Czumalova nástěnka

Duben 30, 2013

KUS LIBEŇSKÉ SLÁVY

Filed under: K POSLEDNÍ PERIPATETICKÉ PŘEDNÁŠCE — V. Cz. @ 10:52 am

Lb013

Ve výhodné poloze při litoměřické silnici (Zenklova) na roku Nové ulice (Na hrázi) otevřel v roce 1848 Frantz Deutsch hostinec. Prosperoval tak, že už roku 1864 jej bylo třeba stavebně rozšířit. Zdědil jej syn stejného jména, hous­lista, libeňský radní a místostarosta Frantz Deutsch. V hostinci hrály spolky Domácí divadlo (Omladina libeňská) a Osvěta, spojené později ve spolek Omladina – Osvěta, od roku 1890 Tyl. Ve dvoře byl přistavěn taneční sál a tzv. velký sál, v roce 1892 upravený na divadelní, a o rok později otevřena i letní scéna. Vystřídalo se tu několik koncesionářů. Návštěvnost hostince a divadla stoupla, když se 4. října 1896 rozběhl provoz na prodloužení tramvajové trati z Karlína do Vysočan a na ní zřídila za­stávka U Deutschů. Frantz Deutsch v témže roce zemřel bez potomků.
V roce 1899 koupil hostinec architekt, stavitel a stavební podnikatel Václav Romováček, celý soubor budov zboural a v roce 1903 na jeho místě postavil podle vlastního projektu dva domy, hotel s kavárnou a nový sál. O dva roky později se tu po přestavbě otevřelo Nové divadlo Prahy VIII v Libni s kapacitou 495 míst k sezení a 400 k stání. Kon­cesi vlastnila Marie Groszová, vydržela ale jen půldruhé sezóny. V roce 1907 koupila divadlo její velká sokyně Marie Zieglerová s ambicí vybudovat tu nejlepší praž­skou operetní scénu. Velkorysá přestavba zruinovala dosud zdravou Romováč­kovu firmu, nicméně 23. ledna 1908 otevřelo Divadlo Marie Zie­glerové v Libni českou premiérou Ve­selé vdovy Franze Lehára, která v předchozí sezóně oslnila Londýn a New York. Hlavní roli Hany Glawari samozřejmě zpívala Marie Zieglerová a Franz Lehár přijel do Libně osobně dirigovat předehru. Stejně velkolepou společenskou událostí byla i pre­miéra Kouzla valčíku Oskara Strausse, opět za přítomnosti autora. Ambiciózní divadlo skončilo po dvou letech v dražbě. Důvody před časem přesně postihl teatrolog a muzikolog Josef Herman: „Marie Zieglerová prostě přišla příliš brzy na nesprávném místě s myšlenkou metropolitního operetního divadla. Velká opereta se mohla zrodit a prosperovat až o dvacet let později, kdy Praha horečně doháněla evropské metropole.“ (Hermanův medailon Marie Zieglerové najdete na http://host.divadlo.cz/noviny/clanek.asp?id=18262)
Budovu si pronajala sociálně demokratická strana a v roce 1910 tu zřídila Lidový dům. Divadelní sál se změnil v kino Svépomoc a jen občas ještě poslou­žil ochotnickým představením. Původní Romováčkova fasáda prošla mezi světovými válkami obvyklou purizací. Až 27. října 1949 se v divadle znovu zahájil profesionální provoz a Divadlo S. K. Neumanna tu sídlí dodnes, jen se v roce 1990 přejmenovalo na Divadlo Pod Palmovkou a dosud střídmá fasáda dostala nový parter v nabubřelém duchu 90. let.
Dobovou pohlednicí připomínám podobu fasády do někdejší libeňské promenády a připojuji civilní tvář Marie Zieglerové, idolu, který si Praha nedokázala uživit.fc3c4975b4124e86a36e771a27f56e6e 

Reklamy

Napsat komentář »

Zatím nemáte žádné komentáře.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URI

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Vytvořte si zdarma webové stránky nebo blog na WordPress.com.

%d bloggers like this: