Czumalova nástěnka

Říjen 21, 2012

DESET LET POTÉ

Filed under: CO JSEM SI DOMŮ PŘIVLEKL — V. Cz. @ 11:03 pm

STÁTNÍKOVÁ, Pavla. Povodně a záplavy. Praha – Litomyšl: Paseka, 2012. ISBN 978-80-7432-182-5

 Nejsem moc zcestovalý. Propásl jsem ten správný věk. Nejprve ze mne základní vojenská služba u jednotky, která, jak nám neustále zdůrazňovali, „plnila bojový úkol v míru“, učinila nedobrovolného nositele státního a vojenského tajemství. Před rokem 1989 jsem tak byl nejdál v bulharských horách a po několika euforických výjezdech opačným směrem v 90. letech jsem si začal jako mnoho Čechů zvykat, že teď sice mohu, ale stejně nemohu, neboť na to nemám. Ne snad, že bych příliš litoval. Lituji jen míst, která jsem nestihl navštívit dřív, než se jich zmocnil turistický průmysl. Teď už mě to nikam netáhne a konečně rozumím devíze profesora Zapa z Lodgeových universitních románů: „Cestování zužuje obzory“. A utěšuji se tím, že své zážitky nemám rozředěné jinými. Jedním z největších mi tak zůstává Dunaj v Budapešti. Při prvním pobytu jsem se každou volnou chvíli vracel na jedno místo proti trochu pornografické velebudově parlamentu, usedal těsně nad hladinu a opájel se tou dimenzí, protože jsem vyrůstal nejprve ve městě na říčce Teplé a pak ve městě na horním toku řeky Ohře. Uhranut posléze pražskou Vltavou, postupně jsem si při procházkách po náplavce a pražských ostrovech začínal uvědomovat, že Praha své řece poněkud odrostla. V Budapešti jsem pochopil, jaká řeka by Praze slušela. Ke spatření bývá ale jen o povodních a jejich hrůza kráse nepřeje.
     Skvělá edice Zmizelá Praha nakladatelství Paseka pokračuje svazkem Povodně a záplavy. Nedlouhá, ale gruntovní studie uvozuje více než dvě stovky grafik, kreseb, maleb a fotografií. Nejstarším dochovaným zobrazením povodně v Praze je leták z roku 1582 s tragickou událostí, k níž došlo při mírném vzdutí hladiny Vltavy v roce 1581. Vyšší byla, žel, také po ránu hladina alkoholu v krvi převozníků a tak se jejich prám na jezu převrátil a přes 150 lidí utonulo. U povodně koncem května 1872, kdy se rozvodnila Berounka a její voda po Vltavě přinesla k pražským mostům všechno dřevo z Podskalí, už byli fotografové. Ti také podali podrobné svědectví o povodni na konci léta roku 1890, která pobořila Karlův most. Pavla Státníková soustředila nejen snímky obvykle reprodukované a dvěma fotografiemi připomíná také brokoffovská sousoší sv. Ignáce z Loyoly a sv. Františka Xaverského, svržená povodní do Vltavy. Dosti pozornosti je věnováno také úklidu a opravám po povodni, rozdělování jídla a uhlí postiženým. Obsáhlý soubor fotografií vesměs dosud neviděných dokumentuje povodeň v roce 1940. Jsou mezi nimi i mimořádně působivé snímky velkého českého fotografa Jana Lukase. Díky barevné příloze máme v plné kráse například Lothovu akvarelem kolorovanou litografickou reportáž z povodně 29. března 1845 či Doubův olej, na němž Židovským Městem plným zkázy a zmatku záchranných prací projíždí prám s pomníkově vztyčeným místodržícím Thunem v cylindru a houfkem magistrátních úředníků za jeho zády.
     Kniha vyšla v roce, kdy si připomínáme desáté výročí jedné z největších povodní v historii Prahy. Připomíná také to, co Pavla Státníková formuluje v závěru své studie: „Nicméně, znovu vyrostly domy v záplavových územích a znovu se stěhujeme do míst po vodou zbořených činžovních domech – opět bezmezně důvěřujeme technice a dnešním technologiím.  

.

Advertisements

Napsat komentář »

Zatím nemáte žádné komentáře.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URI

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Blog na WordPress.com.

%d bloggers like this: