Czumalova nástěnka

Srpen 13, 2013

CO JSME VE VYSOČANECH A LIBNI (UŽ) NEVIDĚLI VIII – BARÁKOVÉ KOLONIE

Filed under: K POSLEDNÍ PERIPATETICKÉ PŘEDNÁŠCE — V. Cz. @ 5:15 pm

cm069

Ke své radosti jsem se v knize Kateřiny Bečkové Zmizelá Praha. Továrny a tovární haly I, už zde několikrát využité a chválené, shledal se dvěma fotografiemi: Ta první ukazuje nouzovou kolonii, zvanou Čína, V Číně či Indočína. Ta druhá obecní kolonii, nazývanou Za Aerem. Oba snímky pořídil Miroslav Kuranda před rokem 1970.
          Pro komentář sahám ke 2. vydání proslulé knihy Karla Ladislava Kukly Konec bahna Prahy. Ilustrovaná revue skutečných příběhů, romanet, novel, dramat i humoresek z nejtemnějších i nejskvělejších útulků mravní bídy, zoufalství, tmy, šibeničního humoru, prostituce i zločinů v salonech, barech, tančírnách, hernách, uličkách, hotelech, krčmách, špitálech, věznicích, blázincích, cihelnách, brlozích i stokách Velké Prahy (Praha: Václav Švec, 1927, s. 148 – 149): 

          „Bytová nouze řádí mezi pražskou chudinou tak, že tito lidé jsou rádi, mohou-li bydliti ve starém železničním voze, než býti úplně bez přístřeší. Lépe a strašlivěji nemůže býti dokumentován zoufalý stav nebydlící chudiny, než touto skutečností. Ve vagonech, v boudách, zrobených z odpadků prken a beden – bydlí člověk! Jaké zoufalství a jaká bída i dokud nejsou chladna, sněhy a mrazy – ale jak bude v těchto primitivních bydlištích za zimy? Hrozno pomysliti! Po nejrychlejší pomoci, rázné bytové akci, volá tento fakt přímo hromovým hlasem. – A což: 

Indočína,
baráková ves železničářů u Vysočan!

Inu, je to opravdu skutečností, že v Praze bytová nouze donutila ‚Dalibora housti‘. Lidé, kteří vskutku neměli kam hlavu sklonit, použili vagonů vybrakovaných a nastěhovali se do nich. Tak povstaly různé kolonie vagonové. Jedna z nich je ve čtvrti vysočanské a bydlí v ní na 300 rodin. Nehledě ku všem obtížím spojeným s takovýmto ‚bydlením‘, přišla bída na tyto ubožáky ještě větší, když začaly plískanice, kdy v Praze téměř denně pršívalo. Okolí kolonie vysočanské, nazvané ‚Indočínou‘, proměnilo se v hluboké bahno a nebylo lze tam ani zpět. Děti nemohou do školy, ježto v bahně by se utopily, nelze přivážet ani potraviny, ani mléko, vozy zabořily by se tak hluboko, že je nelze vytáhnout na pevnou půdu. Uhlíři, mlékaři a zelináři odmítli do těchto ‚džunglí‘ dojížděti, protože již poslední groš tam vydělaný dali na opravu polámaných vozů. Tak, prosím, bydlí obyvatelé sídelního města Prahy doposud!

cm068          

 

 

 

 

 

Na detailech dvou sousedních listů (omlouvám se, nesmontoval jsem je, nemaje software, který by to dokázal ve formátu publikovatelném ve wordpressu) mé oblíbené Orientační knihy Velké Prahy a Modřan (Praha: Masarykův četnický vzdělávací a podpůrný fond, 1948) jsou dobře vidět obě. Jen pro orientaci: Fučíkova se dnes jmenuje Kolbenova, nalevo od místa, kde do ní ústí ulice Na černé strouze, je stanice metra Kolbenova. Obecní kolonie končila a nouzová kolonie Čína začínala tam, kde je dnes odbočka z Kolbenovy k Europa Möbel Kolbenova. Končila za zbytkovou zahrádkářskou kolonií, která uchovává některé její stavby, tedy tam, kde tramvajová trať opouští Kolbenovu a odbočuje k hloubětínské vozovně.

vys009vys007

 

 

 

 

 

 

          K problematice bytové nouze se budeme vracet v další (dříve) průmyslové čtvrti Holešovicích. Na počátku 30. let, kdy vznikly obě vysočanské, to bylo palčivé téma. V roce 1932 byl počet baráků v nouzových koloniích odhadován na 2 000, počet jejich obyvatel na 12 000. Tehdy se také naléhavě ukázalo, že už nejde o snadno odstranitelná provizoria, a pražská obec je začala brát na vědomí, snažila se dát jejich existenci právní rámec, zajistit v nich elementární hygienické podmínky, bránit tomu, čemu se tehdy ještě ani oficiální místa nebála říkat lichva. Obec i sama stavěla, jako v případě kolonie Za Aerem, ale nedokázala to tak levně, jako obyvatelé nouzových kolonií. Jak ukazuje graf zpracovaný Klubem architektů v roce 1932, byla vysočanská obecní kolonie největší a také jedna z mála s domky v dobrém stavu. Graf je také cenný jako seznam nouzových (dobově se také říkalo barákových) kolonií, literatury je k této problematice pramálo.

bcka011

Problém pádně pojmenovává shrnutí debat Klubu architektů, otištěné pod titulem Bytová krise v 5. čísle XI. ročníku Stavby, jehož součástí je i reprodukovaný graf: „Barákové kolonie jsou antisociálním zjevem. Křiklavým protějškem honosných ministerských budov. Ilustrací dnešního společenského systému. Důsledkem městské centralisace a hospodářské krise. Avšak jsou a musí se z ohledů sociálních chránit, dokud se nepostaví lepší byty jejich obyvatelům. Jest příkrou nespravedlností 8denní výpověď. Jest nemožno vypovídati, když deložované není kde ubytovat.“ Náklady na náhradní byty se odhadují na 40 milionů Kč. Zmíněná osmidenní výpověď znamenala, že po jejím doručení měl nájemce miniaturního pozemku (průměrná výměra pod 100 m² u soukromých, nad 160 m² u obecních, průměrný barák měl půdorys 8 × 4 m, obezděný vagón 2,6 × 5,6 m, roční nájemné u soukromých zhruba 1 Kč za 1 m² ročně + voda a elektřina) osm dní na odstěhování a odstranění provizorní stavby.
          Jak je vidět z fotografií, vysočanské kolonie, stále potřebné, přežily dlouho. Když kolem Vysočan začali kroužit developeři, už tu ale nebyly.    

Reklamy

komentáře 3 »

  1. V textu je trochu nepřesně uvedeno začátek a konec obecní kolonie. V ulici Na černé strouze končila továrna AERO (pak ČKD Trakce) dále byly nějaké podniky, poslední továrna DUKO na výrobu svinovacích rolet a mříží. (Potom zabralo ČKD Dodavatelský závod.) Pak následovala ulice Obecní kolonie I, tam začínala obecní kolonie. Tou se dnes dostanete k Evropa Möbel. Na druhé foto je ulice Obecní kolonie III.(kolmá k ulici Fučíkové-dříve Třebízského) Pohledem dolu vidíte hostinec „U Štychů“.(V zimě se v ulici dobře sáňkovalo) Na první fotografii je vlevo vidět konec plotu Jeslí. Tam byla hranice mezi obecní kolonií a „čínou“. Čína už patřila k Hloubětínu. Bydlil jsem více vlevo z druhé strany jeslí. Foto je v jednom Vlastivědném zpravodaji Prahy 9.
    Uvítám jakékoliv poznatky a fotografie z kolonky.
    Bobo

    komentář od Bohumil Kuk — Prosinec 30, 2013 @ 12:34 am

  2. Také jsem se narodil a bydlel v kolonii ĆÍNĚ.

    komentář od Škrabák Josef — Únor 23, 2015 @ 5:41 pm

  3. …pěkné porovnání současného stavu a minulosti nejen tohoto místa na leteckých snímcích mapovéhoportálu http://kontaminace.cenia.cz/

    komentář od J.K — Březen 4, 2016 @ 10:31 am


RSS feed for comments on this post. TrackBack URI

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Blog na WordPress.com.

%d bloggers like this: