Czumalova nástěnka

Únor 18, 2013

LIBEŇSKÉ ŽIDOVSKÉ MĚSTO

Filed under: K POSLEDNÍ PERIPATETICKÉ PŘEDNÁŠCE — V. Cz. @ 10:44 pm

Liben015

Židovské osídlení Libně je pramenně doloženo k roku 1561, spolehlivě 1595, jeho počátky lze ale klást už do první poloviny 16. století. Vyvolalo je nejspíše vypovězení Židů z královských měst v letech 1541 – 1547 a 1557 – 1561. Významného privilegia, jímž bylo zrovno­právněno křesťanské a židovské obyvatelstvo, se Židovskému městu dostalo v roce 1656 od majitele panství Jana Hartwiga Nostitze,. Za moru roku 1680 staroměstská obec přesídlila do Libně značnou část praž­ských Židů. Další nárůst obyvatel je spojen s vypovězením Židů z Prahy v roce 1746. V roce 1783 tu žilo 103 židovských rodin, v roce 1799 už 126. V 19. století počet obyvatel klesal a po roce 1848 se národnostní a především sociální struktura proměnily podobně, jako ve zrušeném pražském ghettu. Sčítání obyvatel v roce 1890 v Libni registruje 12 009 obyvatel, z toho 386 Židů, v samotném Židovském městě žilo 128 Židů a 498 křesťanů.
Zástavbu často poškozovaly povodně, v 19. století v letech 1845, 1862, 1865, 1872, 1883, 1890, 1891 a 1895, nejcitelněji 1845 a 1890. Také rozrůstání průmyslových závodů vytvářelo tlak na původní zastavění. V souvislosti s asanací Josefova se podobná myšlenka objevila i v Libni a ještě regulační plán Libně z roku 1922 počítal s plošnou asanací a zastavěním území činžovními domy. Nebyl realizován, ale ve 30. letech se bořily některé zchátralé domy a po II. světové válce, v letech 1952 – 1954, došlo na plošnou demolici, dokončenou v 60. a na počátku 70. let. Do dnešních dnů se dochovaly jen dva domy v Koželužské ulici, izolovaná nová synagoga z let 1846 – 1858 a fragment ohradní zdi hřbitova, nepočítáme-li vzdálený nový hřbitov mezi Davídkovou a Střelničnou ulicí. 

Na úvodní fotografii ze 30. let 20. století je pohled Koželužskou ulicí směrem k jejímu ústí do Zenklovy. Pro lepší orientaci jsem zvolil právě tuto, k poznání je dosud stojící dům čp. 589. (Reprodukce z knihy JUNGMANN, Jan. Libeň : Zmizelý svět. Praha : Muzeum hlavního města Prahy, 2010. ISBN 978-80-85394-79-5)
První mapa ukazuje území a strukturu Židovského města, rozmístění živností a továren. Václava Horčáková zakreslila polohu rozsah Židovského města a hřbitova v polovině 19. století do mapy stabilního katastru z roku 1841 a situaci ve 30. letech 20. století do detailu plánu Prahy z roku 1946. Všechny tři reprodukuji z Historického atlasu měst České republiky, svazek č. 14 – Praha-Libeň. Praha : Historický ústav Akademie věd ČR, 2006. ISBN 80-7286-077-1

Liben001

 

 

 

 

 

 

 

 

Liben003

 

 

 

 

 

 

 

 

Liben002

 

Reklamy

Napsat komentář »

Zatím nemáte žádné komentáře.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URI

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Blog na WordPress.com.

%d bloggers like this: