Czumalova nástěnka

Leden 8, 2013

INVALIDOVNA

Filed under: K POSLEDNÍ PERIPATETICKÉ PŘEDNÁŠCE — V. Cz. @ 12:36 pm

_9150036 (2)

Fotografie © Dr. Pavla Vrbová 2012
Jakékoliv další použití a šíření fotografie není možné bez souhlasu autorky, o nějž lze požádat na adrese Pavla.Vrbova@seznam.cz.

Pro pochopení „zadání“ karlínské Invalidovny je nutné uvědomit si situaci permanentně válečné doby a charakteru dobové války, vedené velkými jednotkami žoldnéřů, pro něž byla vojenská služba celoživotním povoláním. Po ní zůstávali společensky nezařazení a nezařaditelní, bez majetku a poznamenaní nemocemi a zraněními. Záchytná sociální síť, vytvářená od středověku, pro ně nestačila. Nový typ zaopatření vysloužilců a invalidů vyšel od těch, kdo měli k problematice nejblíže: bývalých velitelů.
Pražská Invalidovna byla vybudována z prostředků soukromé nadace, kterou ustavil polní podmaršálek Pietro hrabě Strozzi. Jeho otec, Florenťan Giacomo Strozzi, dostal od císaře Ferdinanda II. roku 1635 konfiskované valdštejnské panství Hořice a rodina se usadila v Čechách. Pietro, jeho dědic, byl těžce zraněn v bitvě u Alessandria della Paglia v roce 1657. Zotavoval se u svého přítele Viléma Lamboye z Cortesheimu na zámku v Dymokurech a tam sepsal závěť datovanou 3. 8. 1658, v níž výnos svých statků určuje na stavbu invalidovny: „Poněvadž v tomto pomíjejícím životě není nic jistého, než smrt, leč hodina její jest nejistá ()  já Petr hrabě Strozzi, pán na Hoři­cích () ustanovuji, aby zestárlí chudí důstojníci a vojáci, kteří ve službách válečných zneschopněli, z mého majetku a na něm () zaopatřováni byli jídlem, nápoji, šacením a jinými potřebami, aby na tom žili a nuceni nebyli po věrných a dlouholetých služ­bách válečných žebrati nebo docela ve zkázu přijíti.“ Když 6. 6. 1664 polní podmaršálek defiloval před vítězným vojskem po bitvě o přechod přes řeku Mur, zasáhla ho smrtelně zbloudilá turecká kule. Nastala v závěti obsažená podmínka bezdětnosti Strozziho v okamžiku smrti a protektorem tím vzniklého nadačního ústavu se stal pražský arcibiskup, kardinál Arnošt Vojtěch hrabě z Harrachu. Aby vypořádal Strozziho závazky, byl nucen prodávat jeho statky. Naštěstí je koupila vdova Marie Kateřina Strozziová, rozená Khevenhüllerová z Frankenbergu, a roku 1702 je znovu odkázala ve prospěch Strozziho závěti. Zemřela bezdětná roku 1714. O 14 let později, 27. května 1728, císař Karel VI. vydal nařízení, které umožnilo zahájit stavbu Invalidovny.
Vzor poskytly již existující evropské útulky pro vysloužilce a invalidy, především Hôtel des Invalides v Paříži, dílo Libérala Bruanda z let 1671 – 1676. V letech 1693 – 1697 se stavěl vojenský špitál ve Vídni, přestavěný později na Všeobecnou nemocnici, od roku 1727 Invalidovna v Pešti. Pro pražskou Invalidovnu se uvažovalo o pozemcích v Hořicích, na Smíchově a na Kampě. Protože se stavba Invalidovny v Pešti protahovala, rozhodl Karel VI. dekretem z 27. 5. 1728 o zřízení jediné centrální invalidovny u Prahy. Vhodný pozemek byl koupen od rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou a několika drobných vlastníků. Splňoval dobře kritéria pro umístění špitálu: ležel blízko řeky po proudu od města. Také dvoukilometrová vzdálenost od městské brány byly dostatečná a převažující proudění vzduchu směřovalo od města. Základní koncepci zpracovali ve Vídni Konrad Adolf Albrecht von Albrechtsburg a dvorní architekt Josef Emanuel Fischer z Erlachu, kteří navrhovali již Invalidovnu v Pešti. O pražský projekt se ucházel i její stavitel Anton Erhardt Martinelli, schválen byl ale konkurenční projekt Kiliána Ignáce Dientzenhofera a jeho autor jmenován v roce 1731 i provádějícím stavitelem.
Stavební program počítal s ubytováním 4 000 invalidů s rodinami, správy a pomocného personálu. Vedle bytů zahrnoval společenské místnosti pro mužstvo a důstojníky, promenádní chodby, jídelny, kuchyně, sanitární zařízení, krčmu, kantinu, řeznický, krupařský a hokynářský krám, trafiku, sklady, dílny, úřadovny, soud s vězením, požární stanici, školu, farní úřad, kostel, nemocnici s oddělením pro choromyslné, lékárnu, márnici a hřbitov. Jednoduchá dispozice zastavovala čtvercový půdorys o rozměrech zhruba 300 × 300 metrů obvodovými křídly a vloženými vždy dvěma paralelními křídly v severojižním a západovýchodním směru, která vymezovala deset dvorů. V bezprostředním okolí byly situovány ještě stavby mlýna, pekárny, pivovaru, vinopalny, jatek, hospodářského dvora a prádelny, založeny produkční i okrasné zahrady, promenádní aleje, cvičiště a střelnice.
Za léta 1731 – 1736 byl obestavěn jediný dvůr, tedy postaveny třetiny dvou obvodových a dvou vnitřních křídel, jedna devítina celého projektu. Finanční prostředky byly již téměř vyčerpány a při dosavadním tempu by stavba trvala ještě čtyřicet let. Bylo proto rozhodnuto rychle dokončit alespoň hrubou stavbu již postavené části. Redukce si vyžádala vnitřní úpravy a nedostatek prostředků vedl k podstatnému zjednodušení článků a omezení plastického doprovodu.
V roce 1735 bylo do Invalidovny nastěhováno prvních 200 obyvatel. Jejich počet po celou dobu existence kolísal kolem 1000, nejvíce jich bylo v roce 1854: celkem 1 425 osob s převahou mužstva (1 115 vysloužilců) a malým podílem důstojníků (17), žen (158) a dětí (134). Československá republika převzala Invalidovnu ještě s 83 obyvateli a učinila ji sídlem Zemského úřadu pro péči o válečné poškozence. Chystané nástavbě se podařilo zabránit. Postupně se sem stěhovaly sbírky Vojenského muzea. V letech 1933 – 1934 byla postavena nová Invalidovna v Hořicích a většina karlínských invalidů se tam přestěhovala. Ještě v roce 1939 měla Invalidovna 20 stálých obyvatel, poslední invalida tu zemřel v roce 1956. Když za okupace zabralo Schwarzeberský palác na Hradčanech Německé vojenské muzeum, přesunuly se odtud do Karlína sbírky Českého technického muzea, po osvobození přibyl Vojenský historický archiv a oddělení architektury Národního technického muzea. Povodeň v roce 2002 vážně poškodila především jeho sbírky.

cz014

Půdorys podle Dientzenhoferova projektu Invalidovny.

 

 

 

 

 

 

 

cz013Zákres projektovaného rozsahu Invalidovny do dnešní struktury Karlína s vyznačenou částí, kterou se podařilo postavit.

Advertisements

Napsat komentář »

Zatím nemáte žádné komentáře.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URI

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Vytvořte si zdarma webové stránky nebo blog na WordPress.com.

%d bloggers like this: