Czumalova nástěnka

Prosinec 10, 2012

KARLÍNSKÝ PŘÍSTAV

Filed under: K POSLEDNÍ PERIPATETICKÉ PŘEDNÁŠCE — V. Cz. @ 9:12 pm

knih005

Slíbená olejomalba neznámého autora, vzniklá někdy po roce 1840, ukazuje karlínský přístav v dobách jeho slávy. Pro další ikonografické prameny odkazuji zájemce na knihu, odkud reprodukce pochází: MÍKA, Zdeněk. Karlín: nejstarší předměstí Prahy. Praha: Muzeum hlavního města Prahy, 2011. ISBN 978-80-85394-80-1.
Průběh holešovického meandru Vltavy byl proti dnešnímu stavu odlišný a v okolí Štvanice a při libeňském pobřeží se s každou povodní měnila konfigurace ostrovů. Součástí Karlína byly ostrovy Na Kameni, Papírnický, Burianka, Křenový (Korunní, Jeruzalémský), Šaškovský (Primátorský, Köpplův, Rohanský) a Štvanice (Velké Benátky). Karlínský přístav vznikl v roce 1822 úpravou říčního ramena mezi ostrovy a karlínským pobřežím. Nabízel zhruba 600 metrů dlouhý a 22 – 29 metrů široký pás klidné vody, která v zimě jen výjimečně zamrzala. Už v roce 1869 se dočkal první úpravy. Jeho zřízení si vyžádal rozvoj místního průmyslu a umožnilo vydání právního dokumentu Elbeschiffahrsakte, který zaručoval svobodnou plavbu po Labi. Přístav provozovala Pražská společnost pro plavbu plachetní (Prager Segelschiffahrtgesellschaft), od roku 1857 Pražská společnost pro plavbu parní a plachetní. V 50. letech 19. století kotvilo v karlínském přístavu ročně 150 – 200 lodí. Prostřednictvím přístavu byly především zásobovány severočeským uhlím a surovinami karlínské továrny, vykládalo se ale také koloniální zboží, v Hamburku překládané z námořních lodí. Opačným směrem pluly říční čluny především s výrobky pražského průmyslu a se zemědělské produkty.
Karlínskému přístavu brzy vyrostla konkurence: V letech 1892 – 1894 byl vybudován ochranný a zimní přístav v Holešovicích, dlouhý 750 a široký 100 metrů, později přeměněný na přístav obchodní s překladištěm a nádražím s vlečkou zaústěnou do nádraží v Bubnech. Prakticky paralelně, v letech 1893 – 1896, byl postaven přístav v Libni s dvěma rameny o rozměrech 157 × 22 – 40 m a 197 × 27 – 40 m. Po ochranné hrázi vedená trať spojila libeňský přístav s nádražím na Rohanském ostrově.
Definitivní zánik karlínského přístavu přinesla přeložka holešovického meandru podle projektu ing. Eduarda Schwarzera ve 20. letech 20. století. Vltava byla vedena novým korytem, její tok se zkrátil o 1 100 metrů, zúžil a tedy i zrychlil. Přeložka si vyžádala i přestavbu holešovického a libeňského přístavu, spojeného kanálem s karlínským. Slepé rameno Vltavy bylo nakonec po roce 1948 zasypáno, ostrovy se staly součástí karlínského břehu a jen jméno a průběh Pobřežní ulice uchovávají paměť místa. Poněkud hloupý a historicky se tvářící název nové dopravní stoky Rohanské nábřeží (zaveden 1991 a 1994 vztažen i na prodloužení) je naopak zavádějící: Komunikace vede po zavezeném rameni řeky, její trasa nikdy nábřežím nebyla a dnešní břeh Vltavy je o kus dál. Mohutné bloky budovaného komplexu River City Prague se pak s pamětí místa míjejí zcela. (Rohanské nábřeží samozřejmě nemá nic společného se starým francouzským šlechtickým rodem Rohanů, ani s jeho rakouskou větví Rohan-Rochefort. Josef Rohan, vlastník ostrova po něm nazývaného Rohanský, byl pražský měšťan, mistr tesařský.)

knih001

Advertisements

Napsat komentář »

Zatím nemáte žádné komentáře.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URI

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Vytvořte si zdarma webové stránky nebo blog na WordPress.com.

%d bloggers like this: