Czumalova nástěnka

Srpen 13, 2013

JEŠTĚ K BARÁKOVÝM KOLONIÍM

Filed under: K POSLEDNÍ PERIPATETICKÉ PŘEDNÁŠCE — V. Cz. @ 5:56 pm

bcka020

Nemyslím, že téma barákových kolonií je marginální. To, čemu se říkalo bytová nouze a posléze bytová krize, bylo způsobeno mechanismy, které důvěrně známe, neboť tvoří naši žitou realitu. Nejprve nestavění a neúdržba nebo, abychom byli spravedliví, nedostatečné stavění a nedostatečná údržba, poté sice nárůst počtu bytů, ale zároveň nárůst počtu těch, kdo si je nemohou koupit či najmout. Téma dlouho tabuizované, pak s krizí vyvřelé už neumlčitelně. Známý dějinný cyklus neřešení a průšvihu. První republika úzkostlivě pečovala o udržení sociálního smíru. Tady už končí analogie a začínají mé obavy, že práh mezi neřešením a průšvihem již překročen.
Napětí mezi póly blahobytu a bídy je rozměrem, bez něhož nelze pochopit českou moderní architekturu. Připomínám to kresbou Otakara Mrkvičky (1898 – 1957), významného českého malíře, grafika, typografa, scénografa, výtvarného kritika a teoretika, která vyšla v I. ročníku časopisu Dobrý den v roce 1927 s titulkem K výstavě čs. soudobé kultury. Architektura. Přidávám k ní text písně Jaroslava Ježka, Jiřího Voskovce a Jana Wericha Pražská java ze hry Golem z roku 1931. Potkal ji osud písní, které všichni umíme a zpíváme, ale text proto už moc nevnímáme. Moderní architektura není jen svár nového se starým.

Státní statistik
dokáže, že ve Velké Praze vždycky
býval, bohudík,
u všeho lidu smysl estetický.
Důkazem je nejenom pražský barok,
leč i Aventinum,
má-li někdo přeestetický nárok,
máme tu Ernestinum nebo Umprum.
Zručný statistik
rozdělí vkus lidu kategoricky
v druhů několik,
kterým se v Praze něco líbí vždycky:
Důstojná je první kategorie,
ta ze zlaté Prahy žije a tyje,
u Fleků zpívá
a slzy jí kanou přitom do píva:

Po Starých zámeckých schodech si vylezu
a ve vůni bezu
na Malou Stranu slezu.
Pak jak pan Johanes
za Koňskou bránu pudu,
jinde než v tom starém domě na Malé Straně bydlet nebudu.
Kouzlo střech prejzových
modernou mi nekažte,
autobusy zaražte,
novostavby zakažte!
Kamenná pohádka by v sněhový háv se halila, mějte snahu!
Zachovejte starý ráz naší Prahy, s úctou
K l u b   z a  S t a r o u   P r a h u.

V úvodu jsem děl,
co v Praze zjištěno je statisticky,
teď bych říci chtěl,
jaký je druhý názor estetický.
Názor ten je tangentou urbanismu
v intencích purismu
a derivátem je konstruktivismu
s principielní bází bauhausismu.
Má, žert na stranu, i další názor svoje raison d’etre.
Názor Pražanů,
co nemaj na zimník ani na svetr.
Názor této třetí kategorie
víno čisté o Praze si nalije
z periférie,
když si o Praze zpívává árie:

Jéžiškovy brejle, ta Praha je velkej štad!
Mergle mít a nemít hlad,
fórovej bych nebyl tak,
vono to baroko není špatný pro voko,
jenže je vo voko vokolo baroka flinkat se bez floka.
Eště že tady je komfort periférie,
z vagónů kolonie,
v tý se to prima žije.
Kéž by v sněhový háv přivoděla se nám
stověžatá matička!
Aspoň z vodklízení sněhu koukalo by
makání a prácička.

Reklamy

1 komentář »

  1. Dobrý den, pane doktore – k interiéru z tehdy nadějného stylu výstavby bydlení, Invalidovny, – děkuji za ukázku a připomínku časopisu Domov a úžasného obchodu Družstevní práce na Národní tř., kam jsem si chodil vybírat nábytek a zařizovací předměty do svépomocí upravovaného bytečku (tehdy se to na radnicích oficiálně nazývalo „přístřeší“,

    S pozdravem Váš posluchač
    Jan Slavíček

    komentář od Jan Slavíček — Únor 22, 2016 @ 12:16 pm


RSS feed for comments on this post. TrackBack URI

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Blog na WordPress.com.

%d bloggers like this: