Czumalova nástěnka

Duben 8, 2013

NAŠI FUCHSOVÉ

Filed under: K POSLEDNÍ PERIPATETICKÉ PŘEDNÁŠCE — V. Cz. @ 9:35 pm

Fuchs

Není mi dobře, tak si jen chvíli rediguji poznámky k poslední sobotní peripatetické přednášce, abych mohl načít poznámky k té příští, a narážím na věci, které jsem vám zapomněl říci. Například to, že vilu na dobré adrese Na úbočí 7/1395 z let 1928 – 1929 nejen projektoval, ale zřejmě také obýval Josef Fuchs. A tu mi došlo, že jsem se sice celou sobotu dobře bavil hrou na „náš Fuchs“ a „váš Fuchs“, kterou jsme s chutí hráli se Simonou, ale zapomněl ji včas zrušit. Zůstává tak stopové riziko, že jsme mohli někoho onou mystifikací uvést v omyl. Tedy pro jistotu připomínám, že „náš Fuchs“ pražský není samozřejmě totožný s „naším Fuchsem“ brněnským.
          Brněnský Bohuslav Fuchs (1895 – 1972), jehož tu připomínám brněnským hotelem s kavárnou a bufetem Avion z let 1927 – 1928, byl žákem Jana Kotěry (na Akademii výtvarných umění studoval v letech 1916 – 1919) a po dva roky pak pracoval v Kotěrově ateliéru. Do roku 1923 měl společný ateliér se spolužákem Josefem Štěpánkem, pak byl zaměstnán v architektonickém a regulačním oddělení městského stavebního úřadu v Brně. Silný vliv Jana Kotěry a holandského neoplasticismu vystřídala v roce 1925 Fuchsova profilace ve výrazného funkcionalistu, velmi časně manifestovaná Zemanovou kavárnou na brněnském Kolišti (1925, zbořena 1964, znovu postavena 1995). Významně se podílel na budování výstaviště pro Výstavu soudobé československé kultury v roce 1928. Paralelně vzniká zmíněný hotel Avion a následují další díla, trasující vrcholy československého funkcionalismu, škola pro ženská povolání Vesna v Brně (1929 – 1930, s Josefem Poláškem), Moravská banka v Brně (1929 – 1930, s Ernstem Wiesnerem), Masarykův studentský domov v Brně (1930), zotavovna Morava v Tatranské Lomnici (1930 – 1931), termální koupaliště Zelená žába v Trenčianských Teplicích. Fuchsovo dílo má i významnou složku urbanistickou. Logicky byl v roce 1945 jmenován profesorem urbanismu a stavby měst na České vysoké škole technické v Brně (dnes Vysoké učení technické, mimochodem, pokud neznáte jejich propagační klip, vřele doporučuji: http://www.youtube.com/watch?feature=player_detailpage&v=g7b1Y05STiU). Propracoval vlastní metodu regionálního plánování a urbanistického zónování, zabýval se urbanismem sídelních aglomerací a jejich historických center.
          Abych se vrátil k naší hře, v Praze nemáme, pokud vím, žádnou realizaci Bohuslava Fuchse. Na Prahu jsou ale přirozeně vázány jeho školní práce, jako první klauzuru předložil studii Růžové zahrady v Riegrových sadech, jako třetí studii nové sněmovny na Malé Straně. V roce 1920 se účastnil s Josefem Štěpánkem soutěže na regulaci Letné a severozápadního sektoru Prahy, o rok později soutěže na umístění nového českého divadla na Starém Městě, v roce 1922 navrhoval operu na náměstí Republiky a s Antonínem Moudrým a Josefem Štěpánkem vyhrál soutěž na upravovací plán pobřeží Malé Strany. Soutěžními návrhy obeslal také konkursy na pražské krematorium a na regulaci Klárova v roce 1926 a na pražský pomník Bedřicha Smetany v roce 1928 (s Josefem Kubíčkem). Až do stadia projektu nedošly Fuchsovy skici dvojdomu a penzionu pro kolonii Baba. V roce 1936 získal cenu v soutěži na budovu Československé obchodní akademie a s Jindřichem Kumpoštem na Všeobecnou nemocnici s universitními klinikami v Motole. Další soutěže už následují v řidším rytmu, v roce 1937 na Ústřední družstevní dům, 1948 na ministerstvo pošt na Smíchově, kde získal 1. cenu, 1954 na Vysokou stranickou školu na Pankráci. V roce 1957 navrhoval úpravu Hradčanského náměstí pro Národní galerii. Oceněn byl soutěžní návrh na ideové, urbanistické a dopravní řešení centra Prahy, který vytvořil s Josefem Němcem a Kamilem Fuchsem, nejprve v prvním kole v roce 1959, o rok později ve druhém. Tehdy také předložil návrh urbanistického řešení Pobřežní ulice v Karlíně. Z let 1962 – 1965 pocházejí soutěžní návrhy a po vítězství v obou kolech soutěže konečná studie architektonicko-urbanistického řešení zástavby okolí Národního divadla. Paralelně vznikla studie dořešení Staroměstského náměstí (1963), studie severního předpolí Pražského hradu (1965) a studie Domu architektů na Malé Straně, v roce 1966 ještě studie úprav Staroměstské radnice a náměstí Republiky.
          O rok starší pražský Josef Fuchs (1894 – 1979) studoval u Josipa Plečnika na Uměleckoprůmyslové škole v Praze (1916 – 1920) a v roce 1921 se stal spolupracovníkem Pražských vzorkových veletrhů. V soutěži na jejich paláce v Holešovicích v roce 1924 získal 3. cenu. S vítězným Oldřichem Tylem zpracovali návrh pro užší soutěž a v letech 1924 – 1928 jeho část realizovali. V letech 1930 – 1932 se stavěly nedávno zničený Zimní stadion na Štvanici a první budovy pražské zoologické zahrady v Troji. Po likvidaci samostatných ateliérů pracoval Josef Fuchs ve Státním ústavu pro projektování výstavby hlavního města Prahy. Viděli jsme následující  Fuchsovy vily a rodinné domy v Libni: Valčíkova 8/1146 (1936), Valčíkova 1/1453 (1934 – 1935), V Holešovičkách 7/1400 (1928), Na úbočí 7/1395 (1928 – 1929), Na úbočí 3/1397 – V Holešovičkách 9/1397 (1928 – 1929), Nad Rokoskou 6/1900 (1938 – 1939). Zatím jsme neviděli následující  Fuchsovy vily a rodinné domy v Dejvicích: Průhledová 10/1705 (1932), Na Pahoubce 10/1509 (1930), Neherovská 22/1921 (1938).
            Jako je nejvíce Bohuslavů Fuchsů v Brně, je nejvíce Josefů Fuchsů v Libni. Aby to bylo vyvážené: Stejně jako nemá Bohuslav Fuchs žádnou realizaci v Praze, nemá ji ani Josef Fuchs v Brně. Game over.

Advertisements

Napsat komentář »

Zatím nemáte žádné komentáře.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URI

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Blog na WordPress.com.

%d bloggers like this: