Czumalova nástěnka

Prosinec 6, 2011

KE KULTUŘE 18. STOLETÍ

Filed under: CO JSEM SI DOMŮ PŘIVLEKL — V. Cz. @ 9:36 pm

MYŠKA, Milan. Hrabě Hodic a jeho svět : Zámecká kultura ve Slezsku mezi barokem a osvícenstvím. Ostrava : Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě, 2011. ISBN 978-80-7368-952-0

Co se zabývám romantickými krajinářskými parky, přitahuje mne tvůrce toho vůbec prvního na našem území, Albert Josef říšský hrabě z Hodic a Volframic. Park ve Slezských Rudolticích zanikl záhy po jeho smrti v roce 1778, nemáme k němu ani ikonografické prameny, zato existuje hojně literárních svědectví. Takto park popsal například básník Nicolas Joseph Laurent Gilbert: „Zde jsou k vidění starobylé zříceniny, tam zase jeskyně druidů s oltáři, ve skalách zbudované ta­juplné sluje, křesťanské poustevny, indické pagody, čínské oltáře, antická mauzolea – mezi nimi jedno na paměť Arminia a jiná na počest dalších králů z bájných časů Germánie. Samostatnou hrobku vybu­doval ve zdejším arkadickém údolí hrabě i sám pro sebe. Leží poblíž mauzolea jeho ženy, obklopeného pomníky jejích předků.
            
V jedné části parku stojí město trpaslíků. Domy jsou v něm vysoké tři stopy a vše ostatní – kostel, krá­lovský palác, promenády, valy a zahrady – je prove­deno ve stejném měřítku. V jiné partii se nachází jeru­zalémský Svatý hrob i s náležitě ztvárněným okolím a v zámeckých sklepech jsou v kameni též zúplna zobra­zeny Kristovy pašije. A opět v jiné části parku byly vy­budovány umělé doly.
            Působivost většiny památníků zvyšují rozličné vodní prameny, fontány a kaskády, z nichž některé jsou opravdu mimořádné. V celém parku i v zámku se jich napočítá – velkých i malých – na šest tisíc. Nacházejí se skutečně všude, dokonce i na psacím stole hra­běte. Středem parku proudí voda kanálem, v němž je možné pozorovat malá roztomile vyzdobená a všelija­kými maličkostmi naložená plavidla.
            Nejdůmyslnější je způsob, kterým hrabě výjevy roz­troušené v parku oživuje. Ve svém venkovském údolí pořádá pastýřské slavnosti a v jeskyni druidů koná oběti jako za bájných časů. U Arminiova náhrobku ne­chal v duchu starých Germánů a v jejich kostýmech slavit černé obřady utrácení oběti a pak dal slav­nostně iluminovat štoly ve svých dolech, v nichž za doprovodu tance probíhal podzemní koncert. Na ka­nále v jeho parku jsou k vidění hrátky mořských bohů a najád, v čínské zahradě slavnosti Číňanů a slavnosti divochů v zahradě americké.
            Filosofická fakulta Ostravské university právě vydala Hodicovu monografii z pera prof. PhDr. Milana Myšky, DrSc., vědeckého ředitele Centra pro hospodářské a sociální dějiny. Nemohu se odtrhnout. Nejen kvůli hraběti Hodicovi a přitažlivosti světa, který vytvořil. Prof. Myška se v úvodu hlásí k zásadě Jacquese Barzuna: Úkolem historika ve vztahu k čtenáři je také „nakrmit ho primitivní radostí z příběhu“. Není to prázdná proklamace, jsem té radosti plný.

 

Advertisements

Napsat komentář »

Zatím nemáte žádné komentáře.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URI

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Blog na WordPress.com.

%d bloggers like this: