Czumalova nástěnka

Únor 20, 2012

NA ÚNOROVOU DEPRESI POPRVÉ

Filed under: CO JSEM SI DOMŮ PŘIVLEKL — V. Cz. @ 11:17 pm

FELÍŘ, František Vácslav. Letopis 1723 – 1756. Praha : Argo, 2011. ISBN 978-80-257-0469-1

Únor je čas bolestivé oscilace mezi euforií z klamných předzvěstí jara a depresí z jeho nepřicházení. Únorovým depresím se dá čelit různě (viz např. Únor je pondělí mezi měsíci, http://anna.ajj.cz/), mně pomáhá stav četl dvě knihy a byl vesel. (Pro toho, kdo nepoznal: Major ve Vančurově Rozmarném létě referuje plavčímu mistru Antonínovi o stavu kanovníka Rocha po jeho nočním záletu: „Byl jsem dnes ráno u něho,“ řekl major, „má natržené ucho a zpuchlý obličej. Četl dvě knihy a byl vesel.“) Nemám nad kanovníka Rocha oblíbenější literární postavu, ale mé aktuální dvě knihy do krásné literatury nepatří.
František Vácslav Felíř (1700 – 1756), magistr svobodných umění a filosofie, vzdělaný i právnicky, vykonával 26 let úřad asesora práva rychtářského na Starém Městě pražském. Zanechal nám Denno- a Letopisy, které souvisle pokrývají období 1723 – 1756. Historikové je znali (a možná je znal i Alois Jirásek), knižně ale vycházejí poprvé. Domů jsem si je přivlekl jako cenný pramen k baroknímu městu a barokní kultuře a například Felířova reflexe takových událostí, jako korunovace Karla VI. či kanonizace sv. Jana Nepomuckého, mi skutečně ukázala i věci a souvislosti, jež jsem dosud nevěděl a neviděl. Felíř počítal s čtenářem, není to osobní deník, ale obraz, který chce být objektivní. I v tom je nesmírně zajímavý. Čím dál více mě ale text poutá i literárně, chutnám Felířovu barokní češtinu jak víno a nemohu se ubránit, abych jeho záznam událostí nečetl jako úžasný morytát. Jen náhodně vybraný souvislý úryvek, prosinec roku 1731:
„3. prosince na večír mezi 5. a 6. hodinou v Starém Městě Pražském v Jezovitské ulici Vácslav Uher sladovnického řemesla od jednoho laufera (tit.) hraběte Kokoře tak nešťastně na žiloviny neb spánek udeřen byl s oskovou fackulí, takže hned padna umrlý aneb zabit ležeti zůstal.
11. byl probodnut v Starém Městě Pražském blíž »Stříbrný růže« Jan Frantz Šnitzer, jurista stáří 21 let mezi 2. a 3. hodinou spůlnoci.
21. Decembris byly volena za abatyši a kněžnu kláštera sv. Jiří na Hradu pražském ctná velebná dir. etc. panna Aloisia Vitmannová, Češka rodilá z Egru.
27. téhož na Malý Straně blíž Bruzský brány v domě »U černého beránka«jeden neznámý řemeslník se v marštali oběsil. Pak na poručení královské apelace za Bruzskou bránu vyvezen a tam zahrabán.

Advertisements

Napsat komentář »

Zatím nemáte žádné komentáře.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URI

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Vytvořte si zdarma webové stránky nebo blog na WordPress.com.

%d bloggers like this: