Czumalova nástěnka

Listopad 30, 2011

K MINULÉ PERIPATETICKÉ PŘEDNÁŠCE – PANKRÁC

Filed under: K POSLEDNÍ PERIPATETICKÉ PŘEDNÁŠCE — V. Cz. @ 8:21 pm

Peer Bücking – Jan Gillar – Augusta Müllerová – Josef Špalek: Návrh kolektivizovaného obytného okrsku na Pan­kráci, 1930
 Stavba IX, 1930-31, s. 117-120.
Návrh Levé fronty je pokusem o řešení problému lidového (nejmenšího) bytu na racionelní sociální platformě. Návrhem je demonstrována nová forma bydlení pra­cující třídy. Kolektivisace bydlení. Idea řešiti problém nejmenšího bytu kolektivisací bydlení je dnes v popředí zájmu u vrstev postižených by­tovou nouzí a s ní spojenou činžovní spekulací. Tradiční způsob bydlení, redukované na obvyklý malý byt, nedá­vají možnost sociálního řešení bytové otázky. Rozbor otázky minimálního bytu, ja­kožto obydlí pracujících vrstev ukazuje, že není možno zodpověděti tuto otázku v me­zích stávajících stavebních předpisů, v mezích oficielní (barokní) regulace a v mezích daných pozemků. Z životních způsobů pra­cující třídy, kde žena, právě tak jako muž, jest zařazena do výrobního procesu, resultuje se nutnost zrušit privátní rodinné hos­podářství a zveřejniti a zespolečniti výchovu dětí.
Principy:
Kolektivisace a centralisace hospodářských a společenských funkcí,
redukce bydlení na jednu buňku pro dospělého jednotlivce,
osvobození pracující ženy od domácnosti a výchovy dětí,
zvýšení bytové úrovně a kultury pracujících vrstev,
podporování lidovýchovy, tělesné kultury i družného života,
sespolečněná a odborně řízená výchova dětí,
stálá lékařská kontrola,
reorganisace městského celku,
isolování jednotlivcova soukromí v jediné normalisované obytné buňce.
                Kolektivní dům dává individuu což jeho jest. Nové bydlení nové společenské třídy. Proti tra­diční bytové formě – domácnosti, odpovídající rodinným společenským a soukromým poměrům spo­lečnosti, v níž žena není výdělečně činna, tedy proti vět­ším či menším bytům, skládajícím se z určitého počtu místností, uzpůsobeným spe­cielním účelům (kuchyně, prádelna, sušárna, spíž, sklep, jídelna, dětský pokoj, pra­covna, obytný pokoj atd.)…. Navrhujeme obytný okres, v němž tyto funkce jsou cent­ralisovány do jednotlivých budov: kuchyně, prádelna, sušárna tvoří jednu továrnu pro celý okres, sta­dion pro fysickou kulturu pro celý okres, dětské domovy pro celý okres, knihovny, čítárny, společenské síně v domě kultury a oddychu pro celý okres. Vlastní obytný dům mění se ve veliký úl bytových buněk. Táž bytová míra pro všecky, jedna bytová buňka pro jednoho pracujícího člověka, muže či ženu. Osvo­bození vztahů muže a ženy od tísně společného bytu. Tento obytný okres našeho návrhu zabírá ce­lou nezastavenou plochu na pankrácké pláni.
               Bytová buňka
               Tradiční větší či menší byt o x pokojích s příslušenstvím je rozložen do svých funkcí – prvků, jež jsou seskupeny ústředně. Obytná buňka je určena pro jednoho člo­věka, muže či ženu. Celková plo­cha 14.80 m², obytná plocha 9.60 m² (minimální norma sovětská 8 m²), obestavený prostor 41.66 m², kubatura obytného prostoru 24 m³ (minimální kubatura hygienicky požadovaná 20 m³), plocha okna 4.50 m². Obytná buňka jest standardní bytovou mírou. Plocha 9.60 m² a prostor 24 m³ pro jednoho obyvatele je vyšší bytovou mírou, než jakou poskytuje tradiční malý či střední byt o celkové ploše 30 – 70 m pro 4, neb 6 i více obyv. Obytná buňka, určená výhradně pro nocleh a soukromý život jednotlivce, skládá se: 1. vstup, 2. umývárna (Wc, umyvadlo, sprcha), 3. a vlastní obytný prostor. Zařízení: široká spací pohovka, stolek, stůl, skříně a příhrady na knihy. Skříně vestavěné tvoří mezistěny mezi jed­notli­vými buňkami. Veliká okenní plocha přes celou průčelní stěnu zvětšuje opticky prostor. Okno oriento­váno k jihovýchodu. Jednotlivé dimense buňky resultují se při navrhovaném způsobu bydlení (jedna buňka pro jednu osobu) jinak než v obytných místnostech, kde přebývá rodina. Navrhuje se umělé vzduchové ventilační topení: čistý, resp. filtrovaný vzduch, v létě ochlazovaný, v zimě ohřátý, vhání se do bytu pří­vodem ve stěně nad lůžkem, spotřebovaný vzduch se odssává kanálem v umývárně. Jiného vytápění není.
               Obytná kabina: byt bez domácnosti. 
               Navrhovaná přeměna bydlení znamená proti dosavadním bytovým formám změnu kvantity v kvalitu.
               Minimální byt pro rodinu, 30 – 70 m² pro jednu až ∞ osob, není schopen vyho­věti bytovým funkcím na kulturní a hygienické úrovni. Neumožňuje sociálně a psy­chologicky nutnou distanci osob a generací.
               Resultát: obývací buňka, byt bez domácnosti, umyvárna plus obytná a spací kabina, 9.60 m² obyt. plochy a 24 m³ kubatury.
               Kolektivní dům … úl obytných kabin plus jídelna.
        15 poschodí, 20 bytů v patře. Celkem 300 bytů, tedy 300 obyvatelů v jednom domě. Plocha bytů v jednom patře 296 m². Plocha teras v jednom patře 83 m². Plo­cha chodeb, schodů, liftů průmě­rem v jednom patře 193.60 m². Výška domu 45 m. Byty mají okna na jihovýchod, terasy na západose­ver. V každém patře terasa, 4 lifty, telefon. Uprostřed mezi lifty plynový vařič, samovar, horká voda. Na střešní terase solarium. V přízemí: vstupní halla jako přízemní terasa, šatny, umyvadla, čištění bot atd. Administrativní místnosti: bureaux správy domu, informace, atd. Sanitární míst­nost pro první pomoc. Lázně: 14 van. Jedna vana na 21 osob (sovětská norma pro moskevské komunální domy: 1 vana na 20 osob). Jídelna 80 m² pro 300 osob. Prin­cip samoobsluhy. Vstup podél podávacích a servírovacích stolů. Shedová střecha. Do přípraven jsou dováženy pokrmy z ústřední továrny – kuchyně. Komuni­kace: scho­diště, zúžující se vždy po 5 patrech. Zúžující se chodby. 4 zdviže, z toho 2 rychlovýtahy pro vyšší patra. Konstrukce: ocelová kostra. Suchá montáž. Plechové stropy s isolač­ními deskami. Instalace teplá a studená voda, odpadové potrubí,  2 ventilační ko­mory, elektřina, radio do každé buňky.              Kolektivním domem ruší se tradiční činžovní dům. Kol. dům je úl obytných buněk. Centrali­suje základní funkce bytové: jídelnu, lázně, sluneční a vzduchové lázně, terasy pro kolektivum obyvatel. Pro jednotlivce: nocleh, mytí, oblékání, sou­kromý duševní a citový život isolován v normalisovaných buňkách.
               Zavedení společných zařízení a společného obhospodařování a zároveň snaha poskytnouti pracujícímu člověku co nejvyšší úroveň bytové kultury a komfortu vynu­cující si stavby do výšky. V ko­lektivních domech přebývá podstatně větší počet oby­vatel než v dosavadních nájemních domech. Obytný úl neobsahuje všecky funkce, jimiž sloužil tradiční byt s do­mácností. Na rozdíl od hotelů, svobodáren a pensionů není sám o sobě takovýto obytný úl uzavřeným obývacím celkem. Do programu „obydlí“ náleže­jící společenské, studovní a pod. síně a oddělené místnosti pro děti jsou koncentro­vány mimo tento obytný úl ve zvláštních stavbách.
               Kolektivní dům je úlem příbytků pracujících lidí, t. j. osob, účastných ve veřejném výrobním procesu dělníků, zřízenců, úředníků atd. V tomto domě nemohou tedy bydleti: 1. děti (dětské domovy), 2. pensisté (domy odpočinku). Nemo­hou bydleti zde ani lidé nemocní. Lékařská kontrola, jíž jsou obyvatelé podrobeni, nařídí převezení osob chorobou stižených do nemocnic, sanato­rií neb ozdravoven.
            Dům kultury a oddechu (společenský klub).
1. Síně osvěty: knihovna, čítárna, studovna, semináře, event. síně pro spolky,organisace, kroužky a pod., kino, zároveň přednášková, koncertní či di­vadelní síň s malou scénou pro 1500 osob. Princip Pleyelova sálu.
2. síně oddechu:  kavárna, herny, klubová halla. Společenská ohniska kol cent­rální hally. Šatny, buffet.
3. administrativní bureaux: kanceláře pro celý okres, rada obyvatel, pošta atd.
S domem kultury a oddechu komunikuje přímo ohnisko fysické kultury, sportovní stadion a hřiště. Mimo to v parcích mezi domy tennisová hřiště a basen. Funkcí domu kultury a oddechu je: klub plus lidovýchova: odstraňují se knihovny, studovny a sa­lony z tradičních bytů, centralisuje a kolektivisuje se kulturní a společenský život ce­lého obytného okresu.
               Stavby sociálně-zdravotní.
    Dětské domovy centralisují dětské pokoje tradičních bytů. Podle statistic­kého zjištění z 5.000 obyvatel obytného okresu bylo by asi 10 až 11 % dětí předškol­ního věku. Tedy 540 dětí. V kaž­dém ročníku 90 dětí.
       Dětské domovy jsou řešeny v těchto zásadách:
1. Rodičky s kojenci žijí v době do 6ti měsíců po porodu mimo velkoměsto, v ústa­vech ve volné pří­rodě, na místech zdravotně a klimaticky zvlášť výhod­ných.
2. Nemluvňata od 6 do 12 měsíců přebývají ve zvláštním paviloně, kam do­chází několi­krát denně matka. Tento pavilon, přísně isolovaný, má vlastní kuchyň. Je určen pro 45 nemluvňat opatrova­ných kvalifikovaným perso­nálem.
3. Děti od 1 – 6 let, předškolní mládež, bydlí v dětských domovech. Každý roč­ník (90 dětí) v jednom samostatném paviloně. Nutnost isolace, čelící ne­bezpečenství in­fekce, vede k tomu, že v paviloně jsou děti ubytovány v od­dělených skupinách. Maximálně 15 dětí tvoří jednu skupinu, která má vlastní síň a vlastní zahrádku. Dozor a obsluhu provádí tříčlenný personál: vychovatel -ka, asistent -ka, uklizeč -ka. Vesměs koedukace. Jídlo dováženo z centrální kuchyně. V obytných síních dět­ských domovů situovaných v pří­zemí a otevírajících se do zahrad a hřišť připadá 1.8 m² a 6 m³ na jedno dítě. Dětské ložnice situovány v patře. Konstrukce: železo­beton. Stěny i vnitřní mezistěny skleněné, takže opatrující personál má přehled po celé dětské síni. Okna a zahrady na jiho-východ. Dětské domy odpovídají po­třebě společnosti, v níž ekonomický život dokonale rozrušil rodinu. Zveřej­nění péče o dítě a výchovy, řízené odborně kvalifikovanými silami. Osvobo­zení matky od vý­chovy dětí, kterou dnes provádí diletantsky. Dětské domy nejsou školy. Předpo­kládá se zřízení jednotných pracovních škol s internáty pro mládež od 6 do 17 let. V zájmu spojení vyučování s vý­robním životem byly by tyto školy zřízeny poblíž výrobních, průmyslových a zemědělských center. Školní mládež konala by své studijní cesty již v tomto mladém věku (každý semestr či šk. rok jinde), takže tyto školy nezařazujeme do obytného města.
Stavby sociálně – zdravotní.
               Lékařský pavilon – ambulatorium pro děti. Ordinační a operační síň pro oka­mžitý lékařský zákrok, zubní ambulatoř, karantenní a isolační místnosti. Prádelna (i pro potřebu pavilonu ne­mluvňat). V suterénu šatny pro všechen zdravotní a vycho­vatelský personál a kuchyně. Obdobný zvláštní lékařský pavilon s ordinací, ambulato­riem a event. nemocničními pokoji pro lehké onemoc­nění doporučuje se zříditi i pro dospělé obyvatele.
Kuchyně – továrna spolu s centrální prádelnou, čistírnou, teplárnou, ga­ráží pro ná­kladní auto a pod. navrhuje se po vzoru obdobných novodobých staveb sovětských.
Regulace.
Na pankrácké dosud nezastavěné pláni navrhuje se obytný okres pracující třídy. Tento okres sestává:
1. z 15 kolektivních obytných domů,
2. z domu kultury a oddechu, spojeného se sportovním centrem,
3. z 6 dětských domovů,
4. z 1 lékařského pavilonu,
5. z 1 kuchyně – továrny.
               Počet obyvatelů 5.000, z toho 450 dětí. Hustota obyvatelstva v celém okrese 200 na ha. Hus­tota obyvatelstva v domovní části 375 na ha. Výška úlových domů 45 m, vzdálenost domů navzájem 100 m, tedy poměr 1 : 2·2.
               U centrální kuchyně garáž pro nákladní auta. Soukromých komunikačních pro­středků, kromě velocipedů, tu není.

Obytná plocha

12 ha

Dětské domy

2.5 ha

Fysická kultura

0.5 ha

Dům kultury

0.3 ha

Komunikace

2.6 ha

Parky, tenis, cesty

16.8 ha

Zastavěná plocha

3.9 ha

Celková plocha

25.3 ha

 Výrobní a ekonomickou základnou obytného okresu je ur­čité vý­robní centrum. – V tomto okrese bydlí zaměstnanci tohoto výrobního centra. Obytný okres je likvidací dosavadních dělnických kolonií i dělnických předměstí s činžov­ními kasárnami. Je to zahradní město verti­kálně vyvinuté, jež by bylo částí racionelně reorganisova­ného nového urbánního kombinátu. Obytné okresy, vertikální zahradní města, nemají koridorových ulic ani náměstí. Odpadají uzavřené i otevřené bloky. Jednotlivé budovy stojí samostatně v prostoru. Není tu třeba oficielní regulací projektovaného centrálního, honosného, par excellence representač­ního náměstí.

Reklamy

Napsat komentář »

Zatím nemáte žádné komentáře.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URI

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Vytvořte si zdarma webové stránky nebo blog na WordPress.com.

%d bloggers like this: