Czumalova nástěnka

Červen 24, 2014

JAK SE JEZDILO Z ÚŘADU DOMŮ NA OŘECHOVKU

Filed under: K POSLEDNÍ PERIPATETICKÉ PŘEDNÁŠCE — V. Cz. @ 10:41 pm

bi004

Fojtovy svazky Zmizelé Prahy Tramvaje a tramvajové tratě jsou nevyčerpatelný poklad. Nad 2. dílem jsem si uvědomil, že jsem v sobotu 14. června vedle jiných zapomněl i na téma pro nové obytné kolonie Ořechovka a Baterie podstatné – na dopravní spojení. Alespoň stručná chronologie:
          24. října 1909 byla dovedena jednokolejná tramvajová trať ze Špejcharu k nově postavené vozovně Střešovice. Od 14. dubna 1926 odtud vedla jednokolejná trať přes Hládkov na Malovanku, zprovozněna byla 6. června téhož roku. Výstavba trati i zahájení provozu souvisely s vybudováním obřího stadionu na Strahově, kam se vešlo přes 14 000 cvičenců a 130 000 diváků; týden po zahájení provozu trati tu začal VIII. všesokolský slet. Následující IX. všesokolský slet v roce 1932 přinesl trati druhou kolej. Jezdilo se po ní od 5. června 1932 a měsíc poté cvičilo na Masarykově státním stadionu 188 000 cvičenců před zaplněnými tribunami pro 180 000 diváků. Téhož roku byla postavena odbočná trať z křižovatky Octárna Střešovickou ulicí do za­stávky Ořechovka, tramvaj tu jezdila od 23. října. Od března 1936 se stavěla Masarykova vojenská nemocnice a od 16. května 1938 byla k její dokončované části, zahrnující centrální budovu s interním, chirurgickým, porodnickým, rentgenovým a zub­ním oddělením a 386 lůžky, lékárnou a centrální laboratoří, dvě obytné budovy, hospodářskou bu­dovu a kotelnu, prodloužena tramvajová trať ze smyčky Ořechovka. Nemocnice byla slavnostně otevřena 1. července 1938. Po válce se trať znovu prodloužila, od 26. listopadu 1950 jezdila na novou smyčku Petřiny, od 13. března 1961 dvojkolejnou. To už neobsluhovala čtvrti rodinných domků, ale od roku 1959 budované sídliště pro 12 200 obyvatel.
          První fotografie pochází z ledna 1937 a ukazuje konečnou Ořechovka. Na druhém snímku z dubna 1938 je již trať protažena do zastávky Vojenská nemocnice. Nenechte se zmást rozdílným ohniskem, na horním snímku sice Müllerova vila není, kdežto na spodním ji část vlevo vidíme, ale stála (Adolf Loos – Karel Lhota 1928 – 1930). K orientaci pomůže zábradlí schodiště a k němu přilehlá bouda.
          Nejsme začátečníci, tedy k titulku nemusím jistě vysvětlovat, že časně republikánský úředník obývající skromný řadový domek na Ořechovce nejezdil ze svého časně republikánského úřadu domů autem.
bi005

 

Reklamy

Napsat komentář »

Zatím nemáte žádné komentáře.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URI

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Vytvořte si zdarma webové stránky nebo blog na WordPress.com.

%d bloggers like this: