Czumalova nástěnka

Říjen 31, 2013

NEJBLIŽŠÍ PERIPATETICKÁ PŘEDNÁŠKA

Filed under: NEJBLIŽŠÍ PERIPATETICKÁ PŘEDNÁŠKA — V. Cz. @ 9:36 pm

008

POZVÁNÍ DO KAVÁRNY VE ČTVRTEK 7. 11. 2013

Filed under: POZVÁNÍ DO KAVÁRNY — V. Cz. @ 9:04 pm

Kyffhäuserdenkmal_um_1900

7. listopadu je první čtvrtek v měsíci a tedy budeme s Jarmilou v obvyklém čase na obvyklém místě, od 18. hodiny v Kafí-kavárně Podkůvka, Schnirchova 26, Praha 7-Holešovice. Od 19. hodiny se tamtéž chystám proslovit v rámci

UK (UNIVERSITY V KAVÁRNĚ)

PŘEDNÁŠKU SE SVĚTELNÝMI OBRAZY

NA KOPCI A V DOLÍKU

(POZNÁMKY K POMNÍKU)

Říjen 30, 2013

SEMINÁŘ 31. ŘÍJNA 2013 NEBUDE

Filed under: SEMINÁŘ ARCHITEKTURY 20. STOLETÍ — V. Cz. @ 12:04 pm

005

Týden se s týdnem sešel a nemohu se ubránit pocitu zastaveného času. Zase sedím smuten a bolav u počítače a místo plánování průzkumu dalšího kusu Dejvic zase píšu omluvenku: VINOU POKRAČUJÍCÍ NEMOCI SE VE ČTVRTEK 31. ŘÍJNA NEKONÁ ANI PŘEDNÁŠKA ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ, ANI SEMINÁŘ. Těšil jsem se na vás, ba i překvapení pro vás mám. Já vím, pacient je od patientia, ale nejsem dobrý pacient, už mi nějak trpělivost dochází. Také jsem si nikdy nemyslel, že budu na tuto nástěnku píchat zprávy o svém zdravotním stavu. V tak krásném podzimu k tomu.

Usedlost Vlčovka (Vilčovka), čp. 120/XIX, Na Vlčovce 6
Motám-li už se v kruhu, učiním to stejně jako minulý týden: Na fotografii je usedlost Vlčovka (Vilčovka), která obohatila sled usedlostí Strakovka, Hercovka, Mydlářka a Hadovka (od východu k západu). V roce 1851 koupil usedlost Hercovka Johann Wiltsch, o čtyři roky později ji prodal i s přilehlou zahradou, ponechal si část pozemku a na něm nechal postavit nový dům s využitím konstrukcí staršího hospodářského objektu, který přiléhal k budovám usedlosti Mydlářka. V 70. letech 19. století pak dům prošel přestavbou v duchu tehdy již poněkud anachronického evokativního romantického historismu. To se už dělo na umenšeném pozemku, část byla v roce 1857 prodána ve prospěch Hanspaulky, další část se prodávala v roce 1861. Těsně sousedící barokní usedlost Mydlářka byla zbořena během přípravy staveniště hotelu Praha v 70. letech minulého století.
Znovu nikoliv potenciální návrh, ale funkce etalonu, který se nám bude postupem času zpřesňovat: Usedlost Vlčovka byla zapsána do státního seznamu nemovitých kulturních památek v roce 1964.
Alibisticky připomínám, že stejně jako předchozí fotografie je i tato pouhou poznámkou kolem procházejícího, který si počasí a světlo nevybíral. Ve výstupech výzkumu budeme mít samozřejmě fotografie jiného rodu.

 

Říjen 28, 2013

U3V PAMÁTKY VELKÉ PRAHY – PŘEDNÁŠKA 29. ŘÍJNA NEBUDE

Filed under: U3V ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY — V. Cz. @ 10:58 am

014

Dobrý den,
minule bylo krásně, ale jsem od té doby nemocný. Nelepší se to, ba naopak. PŘEDNÁŠKA SE PROTO 29. ŘÍJNA NEKONÁ. Sejdeme se o týden později, tedy v úterý 5. listopadu na stejném místě a se stejným programem. Zítřejší výpadek samozřejmě postupně, jak počasí dovolí, nahradím.
V. Cz.

Říjen 26, 2013

U3V ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY – PŘEDNÁŠKA 29. ŘÍJNA 2013

Filed under: U3V ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY — V. Cz. @ 9:17 am

Sandmann, Mistodrzitelsky letohradek ve Stromovce

Místodržitelský letohrádek (Johann Philip Joendl nebo Georg Fischer 1804 – 1821), kde jsme se minule rozloučili, na litografii F. X. Sandmanna. Dole rekonstrukce jeho podoby po přestavbě gotického lovčího hrádku na letohrádek císaře Rudolfa II., kterou vedl v letech 1575 – 1579 podle vlastního projektu Ulrico Aostalli. Kresebná rekonstrukce Michala Brixe (1986) vychází z barokních plánů z roku 1726 a reprodukuji ji z díla Pavla Preisse Italští umělci v Praze (Praha: Panorama, 1986, s. 61).

V ÚTERÝ 29. ŘÍJNA SE SEJDEME JAKO OBVYKLE VE 14 HODIN, TENTOKRÁT POBLÍŽ ZASTÁVKY TRAMVAJÍ Č. 1, 5, 12, 25, 26 LETENSKÉ NÁMĚSTÍ PŘED PRODEJNOU BILLA A PROJDEME ZÁPADNÍ ČÁST LETNÉ. TĚŠÍM SE NA VÁS. V.Cz.

 

rb018

Říjen 23, 2013

SEMINÁŘ 24. ŘÍJNA 2013

Filed under: SEMINÁŘ ARCHITEKTURY 20. STOLETÍ — V. Cz. @ 10:48 pm

003

Usedlost Hercovka, čp. 13/XIX, Na Vlčovce 4
Koncem 15. století bylo v těchto místech založeno několik vinic, které se postupně spojily ve vinici Lichtenberka (podle majitele Matěje Lichtenbergra z Lichtenberka). Nový název Hercovka (Herčovka) je spojen s kanovníkem Janem Michalem Hertschem, jehož správce Řehoř Augustin Hofman ji vlastnil. Vinici zničili v roce 1742 za válek o rakouské dědictví vojáci a jako mnoho jiných už nebyla obnovena. Johann Wiltsch pozemky Hercovky rozdělil a postavil si ve východní části usedlost zvanou Vlčovka. V západní části pak nechala její majitelka Gabriela Haaseová z Wranau postavit v 70. letech 19. století nový obytný dům, domek zahradníka a stáje. Dnešní vilu pak postavil s využitím staršího neorenesančního domu v letech 1925 – 1926 stavitel Josef Donát. Památkově chráněna je od roku 1964 (1994).
K dalšímu etalonu přidávám ještě snímek domku zahradníka z roku 1871. Porušuji tím pravidla a vracím jej do debaty. Ta se zatím týkala jen typu, stavu a budoucnosti domu, nezvážili jsme ale rozměr paměti stavebních proměn usedlosti.

002

Říjen 22, 2013

SEMINÁŘ 10. 10. 2013 – NÁVRH 4

Filed under: SEMINÁŘ ARCHITEKTURY 20. STOLETÍ — V. Cz. @ 10:24 am

010

VILA
čp. 1951/XIX, Velvarská 3
Jaroslav Čermák 1937 – 1938

Jaroslav Čermák (1901 – 1990), absolvent architektury na ČVUT, patří mezi nejvýznamnější tvůrce sakrální architektury 20. století u nás. Dva roky po kolaudaci vily ve Velvarské se začala stavět jeho největší realizace, kostel sv. Jana Nepomuckého v Košířích.

 

 

 

 

 

012

SEMINÁŘ 10. 10. 2013 – NÁVRH 2

Filed under: SEMINÁŘ ARCHITEKTURY 20. STOLETÍ — V. Cz. @ 10:03 am

004

RODINNÝ DŮM
čp. 1671/XIX, České družiny 9
Magda Jansová 1932

SEMINÁŘ 10. 10. 2013 – NÁVRH 3

Filed under: SEMINÁŘ ARCHITEKTURY 20. STOLETÍ — V. Cz. @ 9:56 am

007

NÁJEMNÍ DŮM
čp. 1653/XIX, Velvarská 5
Jindřich Pollert 1936 – 1937

Jindřich Pollert na sebe upozornil soutěžním návrhem letenského průkopu, který získal v soutěži v roce 1909 III. cenu. Jako stavitel spolupracoval např. s Erwinem Katonou, Egonem Votickým, Rudolfem Hrabou a Hilarem Pacinovským. Podle projektu Jaromíra Krejcara v letech 1927 – 1928 purizoval neorenesanční dům archiváře hlavního města Prahy Josefa Teigeho na Novém Městě pražském (čp. 1610/II, Černá 14, František Buldra 1882) a dostavěl na něj dvě mansardová patra. (V domě se narodil a žil Karel Teige.) Dům ve Velvarské Jindřich Pollert s největší pravděpodobností nejen postavil, ale sám také projektoval.

Říjen 21, 2013

U3V ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY – PŘEDNÁŠKA 22. ŘÍJNA 2013

Filed under: U3V ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY — V. Cz. @ 10:15 am

010

V ÚTERÝ 22. ŘÍJNA SE SEJDEME VE 14 HODIN PŘED VSTUPEM NA VÝSTAVIŠTĚ A PROJDEME ČÁST HORNÍCH HOLEŠOVIC MEZI TRATÍ BUŠTĚHRADSKÉ DRÁHY A VELETRŽNÍ A ČÁST STROMOVKY K MÍSTODRŽITELSKÉMU LETOHRÁDKU.

Na snímku je detail hrobky rodiny Brouků na holešovickém hřbitově, kde odpočívá například spoluzakladatel sítě obchodních domů Brouk a Babka Jaroslav Brouk (1844 – 1953) a jeho syn Bohuslav Brouk (1912 – 1978). Firma B + B začínala v Holešovicích, nejprve v roce 1908 malým koloniálem, pak obchodním domem na Letné. Z pohledu historiografie české moderní architektury byla významným stavebníkem, projektovali pro ni Miroslav Kopřiva, Christian Ludwig, Karel Kotas, Jan Gillar, Josef Kittrich a Josef Hrubý.
Bohuslav Brouk navštěvoval krátce medicínu, doktorát získal v roce 1937 na Přírodovědecké fakultě University Karlovy, kde studoval biologii a antropologii, další pak v roce 1946 na Filosofické fakultě University Karlovy v oboru estetika. Byl významným propagátorem psychoanalýzy. Spoluzakládal Skupinu suurealistů v ČSR, hojně publikoval časopisecky a ve sbornících (Tvorba, ReD, Plán, Zvěrokruh, Erotická revue, Rok, Kvart, Rozpravy Aventina, Volné směry, Kritický měsíčník ad.) i knižně (např. Psychoanalysa, 1932; Psychoanalytická sexuologie, 1933; Patologie životní zdatnosti, 1937; Manželství – sanatorium pro méněcenné, 1937; Jazyková komika, 1941; Racionalisace spotřeby. 1946; Lidé a věci, 1947). Po únoru 1948 odešel přes Německo nejprve do Paříže, pak žil v Melbourne a od roku 1958 v Londýně.
Skulptura vzniklá po roce 1939 je velmi kvalitní ukázkou barokizujícího proudu českého sochařství pozdních 30. a 1. poloviny 40. let, zatím se ji ale nepodařilo autorsky určit.

Older Posts »

Vytvořte si zdarma webové stránky nebo blog na WordPress.com.