Czumalova nástěnka

Červen 4, 2013

ROZLOUČENÍ

Filed under: MIMO RUBRIKY — V. Cz. @ 1:29 pm

213

Ducha a energii 19. století jsem si rád čítal ve zkratce během pár kroků Jaroměří. Město, dávno hotové kompaktním zastavěním úzké opukové ostrožny, nemělo v historickém půdorysu místo pro veřejné budovy, které by stavebně vyjádřily jeho nové ambice. Nejblíže náměstí se nabízel ostrov mezi Labem a mlýnským náhonem, jehož louky při každé větší povodni zaplavovala voda. Město ostrov vykoupilo a na ochranu před povodněmi nechalo rozšířit koryto Labe a zvýšit zhruba o metr niveletu ostrova. V letech 1884 – 1885 tu pak nymburská firma J. Čermák & E. Prückner postavila mohutnou školní budovu podle projektu c. k. magistrátního rady Arnošta Jenšovského. Postavila chlapeckou školu obecnou a měšťanskou, monumentální neorenesanční forma by ale vyhověla i universitě či akademii. Město sem umístilo také městské muzeum a obecní knihovnu a zasedalo tu zastupitelstvo, škola tak zároveň plnila úlohy obecního domu. Bezprostředně po dokončení školy byl v letech 1885 – 1886 na ostrově založen krajinářský park podle návrhu opočenského knížecího zahradníka Hanse Liehma. Město zároveň vykoupilo tři domy na náměstí a prorazilo v ose školy širokou spojnici s náměstím v jeho exponované radniční stěně. Vznikla skvostná kompozice, která ústí v citlivém bodě náměstí u paty mariánského sloupu Matyáše Bernarda Brauna a Řehoře Thényho, aniž by jej mechanicky činila bodem své osy. Mechanické není ani druhé vyústění osy: Křídla školy na půdorysu tvaru E vytvářejí názvuk čestného dvora. Tam nová promenáda opticky ústí, ale její osa se nekryje s osou školy, reagující na průběh toku Labe, svírá s ní velmi ostrý úhel a i střed školy je vůči ní jemně excentrický. Striktní geometrie je sice spolehlivým zdrojem monumentality, její účinek bývá ale drtivý. Z prostředí malého města, říčního břehu a parku by vyhnala jejich konejšivou přívětivost. V přesně odměřené nepřesnosti je účinné kouzlo: Monumentalita je zachována, „víme“ ji, ale nepřesahuje nás. Součástí kompozice a podmínkou jejího reálného fungování byl od roku 1884 železný nýtovaný most přes Labe. Když narostla dopravní zátěž, věnovala místní občanská záložna v roce 1931 lávku pro pěší, připojenou k mostu z vnější strany. Stejnou pak získala i druhá strana mostu. K původní kombinaci rychlé spojnice částí města a promenády se most mohl vrátit až po vybudování obchvatu.
Jaroměř byla tradičním městem obráceným do sebe. Na náměstí se domy oblékaly do svátečního, na řeku se dívaly v pracovním či v nedbalkách. Otevření města k velkolepé nové škole uprostřed parku tradiční zvyklostí zamíchalo, ale směrem obohacujícím, nikoliv rušivým. Město je organismem ze své podstaty kontrastním a nová promenádní spojnice náměstí a parku dávala mnoho možností hledět zároveň na výraz i na zdroj městského blahobytu. V klasickém jazyce architektury artikulovaná školní budova a prostá nahá inženýrská konstrukce mostu vytvořily působivý kontrast, který zůstal v tomto řádu města. Ne střet tradice a modernity, jak se zdálo modernistům, jen dvě tváře modernity. Nekonfliktně kontrastní dimenze, dnes z měst pilně vyháněná, jak je leštíme pro turistický průmysl a obyvatele, kteří pro svou jednorozměrnost vyžadují jednorozměrné prostředí.
V noci z neděle na pondělí 3. června 2013 povodeň za dramatických efektů, jak se trhaly kabely, jaroměřský železný most zle poničila. Jedna z lávek pro pěší se zřítila do Labe, pukl nosný kamenný pilíř a most se ocitl ve stavu, který jej zřejmě jednoznačně odsuzuje k demolici. Těsně před zahájením oprav, jež mu měly prodloužit život. Měl jsem ho rád a bude se mi po něm stýskat, jako se mi stýská po mizejících dimenzích města, které nám připomínal.  

V Jaroměři jsem fotografoval v dubnu 2010, snímek ze 3. 6. 2013 pochází z http://www.5plus2.cz/12429/z-reky-odstrani-spadlou-lavku.

18696_f

 

 

 

 

 

 

212

Advertisements

Napsat komentář »

Zatím nemáte žádné komentáře.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URI

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Vytvořte si zdarma webové stránky nebo blog na WordPress.com.

%d bloggers like this: