Czumalova nástěnka

Březen 23, 2014

U3V PAMÁTKY VELKÉ PRAHY – PŘEDNÁŠKA 25. BŘEZNA 2014

Filed under: U3V ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY — V. Cz. @ 11:23 pm

Praha_1816

V roce 1650 předložil Raimondo Montecucolli dvorské válečné radě návrh na proměnu Prahy v bastionovou pevnost s citadelami na Strahově a na Vyšehradě. Generál polní strážmistr Innocenzo de Conti pak zpracoval návrh s využitím stávajících opevňovacích prací a novým armováním všech cihlami, vypuštěna byla strahovská citadela. Stavební práce se rozběhly od roku 1653 a pokračovaly proměnlivým tempem následujících 74 let. V jejich vedení se postupně mimo jiných vystřídali například Giuseppe Priami z Roveratu a na Líšně, Giovanni Pieroni, Giovanni de Capauli, Santini de Bossi, Carlo Antonio Lurago, Kryštof Dientzenhofer, Kilián Ignác Dientzenhofer či Vít Kaňka. Koncepčně zastaralé opevnění nejevilo valnou úspěšnost: Prahu obsadila roku 1741 bavorská, saská a francouzská vojska, roku 1744 vojska pruská. Císařovna Marie Terezie dvorským dekretem z 30. dubna 1749 pevnostní funkci Prahy zrušila. Opevnění bylo ale ještě více než sto let udržováno a doplňováno, až v letech 1871 – 1899 se hradby postupně vykupovaly a bouraly. V barokním opevnění bylo 10 bran, Písecká je vedle vyšehradských dvou jediná dodnes dochovaná.

BRÁNY V BAROKNÍM OPEVNĚNÍ PRAHY:
Újezdská (Kartouzská, Košířská, Střelcovská, Zbraslavská) brána
postavena 1694 – 1701, zbořena 1891 – 1892

Strahovská (Říšská) brána
postavena 1665 – 1727, zbořena 1897

Písecká (Bruská, Karlova) brána
postavena 1719 – 1721, dochována

Poříčská (Špitálská) brána
postavena 1697 – 1718, zbořena 1858, 1859 postavena nová brána, zbořena 1874

Nová (Horská, Šibeniční, Vídeňská) brána
postavena 1654 – 1666, zbořena 1875

Koňská brána
postavena 1652 a 1831, zbořena 1876

Žitná brána
postavena 1679 – 1694, zbořena 1875

Táborská (Nová, Vyšehradská) brána
postavena 1655 – 1656, dochována

Leopoldova (Nová, Francouzská) brána
postavena 1653 – 1670, dochována

          Písecká brána v kurtině mezi bastiony sv. Ludmily (XVII) a sv. Jiří (XVI) je tedy z bran nejmladší. Její stavba spadá do období, kdy opevňovací práce řídil Kryštof Dientzenhofer. Autorem architektonického řešení brány je ale nejspíše císařský architekt Giovanni Battista Alliprandi. Brána byla vykoupena od vojenského eráru až na počátku 20. století s podmínkou zbourání, z iniciativy konzervátora Jana Heraina se ji podařilo zachovat, terénním úpravám pro zastavění ale podlehly sypané části kurtiny.
          Jak to bylo se jménem Písecké brány: Spojení s městem Písek je samozřejmě nesmysl, tam se jezdilo jinudy. Brána své jméno zdědila po svých dvou předchůdkyních. Ta první byla součástí středověkého opevnění Malé Strany. Hradba procházela v linii, jíž dnes zaujímá zahradní průčelí Valdštejnského paláce, a na druhé straně Valdštejnské ulice na rozhraní Pálffyovského paláce (čp. 158/III), brána stála v ose Valdštejnské ulice. Zbořena byla v roce 1623 při výstavbě Valdštejnského paláce. Novou Píseckou bránu pak postavili v místech, kde ulice Pod Bruskou ústí do zatáčky Chotkovy silnice, tedy v úrovni dnešního hotelu Hoffmeister.
          To ale pořád ještě neodpovídá na otázku, proč Písecká. Obě předchůdkyně oné barokní se otevíraly na území, ležící mezi malostranskými hradbami, Vltavou a svahy Opyše a Letné, od středověku nazývané Na písku. Druhé obvyklé jméno, Bruská, je odvozen od potoka Brusnice (Bruska), jehož tok se z Jeleního příkopu kolem druhé Písecké brány obracel k Vltavě. Jeho poslední část před soutokem byla kanalizována při budování Chotkovy silnice a zastavování Klárova. Bruska se ovšem říkalo i bráně (druhé a třetí), blízké hradčanské vinici a návrší nad potokem. Jazyková paměť je spolehlivá, pokud jí dobře rozumíme: V tomto případě se jména barokní brány vztahují k jejím dvěma jinde ležícím předchůdkyním, jména ulic Pod Bruskou a K Brusce už jen k bráně barokní. Jméno ulice Pod Bruskou pro úvoz, zvaný Myší díra, se objevuje ve 2. polovině 18. století, ulice K Brusce se tak jmenuje od roku 1912. Zbylo nám ještě třetí jméno, Karlova. Tam je to jednoduché, císař Karel VI. (jako král český a arcivévoda rakouský Karel II., jako král španělský a král uherský Karel III., jako král sicilský Karel IV.) vládl Svaté říši římské v letech 1711 – 1740 a brána byla stavěna 1719 – 1721.
          Barokní opevnění Prahy je dobře vidět na Jüttnerově plánu z roku 1816. Minule jsme si prohlédli domy na bastionech po obou stranách Písecké brány, tedy XVI (sv. Jiří) a XVII (sv. Ludmily). Na baštu sv. Ludmily se příště ještě vrátíme a budeme se věnovat také bastionu XVIII (sv. Tomáše, na dolním detailu Jüttnerova plánu). V ÚTERÝ 25. BŘEZNA 2014 SE SEJDEME VE 14.00 U VCHODU DO BÍLKOVY VILY V MICKIEWITZOVĚ ULICI (ABYCH ZABRÁNIL PŘÍPADNÉMU ZKLAMÁNÍ, NEZNAMENÁ TO, ŽE PŮJDEME DOVNITŘ). TĚŠÍM SE NA VÁS.
Bastion_18_sv_Tomase

Advertisements

Napsat komentář »

Zatím nemáte žádné komentáře.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URI

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Vytvořte si zdarma webové stránky nebo blog na WordPress.com.

%d bloggers like this: