Czumalova nástěnka

Duben 20, 2014

U3V PAMÁTKY VELKÉ PRAHY – PŘEDNÁŠKA 22. DUBNA 2014

Filed under: U3V ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY — V. Cz. @ 11:37 pm

068Nové bydlení můžeme v prehistorii jeho ide­ového pod­kladu sledovat od hnutí Arts and Crafts, především od vizí Williama Morrise a jejich ruskinovských zdrojů. Snažily se vrátit životu integritu, likvidovaly roz­díly mezi městem a venkovem nalezením harmonické formy bydlení v přírodě a nabí­zely model zdravé společnosti dobrovolně se sdružujících svobod­ných jedinců, osvobozených od tíhy majetku. V českém prostředí je zájem o dílo Williama Morrise logicky vázán na socialistické hnutí. Výbor z jeho utopického románu News from Nowhere (or An Epoch of Rest) vyšel v anonymním českém překladu již v roce 1900 (Zvěsti z nejsoucna čili Epocha míru v několika kapitolách z utopického románu. Praha: Právo lidu, 1900), deset let poté, co jej Morris poprvé publikoval na pokračování v britském časopise Commonweal,aznovu ve výboru a překladu Františka Sedláčka v roce 1926 (Novinky z Utopie čili Věk pokoje: Několik kapitol z utopistického románu. Praha: Družstevní práce, 1926). Podněty nového anglického bydlení zprostředkovaly našemu prostředí přede­vším Vídeň a Berlín. Vlivnými propagátory byli historikové umění, vídeňský Jacob von Falke a berlínský Robert Dohme. Největší vliv měla ale kniha architekta Hermanna Muthesia Das englische Haus: Entwicklung, Bedingungen, Anlage, Aufbau, Einrichtung und Innenraum (Berlin: E. Wasmuth, 1908.).
          V roce 1898 vyšel v Londýně spis Ebenezera Howarda Tomorrow: A Peacefull Path to Real Reform. Po mimořádném úspěchu jej autor znovu vydal v roce 1902 pod změněným titulem Garden Cities of To-Morrow. Rok po prvním vydání se ustavila Společnost zahradních měst a rok po vydání druhém se začalo blízko Londýna stavět zahradní město Letchworth, v roce 1905 je následovalo londýnské předměstí Hapstead Garden Suburb. Jak prozrazuje titul původního vydání Howardovy knihy, šlo primárně o sociální reformu. S reformním myšlením souvisel stylový výraz architektury, která z tohoto okruhu vycházela: Vylou­čena byla vnější okázalost a přitakání venkovskému pro­středí se spojovalo se spartánskou zdrženlivostí. Urbanistické vize nikdy nebývají jen návrhy uspořádání prostoru, struktura zastavění vždy vizualizuje navrhované uspořádání společnosti. Myšlenka zahradního města se časem zploštila v představu čtvrti rodinných domů v zahradách, Ebenezer Howard měl ale na mysli životaschopné město s vlastní ekonomickou aktivitou, obděláváním okolní půdy a víceméně manufakturní produkcí malých výrobních družstev, bezkonfliktní spojení městského a venkovského života za podmínky kolektivního vlastnictví půdy a demokratické samosprávy. I v hnutí nového bydlení je silný reformní rozměr a silné očekávání: Zdravé bydlení mimo destruktivní vliv měst, respektující a rozvíjející individualitu, zrodí generace zdravé fyzicky i sociálně. Anglie, odkud se hnutí šířilo na kontinent, se zdála toto očekávání potvrzovat mírou demokratického uspořádání společnosti a hospodářskou prosperitou.
          Markův a Svo­bodův český překlad Howardovy knihy vyšel sice až v roce 1924 (Zahradní města budoucnosti. Praha: Vesmír, 1924), od roku 1907 se u nás ale hojně četl pře­klad německý (Gartenstädte in Sicht. Jena: Diederichs, 1907). Když byla v roce 1919 vyhlášena soutěž na kolonii rodinných domků ve Střešovicích, stavěných družstvy státních zaměstnanců, dobře už se u nás vědělo jak o teorii zahradního města, tak o jejím naplnění. Například do drážďanské zahradní čtvrti Hellerau, stavěné od roku 1909, nebylo z Prahy tak daleko. Zahradní město se stalo důležitým instrumentem, jímž Praha jako hlavní město nového státu řešila prudce narostlé potřeby bydlení. Ořechovka byla první z nich, stavěla se od roku 1920. Za ní pak následovaly další zahradní čtvrti na Smíchově, v Břevnově, Strašnicích, na Královských Vinohradech, na Spořilově a v Záběhlicích.
          Na Ořechovku se půjdeme v úterý podívat. Ještě poznámka ke jménu této první pražské zahradní čtvrti: V roce 1559 získal v místě zvaném Skalka Zikmund Boleslavský pole, patřící premonstrátské kanonii na Strahově. Pole přešlo v roce 1573 do majetku zlatníka Mikuláše Millera a ten tu zřídil vinici, spojil ji s již existující sousední a obehnal zdí. Vinice vystřídala několik dalších měšťanských vlastníků a nakonec tak jako řada jiných vinic kolem Prahy zpustla během třicetileté války. V roce 1709 ji koupil Jan Kryštof Bořek, rada dvorské komory, a o rok později tu pro něj Johann Georg Michael Aichbauer, nevlastní bratr Kiliána Ignáce Dientzenhofera, postavil letohrádek. Francouzskou zahradu kolem něj zpustošilo roku 1742 francouzské vojsko. Letohrádek opevnilo a tím jej učinilo cílem dělostřelby, ostřelováním poškozená stavba nakonec vyhořela. Zničená zahrada se pak znovu dostala do vlastnictví premonstrátů. Perkmistrovský úřad ji s nimi v roce 1747 vyměnil za dvě vinice u Andělky a erár tu zřídil nejprve zbrojní skladiště a později dělostřelecké laboratoře. Jméno Ořechovka se tedy odvozuje od Jana Kryštofa Bořka. Z Bořekovka se deformovalo na Vořechovka, v této podobě je máme spolehlivě doloženo už ve 2. polovině 18. století. Z Vořechovky na Ořechovku se přešlo až v 1. polovině minulého století.

V ÚTERÝ 22. DUBNA 2014 SE SEJDEME VE 14 HODIN TAM, KDE JSME SE MINULE ROZLOUČILI, NA ZAČÁTKU VELVARSKÉ ULICE ZA GYMNASIEM DR. EDVARDA BENEŠE (OD TRAMVAJOVÉ ZASTÁVKY THÁKUROVA NAHORU PO SCHODECH). TĚŠÍM SE NA VÁS.

Reklamy

Napsat komentář »

Zatím nemáte žádné komentáře.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URI

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Blog na WordPress.com.

%d bloggers like this: