Czumalova nástěnka

Březen 31, 2014

U3V PAMÁTKY VELKÉ PRAHY – PŘEDNÁŠKA 1. DUBNA 2014

Filed under: U3V ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY — V. Cz. @ 3:38 pm

n072

Vím, že připojená fotografie není valná, jak nebyla valná předloha, ač jsem dělal, co jsem mohl. Model ale z toho, co mám k dispozici, nejnázorněji ukazuje Engelovo řešení centrálního prostoru Dejvic, tedy Vítězného náměstí. Od počátku, za nějž lze považovat soutěž v roce 1920, mu byla vytýkána formálnost. Neprávem, Engel neřešil pusté území, reagoval na existující zástavbu a historické trasy, na šachovnicové zastavování Bubenče a na cesty, vybíhající z hrdla Písecké brány. Oblíbené označení Kulaťák mate, Engel zvolil pro ústřední prostor tvar podkovy, který dovolil harmonizovat klasický koncept kruhového prostoru a z něj vycházejících radiál se stávající situací. Na snímku modelu se nedíváme po hlavní ose Engelovy kompozice, ale po ose, kterou dnes jako hlavní sugeruje doprava: Svatovítská – Jugoslávských partyzánů. Engelova hlavní osa spojuje Dejvickou jako podstatnou historickou trasu a Technickou jako osu nově budovaného areálu vysokých škol. Na snímku modelu ji zdůrazňuje stín obelisku uprostřed Vítězného náměstí. Za vítězným obloukem pokračuje osa až k point de vue kompozice, k nikdy nepostavené budově rektorátu Českého vysokého učení technického. Dostavba pravé poloviny areálu (Fakulty strojní a elektrotechnická ČVUT, František Čermák – Gustav Paul – Vladimír Hladík – Jiří Liberský 1959 – 1967) už nerespektuje důslednou symetrii Engelova projektu, ani tvarosloví předválečných budov (Vysoká škola zemědělského a lesního inženýrství, Antonín Engel – Theodor Petřík 1925, Fakulta chemicko-technologického inženýrství, Antonín Engel – Severin Ondřej 1925 – 1933), také vyústění osy do stráně Hanspaulky zůstalo bez vyjádření, nové budovy se ose prostě vyhnuly (Stavební fakulta ČVUT, František Čermák – Gustav Paul – Jaroslav Paroubek – Jan Čejka 1962 – 1983). Všechny poválečné stavby ale reagovaly na Engelův urbanistický koncept a z dnešního časového odstupu představují optimální vztažení k němu prostředky soudobé architektury.
KulAntonín Engel přesně rozlišoval půlkruhovou část náměstí, rozděleného symetricky na osm segmentů, jako část pro veřejné budovy, a ortogonální protilehlou jako část „civilní“, tedy určenou pro obytné stavby. Na snímku modelu zřetelně vyvstává blok napravo od osy Svatovítská – Jugoslávských partyzánů jako příslušný první části. Zde, naproti Engelově budově generálního štábu, má vyrůst polyfunkční budova LINE, zvaná Lední medvěd, jejíž stavbu připravuje akciová společnost Vítězné náměstí podle projektu Radana Hubičky. Ten vzešel z vyzvané soutěže na přelomu let 2009 a 2010, jíž se účastnily společnosti Architektonický ateliér Radana Hubičky, Cigler Marani Architects, CMC architects, Šafer Hájek Architekti a Zdeněk Fránek Architects & Associates. Podle oficiálních stránek projektu by měla stavba začít v říjnu letošního roku a v dubnu 2016 by chtěl stavebník budovu zprovoznit. Má mít podle projektu šest nadzemních pater po korunní římsu ve výšce Engelových staveb na Vítězném náměstí, nad její úrovní ještě dvě ustupující podlaží. Z pozemku o ploše 4 371 m2 se má zastavět 2 778 m2. Hrubá podlažní plocha činí podle Hubičkova projektu 17 779 m2, z toho čtvrtina (4 450 m2) připadá na občanskou a veřejnou vybavenost (prosím, neptejte se mě, jaký je rozdíl mezi občanskou a veřejnou vybaveností, tak to rozlišuje text stavebníka), zbytek (13 350 m2) je určen pro administrativu. Ona občanská a veřejná vybavenost má zahrnovat obchody, kavárnu a knihovnu (médiatéku) v prvních dvou nadzemních podlažích.
          Budeme o tom nejspíš na místě mluvit, ale předem prozrazuji své zásadně negativní stanovisko: Prostor náměstí není něco existujícího samo o sobě. Je tvořen Engelovou architekturou, která má klasický tektonický řád. Amorfní netektonická Hubičkova kreace je s tímto řádem v rozporu a prostor náměstí jen zatíží těžkopádnou hmotou. Abych nebyl špatně pochopen: Nenavrhuji historismus, dostavbu náměstí variací engelovské architektury. Je-li na parcele nutno stavět (dalších 13 350 m2 kancelářské plochy pro mne v současné Praze není dostatečným důvodem), pak by samozřejmě novostavba měla mluvit jazykem současným, ale jazykem stejného rodu jako zbytek náměstí.
          V památkové péči snad už umíme chránit architektonická díla, ale potíže nám dosud činí díla urbanistická. Naplnění dosud jen částečně realizované Engelovy urbanistické koncepce by jistě bylo žádoucí. Hubičkův projekt k tomu ale rozhodně nepřispěje, jde naopak proti ní. Také významově: Antonín Engel vyhradil segment mezi dnešními ulicemi Jugoslávských partyzánů a Verdunská pro radnici nového města, tedy pro významnou veřejnou budovu, nikoliv pro anonymní, zaměnitelnou budovu komerční. Realizace Hubičkova projektu by se ocitla v rozporu s režimem památkové zóny Dejvice – Bubeneč – Horní Holešovice, nepřijatelný je také způsob, jímž obchází výškovou regulaci. Necháme-li stranou dosti temné pozadí všeho, co se dosud kolem projektu LINE odehrálo, zbývá tu ještě jeden podstatný fakt: Je to špatná architektura. Proti spartánskému řádu Engelovy monumentální architektury by tu stála beztvará svévole, která předstírá invenci, nikoliv monumentální, jen velká. Připomeňme, že LINE není jediný projekt, který ohrožuje velkolepé Engelovo urbanistické dílo: Sekyra Group připravuje mamutí komerční komplex tam, kde měla kompozice náměstí vrcholit monumentálním vstupem do areálu Českého vysokého učení technického.
          Oficiální údaje o soutěži a vizualizace tří nejúspěšnějších návrhů najdete na stránkách České komory architektů (http://www.cka.cc/souteze/vysledky/navrh-objektu-na-viteznem-namesti-na-parcelach-c.p.-1104-1-1104-2-1104-3-k.u.-bubenec). Odtud je také připojené srovnání tří nejúspěšnějších návrhů, Hubičkova (1. místo), ateliéru Cigler Marani Architects (2. místo) a CMC architects (3. místo). Doporučuji rovněž výborné texty Kateřiny Bečkové Engelovy Dejvice. Jak se z vesnice stalo velké město a Jakuba Bachtíka Kletba ledního medvěda v 1. čísle loňského ročníku Věstníku Klubu Za starou Prahu. Pro další podrobnosti a dokumenty také stránky sdružení Praha 6 ztrácí tvář (http://praha6ztracitvar.cz/praha-6-ztraci-tvar).

Z uvedeného vyplývá, že zítra bude lépe na Vítězném náměstí skončit než začít, jak jsme se předběžně domluvili. Hlavně se nám ale snažím ušetřit čas a zbytečné kroky do kopce. V ÚTERÝ 1. DUBNA 2014 SE SEJDEME VE 14 HODIN POBLÍŽ TRAMVAJOVÉ ZASTÁVKY PRAŠNÝ MOST (TRAMVAJE č. 1, 18, 25) VE SMĚRU Z CENTRA (NA ROHU ULIC MILADY HORÁKOVÉ A SVATOVÍTSKÁ). TĚŠÍM SE NA VÁS.

Moc se omlouvám, že na nástěnku vyvěšuji tak pozdě. Důvody zítra vysvětlím.
Hubickaciglermaranicmc

Advertisements

Napsat komentář »

Zatím nemáte žádné komentáře.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URI

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Vytvořte si zdarma webové stránky nebo blog na WordPress.com.

%d bloggers like this: