Czumalova nástěnka

Říjen 31, 2011

K PŘEDNÁŠCE ARCHITEKTURA A MĚSTO V 19., 20. A 21. STOLETÍ

Filed under: MIMO RUBRIKY — V. Cz. @ 9:59 pm

NÁSLEDUJÍCÍ ŘÁDKY JSOU URČENY TĚM, KDO SE S PŘEDNÁŠKOU SETKÁVAJÍ POPRVÉ.

TROCHA HISTORIE (DOPORUČUJI PŘESKOČIT)
Před časem mě nouze přivedla na myšlenku tak jednoduchou, že se dodnes stydím, jak pozdě jsem na ni připadl: Nač svádět ponižující boj o posluchárnu a její elementární vybavení, mohu-li se od těchto potřeb osvobodit a přednášet rovnou v prostředí, o němž je řeč? Proč se snažit promítat studentům obrazy prostorů a staveb, mohu-li je ukazovat přímo? Rozvrhové potíže (za 2 x 45 minut se daleko dojít nedá) vyřešilo sdružování rozvrhových hodin, kolize s jinou výukou načas soboty. Stabilizovala se forma peripatetické přednášky. (Zvolil jsem označení peripatetická ryze ve významu konaná v chůzi, při procházce, neměl jsem na mysli sebevědomý odkaz k Aristotelově peripatetické škole. Pevně věřím, že užitím tradičního cizího slova také preventivně bráním užití slov opravdu cizích. Není to outdoorová přednáška ani open air přednáška!)
Přednášky byly zprvu monotematické. Nejraději vzpomínám na Kostel a město, Hovno nehoří: Město, voda, fekálie, Mor pomníkový a Most jako téma pražské architektury a urbanismu. Po nich nastoupil sevřenější cyklus Město – zahrada – park: Architektura pro odpočinek denní, nedělní, sezónní i věčný. Přednáška se posunula na pátek. Ani bohatství Prahy ale není nevyčerpatelné, požadujete-li od ní témata souvisle čitelná nohama. 7. listopadu 2008 tak na Žižkově začal cyklus Genius loci pražských měst, průzkum jednotlivých pražských čtvrtí, které bezprostředně sousedí s historickými pražskými městy. Systematicky, proti směru hodinových ručiček, jsme tak už prošli Žižkov, Karlín, Holešovice, Bubeneč, Dejvice, Střešovice, Břevnov, Smíchov a Košíře, Podolí a Braník, Nusle (dvakrát jsme tedy porušili zásadu dotyku s historickými městy kvůli logice jiné). Zbývají Královské Vinohrady a první kruh se uzavře. Pak nabídnu k demokratickému rozhodnutí několik variant pokračování. (Na počátku cyklu byla myšlenka asi příliš faustovská: Projít po spirále postupně se vzdalující od historického jádra všechny pražské čtvrti. Jak mě trápila otázka, zda to ještě stihnu, přehlédl jsem jiný časový limit: I když se některým nedá upřít poctivá snaha, studenti tak dlouho nestudují.)
Za dobu, co peripatetické přednášky provozuji, se trochu posunuly akcenty. Na počátku byla spíše potřeba ilustrace toho, čím se zabývám jako teoretik. Přejít na nový cyklus mi umožnil zájem posluchačů o přímé poznávání města. Z pohledu kantora je to těžší, svá témata nemohu sledovat lineárně, ale vynořují se tak, jak je v jednotlivých čtvrtích potkáváme. Snaha představit pražská historická předměstí v jejich atributech a postihnout nejen jejich stavby a urbanistickou strukturu, ale také genia loci, otevírá více horizontů. Necháváme se více vést městem samotným.
Složení studentů se samozřejmě obměňuje s každým novým rokem a s každou peripatetickou přednáškou. Jsou ale studenti, kteří dokázali překonat limit mého faustovského záměru a na přednášky pravidelně docházejí nebo občas zajdou i jako studenti postgraduální či už bývalí. Cestu si našli i studenti z oborů a fakult vzdálenějších a někteří rovněž zůstali. Kantorsky jsou pro mne peripatetické přednášky náročné na přípravu a ve městě stále hlučnějším a k chodcům nevlídnějším i na samotný výkon. Zároveň se na ně ale těším jako na procházky s přáteli. Jeden z důvodů, proč jsem se je rozhodl informačně obsluhovat ze svých soukromých stránek.

PŘEDNÁŠKA V TOMTO AKADEMICKÉM ROCE
Letos došlo ke dvojí změně:
1. Přednáška se koná každý týden, v pátek od 14.10 do 15.45 v posluchárně č. 306. Relativně chronologický výklad stylového vývoje architektury v 19. a 20. století vytváří organizující rámec pro vybraná témata teorie města a architektury.
2. Peripatetické přednášky pokračují, ale konají se jednou měsíčně, v zimním semestru první, v letním poslední sobotu v měsíci, tedy 8. října, 5. listopadu, 3. prosince 2011 a 25. února, 31. března, 28. dubna 2012, vždy od 11.00. Místo setkání vždy oznamuji plakátkem na vývěsce katedry a na těchto stránkách.
Jaký je vztah obou forem? Poměrně volný. I když chápu páteční přednášky také jako propedeutiku pro ony sobotní a některá témata a díla, na něž dojde v terénu, v posluchárně vynechávám, snažím se, aby mohla fungovat jedna bez druhé. Respektuji také, že sobotní čas je časem privátním, i to, že jistá fyzická náročnost a možné nepohodlí peripatetické přednášky může odrazovat. Na atestaci účast či neúčast sama o sobě vliv nemá.

PRAVIDLA
Přednáška v obou formách je určena posluchačům všech ročníků a otevřena i studentům jiných oborů. Protože se její obsah mění, mohou si ji znovu zapisovat i posluchači, kteří již získali atestaci v minulých letech.
K atestaci je nutno předložit práci buď v obvyklé písemné formě nebo ve formě strukturovaného obrazového souboru či ve formě, která oba jazyky spojuje. Téma a formu je se mnou třeba předem konzultovat.
Seznam literatury je připojen a bude průběžně aktualizován.
Peripatetické přednášky se konají za každého počasí.

Fotografie (c) Marek Smejkal 2011

DOPORUČENÁ LITERATURA K PŘEDNÁŠCE ARCHITEKTURA A MĚSTO V 19., 20. A 21. STOLETÍ

Filed under: MIMO RUBRIKY — V. Cz. @ 9:58 pm

Poslední aktualizace: 1. 1. 2012

UPOZORNĚNÍ:

Katedra teorie kultury přijala jako závazný APA style, tedy citační normu American Psychological Association. Forma následujících bibliografických odkazů se řídí platnou normou ISO 690, užívanou většinou disciplin, jejichž předmětem je město a architektura, jen neuvádím ISBN. Při rekonstrukci informačního servisu, který jsem se vám snažil poskytovat na původních stránkách katedry, nepovažuji převod na  APA style za užitečný. Učiníte-li převod některého odkazu pro potřeby některé ze školních prací sami, učíte se tím. Bezpečná znalost nejfrekventovanějších stylů je dnes pro publikační aktivitu nezbytností, jak zesílila funkce odlišnosti bibliografických zásad jako nástroje posilování klanové identity. Existuje mnoho pomůcek, zde odkaz na jednu z dobrých: http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/lf/js10/metodika/web/ebook_citace.html. Autoritou ve věcech bibliografických je pro mne Jana Matějková, položíte-li mi v tomto oboru těžkou otázku, půjdu se stejně zeptat jí. 

 

AJVAZ, M. – HAVEL, I. M. – MITÁŠOVÁ, M. (edd.) Prostor a jeho člověk. Praha : Vesmír, 2004.

AUGÉ, M. Antropologie současných světů. Brno : Atlantis, 1999.

BACHELARD, G. Poetika prostoru. Praha : Malvern, 2009.

BAŽANT, J. Pražské vily pod křídly mílka : Eseje o české renesanci druhé poloviny 19. století. Praha : KLP – Koniasch Latin Press, 1994.

BEČKOVÁ, K. Zmizelá Praha : Dodatky I : Historický střed města. Praha – Litomyšl : Paseka, 2003.

BEČKOVÁ, K. Zmizelá Praha : Dodatky II : Historická předměstí a okraje města – pravý břeh Vltavy. Praha – Litomyšl : Paseka, 2003.

BEČKOVÁ, K. Zmizelá Praha : Dodatky III : Historická předměstí a okraje města – levý břeh Vltavy. Praha – Litomyšl : Paseka, 2004.

BEČKOVÁ, K. Zmizelá Praha : Hradčany a Malá Strana. Praha : Schola ludus – Pragensia, 2000.

BEŠKOVÁ, K. Zmizelá Praha : Nádraží a železniční tratě : Zaniklé, proměněné a ohrožené stavby. Praha – Litomyšl : Paseka – Schola ludus–Pragensia, 2009.

BEČKOVÁ, K. Zmizelá Praha : Nové Město. Praha : Schola ludus –Pragensia, 1998.

BEČKOVÁ, K. Zmizelá Praha : Staré Město. Praha – Litomyšl : Schola ludus – Pragensia – Paseka, 2005.

BEČKOVÁ, K. Zmizelá Praha : Továrny a tovární haly : 1. díl : Vysočany, Libeň, Karlín. Praha – Litomyšl : Paseka – Schola ludus–Pragensia, 2011.

BEČKOVÁ, K. – FOKT, M. Svědectví Langweilova modelu Prahy. Praha : Schola ludus–Pragensia, 1996.

BEDRNÍČEK, P. Náměstí, rynky a náměstíčka historické Prahy. Praha : Volvox globator, 2007.

BEDRNÍČEK, P. Obce vůkolní před branami měst pražských. Praha : Volvox globator, 2006.

BLAU, P. – PLATZER, M. (edd.) Zrození metropole : Moderní architektura a město ve střední Evropě 1890 – 1937. Praha : Obecní dům, 1999.

DAY, Ch. Duch a místo. Brno : ERA, 2004.

ELIADE, M., Posvátné a profánní. Praha : Česká křesťanská akademie, 1994.

FIALOVÁ, I. – TICHÁ, J. PRG |  20 | 21. Současná architektura. Praha : Zlatý řez, 2007.

FINK, E. Oáza štěstí. Praha : Mladá fronta, 1992.

FISCHER, J. – FISCHER, O., Pražské mosty. Praha : Academia, 1985.

FOJTÍK, P. Zmizelá Praha : Tramvaje a tramvajové tratě : Historické centrum a Holešovice. Praha – Litomyšl : Paseka – Schola ludus–Pragensia, 2010.

FOJTÍK, P. Zmizelá Praha : Tramvaje a tramvajové tratě : 2. díl : Historická předměstí a obce na levém břehu Vltavy. Praha – Litomyšl : Paseka – Schola ludus–Pragensia, 2011.

FOJTÍK, Pavel. Tramvaje a tramvajové tratě : 3. díl : Historická předměstí a obce na pravém břehu Vltavy – sever. Praha – Litomyšl : Paseka – Schola ludus–Pragensia, 2011.

FOUCAULT, M., Myšlení vnějšku. Praha : Herrmann & synové, 1996.

FRAMPTON, K., Moderní architektura : Kritické dějiny. Praha : Academia, 2004.

FREIMANNOVÁ, M. (ed.) Město v české kultuře 19. století. Praha : Národní galerie, 1983.

GEHL J., Život mezi budovami : Užívání veřejných prostranství. Brno : Nadace Partnerství, 2000.

GEHL, J. – Gemzøe, L. Nové městské prostory. Brno : ERA, 2002.

HALÍK, P. – KRATOCHVÍL, P. – NOVÝ, O., Architektura a město. Praha : Academia, 1996.

HEIDEGGER, M. Básnicky bydlí člověk. Praha : ISE, 1993.

HORSKÁ, P. – MAUR, E. – MUSIL, J. Zrod velkoměsta : Urbanizace českých zemí a Evropa. Praha – Litomyšl : Paseka, 2002.

HRUŠKA, E. Příroda a osídlení. Praha : Dr. Ed. Grégr a syn, 1945.

HRUŠKA, E. Urbanistická forma. Praha : nákl. vl., 1945.

HRŮZA, J. Teorie města. Praha : Nakladatelství ČSAV, 1965. 

HRŮZA, J. Slovník soudobého urbanismu. Praha : Odeon, 1977.

HRŮZA, J. Město Praha. Praha : Odeon, 1989.

HRŮZA, J. et. al. Pražská asanace. Praha : Muzeum hl. m. Prahy, 1993.

HRŮZA, Jiří. Stavitelé měst. Praha : AGORA, 2011.

HRŮZA, J. – ZAJÍC, J., Vývoj urbanismu II. Praha : Vydavatelství ČVUT, 1996.

HUBATOVÁ, L. – ŘÍHA, C. (edd.) Husákovo 3 + 1 : Bytová kultura 70. let. Praha : VŠUP, 2007.

JUNGMANN, J. Libeň : Zmizelý svět. Praha : Muzeum hl. m. Prahy, 2010.

JUNGMANN, J. Smíchov : Město za Újezdskou branou. Praha : Muzeum hl. m. Prahy, 2007.

KOHOUT, J. – VANČURA, J. Praha 19. a 20. století : Technické proměny. Praha : SNTL, 1986.

KOHOUT, M. – TEMPL, S. – ŠLAPETA, V. (edd.)  Praha : Architektura XX. století. Praha : Zlatý řez, 1998.

KOOLHAAS, R. Třeštící New York : Retroaktivní manifest pro Manhattan. Praha : Arbor vitae, 2007.

KRATOCHVÍL, P.  (ed.) O smyslu a interpretaci architektury. Praha : VŠUP, 2005. KUČA, K. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku : V. díl : Par – Pra. Praha : Libri, 2002, s. 429-650.

LAHODA, V. – NEŠLEHOVÁ, M. – PLATOVSKÁ, M. – ŠVÁCHA, R. – BYDŽOVSKÁ, L. (edd.) Dějiny českého výtvarného umění IV. Praha : Academia, 1998.

LYNCH, K., Obraz města. Praha : Bova Polygon, 2004.

MAIER, K. (ed.) Urbanistická čítanka 1. Praha : Česká komora architektů, 2000.

MAIER, K. (ed.) Urbanistická čítanka 2. Praha : Česká komora architektů, 2003.

MERHOUT, C. – WIRTH, Z. Zmizelá Praha 2 : Malá Strana a Hradčany. 3. vyd. Praha – Litomyšl : Paseka, 2002.

MITCHEL, W. J., e-topia : Život ve městě trochu jinak. Praha : Zlatý řez, 2004.

MÍKA, Z. Karlín : Nejstarší předměstí Prahy Praha : Muzeum hl. m. Prahy, 2011.

MÍKA, Z. Zmizelá Praha : Sporty a sportoviště : Počátky tělesné výchovy a sportu v Praze. Praha – Litomyšl : Paseka – Schola ludus–Pragensia, 2011.

NORBERG-SCHULZ, Ch., Genius loci : K fenomenologii architektury. Praha : Odeon,  1994.

PACÁKOVÁ-HOŠŤÁLKOVÁ, B. (ed.) Pražské zahrady a parky. S. l. : Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, 2000.

PEŠEK, J., Od aglomerace k velkoměstu : Praha a středoevropské metropole 1850-1920. Praha  : Scriptorium, 1999.

PETRASOVÁ, T. – LORENZOVÁ, H. (edd.) Dějiny českého výtvarného umění III. Praha : Academia, 2001.

POCHE, E. – WIRTH, Z. Zmizelá Praha 4 : Vyšehrad a zevní okresy Prahy. 2. vyd. Praha – Litomyšl : Paseka, 2002.

ŘÍHA, J. K. Země krásná : Kniha o přírodě, civilizaci a plánování. Třebechovice pod Orebem : Ant. Dědourek, 1948.

ŘÍHA,  J. K. – STEFAN, O. – VANČURA,  J. Praha včerejška a zítřka. Praha :  SNTL, 1956.

SCHEUFLER, P. Pražský svět. Praha : Pražský Svět, 2000.

SITTE, C. Stavba měst podle uměleckých zásad. Praha : Arch, 1995.

STÁTNÍKOVÁ, P. Zmizelá Praha : Trhy a tržiště. Praha – Litomyšl : Paseka, 2010.

SVOBODA, J. E. – LUKEŠ, Z. – HAVLOVÁ, E. Praha 1891 – 1918 : Kapitoly o architektuře velkoměsta. Praha : Libri, 1997.

SVOBODA, J. E. – NOLL, J. – HAVLOVÁ, E. Praha 1919 – 1940 : Kapitoly o meziválečné architektuře. Praha : Libri, 2000.

SVOBODA, J. E. – NOLL, J. – SKALA, V. Praha 1945 – 2003 : Kapitoly z poválečné a současné architektury. Praha : Libri, 2006

ŠEVČÍK, O. Architektura – historie – umění : Kulturně-civilizační vývoj v Evropě od antiky do počátku 19. století. Praha : Grada, 2002.

ŠEVČÍK, O. Programy a prohlášení architektů XX. století. Praha : Vydavatelství ČVUT, 1999.

ŠTECH, V. V. – WIRTH, Z. – VOJTÍŠEK, V. Zmizelá Praha 1 : Staré a Nové Město s Podskalím. 3. vyd. Praha – Litomyšl : Paseka,  2002.

ŠVÁCHA, R. Česká architektura a její přísnost : Padesát staveb 1989-2004. Praha : Prostor – architektura – interiér – design, 2004.

ŠVÁCHA, R., Od moderny k funkcionalismu : Proměny pražské architektury první poloviny dvacátého století. 2. vyd. Praha : Victoria Publishing, 1995.

ŠVÁCHA, R. – PLATOVSKÁ, M. (edd.) Dějiny českého výtvarného umění V. Praha : Academia, 2005.

ŠVÁCHA, R. – PLATOVSKÁ, M. (edd.) Dějiny českého výtvarného umění VI. Praha : Academia, 2007.

VALENA, T., Město a topografie. Praha : Národní technické muzeum, 1991.

VOLAVKOVÁ, H. Zmizelá Praha 3 : Židovské město pražské. 3. vyd. Praha – Li­tomyšl : Paseka, 2002.

VOTRUBEC, C. Lidská sídla, jejich typy a rozmístění ve světě.  Praha : Academia, 1980.

WIRTH, Z. Zmizelá Praha 5 : Opevnění, Vltava a ztráty na památkách 1945. 2. vyd. Praha – Litomyšl : Paseka, 2003.

ŽÁK, L. Obytná krajina. Praha : S.V.U. Mánes – Svoboda, 1947.

Fotografie (C) Vladimír Czumalo 2011

OSOBNÍ BIBLIOGRAFIE (ZATÍM JEN OD 2006)

Filed under: MIMO RUBRIKY — V. Cz. @ 9:56 pm

Uvádím jen tituly za posledních 5 let, tedy od roku 2006. Snad se někdy dostanu k úpravě úplné bibliografie, která začíná rokem 1978 a je poznamenána neustálými změnami: V hustém rytmu školního výkaznictví se prakticky pokaždé mění pravidla výběru a formát, většinou v šibeničních termínech k tomu.

 

Rodinný dům Mladá Boleslav. Jiří Špaček. Recenze. Architekt 2006, roč. 51, č. 8, s. 46-47, ISSA 0862-7010.

Místo, moře, kuře, stavení (Cestovní zpráva) / Making a Place. Stavba 2006, roč. 13, č. 4, s. 24-34. (spoluautor Jiří Junek)

Město a film: Obrazy ráje. ERA21 2006, roč. 6, č. 5, s. 56-57.

Současná architektura versus památková péče? Ateliér 2006, roč. 19, č. 23, s. 6.

Miasto przed miastem. Organiczna sila Pragi. Autoportret. Pismo o dobrej przestrzeni 2006, roč. 12, č. 3, s. 24-29. (spoluautor Jiří Junek)

Urbanistický vývoj a památky, v: KRATOCHVÍL, V. a kol. Dobřichovice. Historie, lidé a události 1253 – 2006. Dobřichovice : Obec Dobřichovice, 2006, s. 66 – 77.

Potíže s art brut. Divadelní noviny 2006, roč. 15, č. 14, s. 10.

Architektura a období „normalizace“, v: HADRAVOVÁ, T. – MARTINEK, P. (edd.) Normalizace. Sborník prací a rozhovorů pro Sokolovský filmový seminář 2006. Loket : Občanské sdružení Démonický koník, 2006, s. 40 – 51. (spoluautorka Martina Sedláková)

David Stecker. Fotograf 2006, roč. 5, č. 8, s. 90.

Panenky. Ateliér 2007, roč. 20, č. 2, s. 7.

Nemilovaný chrám národní identity. Divadelní noviny 2007, č. 11, s. 10.

Radość i uciecha. Uzdrowiska w Czechach, na Moravach i Śląsku. Autoportret 2007, č. 3 (20), s. 56-61.

CZUMALO, V. – LINEK, D. – HONETSCHLÄGER, J. Praha – Královská cesta. Praha : Hlavní město Praha, 2007.

K otázce nádraží jako poetické kategorie se zvláštním přihlédnutím k nádraží autobusovému. Stavba 2007, roč. 14, č. 3, s. 34 – 40.

SEMOTANOVÁ, E. a kol. Česko : Ottův historický atlas. Praha : Ottovo nakladatelství, 2007. (spoluautoři Eva Semotanová, Václav Cílek, Jan Frolík, Martin Gojda, Michal Janata, Martin Košťák, Martin Mazuch)

Generacija, v: Big Deal. Traženje velike porudžbine. Beograd : Muzej primenjenih umetnosti, 2007, s. 10-11.

Stavby a Perspektivy Zdeňka Fránka. Stavba 2007, roč. 14, č. 6, s. 10 – 12.

Místo Stalina Knihovna aneb Letná. Divadelní noviny 2007, roč. 16, 2007, č. 22, s. 10.

Teoretická východiska a předpoklady památkové péče, v: Péče o architektonické dědictví. Sborník prací I. Vybrané kapitoly k tématu. Praha : Idea servis, 2008, s. 11-26.

Doslov o kontextu a jiné architektuře, v: SUSKE, P. Ekologická architektura ve stínu moderny : podstata, principy a mýty. Brno : ERA, 2008, s. 129-136.

Betonové křeslo v krajině vedle menhiru (Povrch betonu a současná architektura), v: Povrchy betonu. Samostatná příloha časopisu Beton TKS v roce 2008. Praha : Beton TKS, 2008, s. 6-9.

Hotel jako téma architektury. Stavba 2008, roč. 15. č. 5, s. 16 – 19.

Oddziaływanie wzgórz. Praga i jej akropole. Autoportret 2008, č. 1 (22), s. 54-59.

Křížová cesta jako výtvarný problém / Der Kreuzweg als bildendes Problem, v: JANKŮ, J. (ed.) Reliéfy na Nejdecké křížové cestě / Reliefs on Nejdek´s Way of the Cross. Nejdek : Občanské sdružení JoN – „Jde o Nejdek“, 2008, s. 40-47.

Karlín, v: Dnešní Karlín. Praha : Svaz českých fotografů, b. r. [2008], nepag.

Pravěké umění, v: SYNEK, J. (ed.) Ottova obrazová encyklopedie Česká republika. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008, s. 84 – 85.

Malířství, v: SYNEK, J. (ed.) Ottova obrazová encyklopedie Česká republika. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008, s. 96 – 99.

Sochařství, v: SYNEK, J. (ed.) Ottova obrazová encyklopedie Česká republika. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008, s. 100 – 103.

Literatura, v: SYNEK, J. (ed.) Ottova obrazová encyklopedie Česká republika. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008, s. 120 – 123.

Hudba, v: SYNEK, J. (ed.) Ottova obrazová encyklopedie Česká republika. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008, s. 124 – 127.

Hudební nástroje, v: SYNEK, J. (ed.) Ottova obrazová encyklopedie Česká republika. Praha : 2008, s. 128 – 131.

Jan Faukner: Sféry přeludů / The Realms of Fantasy. Praha : Katedra fotografie FAMU, 2008.

Gdzie śmierć nie jest zła. Autoportret 2008, č. 3 (24), s. 38-45.

Domy v meziprostoru. Stavba 2008, roč. 15, č. 2, s. 6.

Kniha o posledním desetiletí optimismu moderny. Stavba 2009, roč. 16, č. 1, s. 2 – 3.

Čtyři knihy Obecního domu. Stavba, 2009, roč. 16, č. 4, s. 2 – 3.

Žižkov, v: Dnešní Žižkov. Praha : Svaz českých fotografů, b. r. [2009], nepag.

Výtvarné umění. v: Studie současného stavu podpory umění. Svazek I. Definice, historie, transformace, reflexe, vzdělávání a výchova. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2009, s. 12-14.

Stručná historie literatury. v: Studie současného stavu podpory umění. Svazek I. Definice, historie, transformace, reflexe, vzdělávání a výchova. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2009, s. 39-47.

Stručná historie výtvarného umění – malířství a sochařství. v: Studie současného stavu podpory umění. Svazek I. Definice, historie, transformace, reflexe, vzdělávání a výchova. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2009, s. 47-54.

Smíchov, v: Současný Smíchov. Praha : Svaz českých fotografů, b. r. [2010], nepag.

Co si to stavíme? O třech bytových souborech /What kind of places are we building? Considerations on three residential complexes. Stavba 2010, roč. 17, č. 2, s. 44-59.

Braník a Podolí, v: Přítomnost Braníka a Podolí. Praha : Svaz českých fotografů, b. r. [2011], nepag.

Recenze knihy Jean Clair: O surrealismu. Temnokomorník 2011, č. 7, s. 30-31.

Rozhovory:

KOBZA, O. Odnaučili jsme se bydlet. Literární noviny 2006, roč. 17, č. 46, s. 15.

VRABCOVÁ, M. Nesnesitelná lehkost bytí v panelových domech. Naše rodina 2008, roč. 41, č. 3, s. 4 – 6.

Odborná spolupráce na dokumentárních filmech a televizních pořadech (Česká televize) Veřejný prostor – místo k obývání (režie L. Cmíral, 2006), Padající květináč (režie O. M. Schmidt, 2006), Mosty (režie J. Novák, 2007), Pomníky pomíjivosti (režie Z. Jiráský, 2007), Co se kýče týče (režie Z. Jiráský, 2008), Buďánka (režie R. Kohoutová, 2008), Vetřelci a volavky (režie R. Kohoutová, 2008), Krušné domovy (režie Z. Jiráský, 2009)

Odborná a autorská spolupráce na rozhlasových pořadech Křižovatky architektury v nové době, v nové společnosti (M. Poláková, 2010) a Německá architektura v Praze (M. Poláková, 2011, desetidílný cyklus v rámci Roku německého jazyka).

Odborná spolupráce na českém vydání knih Johnson, P. Dějiny umění: Nový pohled. Praha : Academia, 2006. – ECO, U. (ed.) Dějiny ošklivosti. Praha : Argo, 2007. – ECO, U. Bludiště seznamů. Praha : Argo, 2009.

Úvodní fotografie (C) Vladimír Czumalo 2010

NÁSTĚNKÁŘ SE PŘEDSTAVUJE

Filed under: MIMO RUBRIKY — V. Cz. @ 9:52 pm

Navzdory extrovertnímu povolání, které s radostí vykonávám, necítím potřebu se prezentovat. Visí-li ale nástěnka ve veřejném prostoru, přeci jen bych se měl představit. Jmenuji se Vladimír Czumalo a neobvyklost svého příjmení hned vysvětlím. Jsem Západočech, narodil jsem se v Karlových Varech a vyrůstal v Chebu, doma se ale cítím také na Rokycansku, kde žili rodiče mé matky, i v severních Če­chách, kde se po odsunu usadil můj ukrajinský děd. I dnes bydlím na západ od Prahy, byť jen kousek, v Dobřichovicích, kam jsem se přiženil a kde vyrostli má dcera a můj syn. Doma jsem také v Praze, ale v posledních letech děkuji za každý den, kdy tam nemusím.
V roce 1974 jsem svůj život spojil s pražskou filosofickou fakultou a toto ne­klidné a ne vždy šťastné manželství trvalo bez přerušení, nepočítám-li rok vojny, až donedávna, do sklonku roku 2012. Vystudoval jsem obory dějiny umění a estetika, absolvoval interní vědeckou aspiranturu na tehdejší katedře dějin umění a estetiky a poté byl na FF UK zaměstnán jako odborný asistent postupně na katedře dějin umění a estetiky, po jejím rozdělení na katedře estetiky a posledních 15 let na katedře kulturologie. Mohu tak působit jako fluktuant, nikdy jsem ale neopustil své odborné zaměření. Až do jeho zániku jsem byl externím učitelem Kabinetu spo­lečenských věd, kultury a umění na pražské FAMU, dnes jsem tam zaměstnán na částečný úvazek v Centru audiovizuál­ních studií a přednáším o dějinách a teorii umění. Zároveň externě přednáším na Katolické teologické fakultě University Karlovy (Ústav dějin křesťanského umění) o architektuře 20. století, na Fakultě architektury Českého vysokého učení technického učím budoucí designéry kulturologii, pro Universitu třetího věku při Fakultě stavební ČVUT vedu předmět Památky Velké Prahy a v kursech Národního památko­vého ústavu každoročně přednáším vybraná témata z teorie památkové péče a dějin architektury 19. a 20. století.
Hlavním předmětem mého odborného zájmu jsou architektura a lidská sídla jako nejkomplexnější umělecký druh a nejkomplexnější lidský výtvor. Vztahují se k nim i všechny dílčí specializace: Zabývám se především architekturou 19. a 20. sto­letí a architekturou současnou. Té jsem se věnoval i jako kritik, dnes už spíše spora­dicky. Zajímá mě teorie architektury a teorie města. Specializace mě přirozeně při­vedla jednak k problematice vztahu sídel a krajiny, jednak k památkové péči. Jsem místopředsedou Komise Ministerstva kultury pro hodnocení návrhů na prohlášení věcí za kulturní památku a žádostí o zrušení prohlášení nemovitých věcí za kulturní pa­mátku. Zabý­vám se také fotografií, nejen jako teoretik a historik umění, už 40 let i prakticky. Možná odtud částečně pramení má stále sílící fas­cinace téma­tem vztahu vědeckého a uměleckého poznání. Proto jsem také vděčný za příležitost učit zároveň na universitě a na akademii. Kniha, na které v posledních letech po troškách pracuji, je o vztahu města, architektury a jejich obrazu. Fotografie tu má významné místo jako předmět i jako prostředek. Mezi mými nejbližšími přáteli převažují profesionální fotografové a spolupráce s nimi patří k mým největším potěšením, zároveň v sobě ale znovu objevuji svobodu zaníceného amatéra. Moc rád jsem za příležitost podílet se na dílnách Svazu českých fotografů a představovat foto­grafům jednotlivá pražská města. Peripatetické přednášky o městě a jeho architektuře, které jsem provozoval na FF UK, konám jako Terénní kurs čtení města nadále i mimo ni.
Vedle samostatné knižní monografie Česká teorie architektury v letech okupace jsem se podílel na několika en­cyklopedických projektech a kolektivních dílech, většinu mé bibliografie ale tvoří texty ka­talogů a odborné stati, kritiky a recenze ve sbornících a v časopisech Ar­chitekt, Ate­liér, Autoportret (Polsko), Beton, Cahiers du CEFRES, Český lid, Divadelní noviny, e-architekt, ERA21, Fórum architektury a stavitelství, Fotograf, Fotografie, Listy filolo­gické, Literární noviny, Stavba, Sta­vební fórum, Temnokomorník, Typo, Umění, UNI, Zlatý řez. Cením si toho, co se míjí s RIVovým výkaznictvím: odborné spolupráce na několika fil­mových a televizních dokumentech a rozhlasových pořadech, na rekon­strukci přízemí a suterénu paláce Lažanských nebo například toho, že město, kde bydlím, užívá znak, který jsem vymyslel. Také všech knih, kterým jsem drobným po­dílem pomohl na svět, nejvíce českých překladů Dějin ošklivosti, Bludiště seznamů a Dějin legendárních zemí a míst Umberta Eca a díla výtvarníků Davida Lineka a Jakuba Honetschlägera Praha – Královská cesta, jedinečného průvodce pro nevidomé s reliéfní grafikou.
Možná příliš intenzívní vztah, který mám ke své kantorské profesi, je zdrojem radosti i bolesti, jež bych jinak nepoznal. Nepochybuji o jejím smyslu, věřím v její étos, o to hůře snáším vše, co mi její výkon komplikuje. Věřím v to, co tak přesně postihl německý teolog 18. století Friedrich Christoph Oetinger: „Bůh potřebuje lidi, kteří by pracovali na maličkostech. Těch, kteří by pracovali na věcech velkých, má dostatek.“
          Poklesl-li jsem na úroveň oblíbeného citátu, mohu už prozradit i zálibu ve vážné hudbě a poesii a literatuře vůbec, věcech starých, opotřebených a zanikajících, radostech dobrého jídla, vína a piva, šnečích ulitách, knihách, starých fotografiích, mapách a plánech, kočkách a psech, břízách, železnici, traktorech. Jsem čím dál větší romantik. Pocit opravdového života mi dává jen chůze městem či krajinou. Jsem závislý na autenticitě. Naštěstí (myslím vzhledem k platům a poměrům ve školství) chovám v opovržení peníze, kariéry a ty, kdo si to umějí zařídit. Nežije se mi lehce, ale téměř se vším, co přesahuje nejaktuálnější přítomnost, snad už umím žít v míru. V sobě samém zálibu nemám. Tedy dost už o mně.
Fotografie (c) Mirek Pásek 2011

Vytvořte si zdarma webové stránky nebo blog na WordPress.com.