Czumalova nástěnka

Duben 15, 2012

TROCHA ARCHEOLOGIE

Filed under: MIMO RUBRIKY — V. Cz. @ 1:30 pm

Od určitého věku člověk nabude dojmu, že všechno už někdy napsal a navíc lépe, než by to dokázal teď. Totálnímu sebevykrádání ale brání, alespoň u mne, ztížená dostupnost vlastních textů: Pevné je jen přesvědčení, že jsem o tom kdysi napsal brilantní text, podstatné údaje kdy a kam mají už kontury notně rozostřené, někdy až tak, že nelze rozlišit mezi napsal a chtěl napsat. Racionálně dobře vím, že časově nejméně náročné by bylo prostě věc zformulovat znovu, stejně ale většinou podlehnu pokušení prošmejdit kdejaké zákoutí počítače a hledat onen dokonalý text, který nejspíš neexistuje a nikdy neexistoval. Stane-li se, že přesto něco najdu, bývá to jaksi mimo téma, nedomrlé, vytrženo z kontextu vzniku nesrozumitelné a vůbec k ničemu. Čas zmařený hledáním jinde chybí a nad četbu vlastních textů smutnějšího není.
Zase mě to potkalo, hledal jsem a hledané nenalezl, navštívil jsem ale končiny svého počítače, kam běžně nevstupuji: Složky vyhaslých projektů, příspěvků pro již zaniklé časopisy i složky, založené na základě rozhodnutí, jehož smysl jsem jaksi neudržel. Potkal jsem tam text, který jsem už dávno odepsal jako ztracený a zapomněl na něj.
Trocha historie: Nevím už jak, ale na katedře se zrodila myšlenka kulturologického časopisu, matně si vzpomínám, že byla sycena i nadějí na financování. Časopisem pověřeni mladí nadějní Martin Kuška a Martin Janda. Psal se rok 2000, proto titul KULT 21 a proto pro první číslo vyhlášeno téma Kulturologie v 21. století. Na výzvu redakce jsem napsal. Slíbili jsme si tehdy s pár přáteli z různých vysokých škol, že budeme při každé příležitosti veřejně upozorňovat na narůstající bídu vysokoškolských učitelů, která se stala tabuizovaným tématem. (Byl jsem tehdy notně frustrován tím, že mi nikde nechtěli zveřejnit texty na proletarizaci inteligence upozorňující. Uvědomil jsem si, jak jsem s tím nesnesitelný, až když mě Josef Vomáčka v živě vysílaném rozhlasovém rozhovoru s profesionální elegancí umlčel, protože už to nemohl poslouchat.) Jen jsem tedy využil příležitosti a místo očekávaných vzletných plků stáhl téma k zemi. Časopis nikdy nevyšel a důvody mi zůstaly utajeny. Předpokládám, že redakční archiv už někdo dávno vyhodil. Ta ztracená lamentace mě nijak nemrzela, spíše jiný příspěvek: Do prvního čísla jsem nakreslil gastronomický komiks a protože nejsem rutinní kreslíř a vím o výtvarné formě mnohem víc, než má ruka zvládá, dal mi dost práce a trápení.
Nalezený příspěvek mě zdrtil tím, že po 12 letech není mrtvý. Něco bych dnes zřejmě formuloval jinak, většinou razantněji, ale pořád je to můj text. Neuchyluji se k jeho samizdatové publikaci, abych se chlubil, že už jsem to dávno říkal. I kdybych snad podlehl pohnutce tak nízké, neměl bych se čím chlubit: Tehdy jsem rozhodně v plném rozsahu nedohlédl, jak dalece a nakolik bez skrupulí a bez vkusu lze privatizovat universitní obor a pracoviště, a netušil, že to může dojít až k plzeňským koncům.

Archeologie

Malý dodatek: Věci se přeci jen mění. V položce tarifní mzda čtu dnes na svém výplatním lístku 19 000,- Kč, v položce osobní příplatek nulu. Na účet mi měsíčně přistane od university 14 436,- Kč. Cesta do zaměstnání, jdu-li pěšky z nádraží, stojí aktuálně 37,- Kč, zpáteční jízdenka 70,- Kč. Už si tolik nestěžuji, na knihy občas něco zbude a ve školství mě potkaly horší věci, než mizerný plat.

Advertisements

1 komentář »

  1. Tvoji výplatní pásku vem čert, já chci vidět ten gastronomický komix!

    komentář od Ančour — Duben 25, 2012 @ 10:41 pm


RSS feed for comments on this post. TrackBack URI

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Vytvořte si zdarma webové stránky nebo blog na WordPress.com.

%d bloggers like this: