Czumalova nástěnka

Leden 21, 2013

O VSTUPU VOJSK, KARLOVI, MILOŠOVI A ÚTĚŠE ZE SUDKA

Filed under: MIMO RUBRIKY — V. Cz. @ 7:31 pm

001

To mám za to, mlčeti zlato. Ve snaze infikovat pár čtenářů mého blogu myšlenkou, že na Pražský hrad patří Táňa Fischerová, jsem nedodržel předsevzetí nedotýkat se primárně politických témat (o totálně apolitický blog jsem nikdy neusiloval, neboť totálně apolitický věru nejsem). A už jsem v tom, teď vyzýván, abych přiznal barvu i pro druhé kolo prezidentské volby.
Výjimečně jsme strávili sobotu a neděli tak, jak se má, na chalupě u přátel odpojeni od světa. Dnes ráno mne tak zaskočilo, jak se blogosféra zmítá v nenávistných poryvech volebních preferencí. E-maily se na mne vrhly ze dva dny nevybrané schránky s křikem, proč mám či nemám volit Karla či Miloše. Míra agresivity narostla, ode dna se zvedl kal. Nezasvěcenec by se mohl domnívat, že si v pátek půjdeme demokraticky zvolit absolutního Vládce, v jehož moci bude i sebemenší záhyb našich životů, a bude se loupit, pálit, vraždit, znásilňovat a popravovat nebo alespoň zavírat a z práce vyhazovat, totálně znárodňovat či naopak privatizovat, nebude-li to ten pravý. Republikán ve mně se vyděsil stejně, jako monarchista ve mně.
Zase se mi vrátilo mé obsedantní téma 70. let. Tentokrát ale nejde o normalizaci, kterou jsem v posledních letech už podruhé zažíval na filosofické fakultě, ani o možnost prožívat a učit se chápat pocity a postoje mých tehdejších učitelů s kádrovým škraloupem, již mi donedávna štědře nadělovala katedra kulturologie. Spustil jiný mechanismus: Volíš Miloše nebo Karla? Schvaluješ vstup vojsk Varšavské smlouvy? Správná je jen jedna odpověď. A odpověď jednoduše a beze zbytku zastoupí něco tak složitého, komplexního, rozporuplného a proměnlivého, jako je lidský jedinec. Rozhodne o jeho hodnotě, o jeho údělu. Soudruh nám neschvaloval, tedy skončil. Podpořil Karla/Miloše, u nás si už ani neškrtne. Národ kádrováků, atmosféra prověrkových komisí, primitivní svět jedniček a nul. Hnus, který plodí další hnus: Je možné a pro přežití či prospěch někdy nutné něco jiného deklarovat a něco jiného žít, být s těmi i těmi. Láme nám to charaktery už pěkných pár století.
Prezidentská volba teď činí to, co tak dlouho a pilně činil konečně odcházející prezident: Rozděluje, rozeštvává, legitimizuje a živí primitivní soudy a nenávisti. Hodlám si uchovat svobodu, nikdy jsem si nenechal mluvit do toho, s kým se přátelím a co si myslím. Nikoho se neptám, koho bude volit. Nikomu už (pokud to vydržím) nevysvětluji, proč by neměl volit toho či onoho kandidáta. Rád bych požadoval, aby se mi dostalo stejného zacházení, ale to je požadavek nereálný. Volil jsem v prvním kole, srdcem i rozumem, po zralém uvážení a s plným přesvědčením. Jde-li o přímou demokracii, jinou volbu odmítám. Volba menšího ze dvou zel je pořád volbou zla a protože mě dosud neopustila paměť ani schopnost vnímat souvislosti, jinou volbu mi druhé kolo nenabízí. Odmítám kalkulace, nebudu už poslouchat, koho že to volím, když nevolím. Je to venku: Nejdu, nevolím. Dobrý pocit z toho ale nemám.
Prezident, který přijde na Hrad v březnu, bude za mého života už sedmý. Nebude mým presidentem stejně, jako ten, který na MDŽ skončí, a ti, kteří předcházeli havlovské výjimce z pravidla. Nemít na Hradě svého presidenta už bych tedy mohl být zvyklý. (Kolísání president/prezident vysvětluji na jiném místě.)
Učiní-li se výjimka, hned se hrnou další: Co možná provázím své texty vlastními fotografiemi. Pražský hrad jsem fotografoval mnohokrát, především z oken FAMU tomu amatér mého zanícení neodolá. Jediný snímek, který postihoval mé potíže s volbou prezidenta, jsem už ale spotřeboval. V okamžiku, kdy jsem psal poslední větu předchozího odstavce, mi ale naskočila fotografie od těch mých velehorsky vzdálená. Je v ní celá historicky utvářená idea Pražského hradu i náš podhradní stesk po velikosti. Pochází z knihy, nad ní už jsem strávil hodně času, z Prahy panoramatické Josefa Sudka (Praha: SNKLHU, 1959). Na Hradě tehdy seděl Antonín Novotný a je to konejšivě nedůležité.
Těším se, až se to přežene a zase budu psát jen o knihách, co jsem si domů přivlekl.

Advertisements

Napsat komentář »

Zatím nemáte žádné komentáře.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URI

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Vytvořte si zdarma webové stránky nebo blog na WordPress.com.

%d bloggers like this: