Czumalova nástěnka

Červen 24, 2014

PROČ OŘECHOVKA?

Filed under: K POSLEDNÍ PERIPATETICKÉ PŘEDNÁŠCE — V. Cz. @ 11:11 pm

bi012

O tom, proč se Ořechovka jmenuje Ořechovka jsem tu nedávno psal, ale pod rouškou devízy o opakování jako matce moudrosti použiji jako text ke slíbenému ikonografickému pramenu. Připojení Vořechovky na hradní vodovod reprodukuji z knihy Jaroslava Jáska Klenot města: Historický vývoj pražského vodárenství (Praha: VR – atelier, 1997. ISBN 80-238-1055-3).
V roce 1559 získal Zikmund Boleslavský v místě zvaném Skalka pole, patřící premonstrátské kanonii na Strahově. Pole přešlo v roce 1573 do majetku zlatníka Mikuláše Millera a ten tu zřídil vinici, spojil ji s již existující sousední a obehnal zdí. Vinice vystřídala několik dalších měšťanských vlastníků a nakonec tak jako řada jiných vinic kolem Prahy zpustla během třicetileté války. V roce 1709 ji koupil Jan Kryštof Bořek, rada dvorské komory a první komisař solního a piv­ního důchodu v Království českém, a o rok později tu pro něj Johann Georg Michael Aichbauer (?), nevlastní bratr Kiliána Ignáce Dientzenhofera, postavil letohrádek. Francouzskou zahradu kolem něj zpustošilo roku 1742 francouzské vojsko. Letohrádek opevnilo a tím jej učinilo cílem dělostřelby, ostřelováním poškozená stavba nakonec vyhořela. Zničená zahrada se pak znovu dostala do vlastnictví premonstrátů. Perkmistrovský úřad ji s nimi v roce 1747 vyměnil za dvě vinice u Andělky a erár tu zřídil nejprve zbrojní skladiště a později dělostřelecké laboratoře. Jméno Ořechovka se tedy odvozuje od Jana Kryštofa Bořka. Z Bořekovka se deformovalo na Vořechovka, v této podobě je máme spolehlivě doloženo už ve 2. polovině 18. století. Z Vořechovky na Ořechovku se přešlo až v 1. polovině minulého století.

JAK SE JEZDILO Z ÚŘADU DOMŮ NA OŘECHOVKU

Filed under: K POSLEDNÍ PERIPATETICKÉ PŘEDNÁŠCE — V. Cz. @ 10:41 pm

bi004

Fojtovy svazky Zmizelé Prahy Tramvaje a tramvajové tratě jsou nevyčerpatelný poklad. Nad 2. dílem jsem si uvědomil, že jsem v sobotu 14. června vedle jiných zapomněl i na téma pro nové obytné kolonie Ořechovka a Baterie podstatné – na dopravní spojení. Alespoň stručná chronologie:
          24. října 1909 byla dovedena jednokolejná tramvajová trať ze Špejcharu k nově postavené vozovně Střešovice. Od 14. dubna 1926 odtud vedla jednokolejná trať přes Hládkov na Malovanku, zprovozněna byla 6. června téhož roku. Výstavba trati i zahájení provozu souvisely s vybudováním obřího stadionu na Strahově, kam se vešlo přes 14 000 cvičenců a 130 000 diváků; týden po zahájení provozu trati tu začal VIII. všesokolský slet. Následující IX. všesokolský slet v roce 1932 přinesl trati druhou kolej. Jezdilo se po ní od 5. června 1932 a měsíc poté cvičilo na Masarykově státním stadionu 188 000 cvičenců před zaplněnými tribunami pro 180 000 diváků. Téhož roku byla postavena odbočná trať z křižovatky Octárna Střešovickou ulicí do za­stávky Ořechovka, tramvaj tu jezdila od 23. října. Od března 1936 se stavěla Masarykova vojenská nemocnice a od 16. května 1938 byla k její dokončované části, zahrnující centrální budovu s interním, chirurgickým, porodnickým, rentgenovým a zub­ním oddělením a 386 lůžky, lékárnou a centrální laboratoří, dvě obytné budovy, hospodářskou bu­dovu a kotelnu, prodloužena tramvajová trať ze smyčky Ořechovka. Nemocnice byla slavnostně otevřena 1. července 1938. Po válce se trať znovu prodloužila, od 26. listopadu 1950 jezdila na novou smyčku Petřiny, od 13. března 1961 dvojkolejnou. To už neobsluhovala čtvrti rodinných domků, ale od roku 1959 budované sídliště pro 12 200 obyvatel.
          První fotografie pochází z ledna 1937 a ukazuje konečnou Ořechovka. Na druhém snímku z dubna 1938 je již trať protažena do zastávky Vojenská nemocnice. Nenechte se zmást rozdílným ohniskem, na horním snímku sice Müllerova vila není, kdežto na spodním ji část vlevo vidíme, ale stála (Adolf Loos – Karel Lhota 1928 – 1930). K orientaci pomůže zábradlí schodiště a k němu přilehlá bouda.
          Nejsme začátečníci, tedy k titulku nemusím jistě vysvětlovat, že časně republikánský úředník obývající skromný řadový domek na Ořechovce nejezdil ze svého časně republikánského úřadu domů autem.
bi005

 

Červen 9, 2014

NEJBLIŽŠÍ PERIPATETICKÁ PŘEDNÁŠKA

Filed under: NEJBLIŽŠÍ PERIPATETICKÁ PŘEDNÁŠKA — V. Cz. @ 4:18 pm

14_6_2014

Červen 6, 2014

POSLEDNÍ PŘEDNÁŠKA UK V TOMTO AKADEMICKÉM ROCE

Filed under: POZVÁNÍ DO KAVÁRNY — V. Cz. @ 12:19 pm

Plakat Mosty3-page0001

FOTOGRAFIE TŘÍDY NA KONCI ŠKOLNÍHO ROKU

Filed under: U3V ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY — V. Cz. @ 12:11 pm

profesor a posluchaci 2

Na universitě se nenosí školní výlety, ani fotografování třídy na konci školního roku. Výletů jsme si nakonec užili každý týden a díky panu Janu Ptáčkovi máme i několik fotografií třídy, Nepózujeme na nich, ale pilně pracujeme. Na té přiložené je vlevo alma mater (František Čermák – Gustav Paul – Jaroslav Paroubek – Jan Čejka 1962 – 1983), napravo budova fakulty chemicko-technologického inženýrství, dnes Vysoké školy chemicko-technologické (Antonín Engel – Severin Ondřej 1925 – 1933), uprostřed nám žehná prof. ThDr. Josef kardinál Beran, 33. arcibiskup pražský (Stanislav Hanzík 2009).
Ještě jsem se ani neoklepal ze zničujícího rytmu letošního školního roku, neboť nastal čas kantorských žní, a už se mi po vás stýská. Prohlížím po chvilkách výtečné fotografie pana Ptáčka a teprve mi dochází, co všechno jsme viděli. Slíbený odkaz na ně, neboť nám je dal laskavě k dispozici:

https://plus.google.com/photos/116330419037599413357/albums?banner=pwa

Vytvořte si zdarma webové stránky nebo blog na WordPress.com.