Czumalova nástěnka

Září 29, 2014

U3V PAMÁTKY VELKÉ PRAHY – PŘEDNÁŠKA 30. ZÁŘÍ 2014

Filed under: U3V ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY — V. Cz. @ 11:13 am

dok011Slíbenou historickou fotografií se vracím k domu dr. Jana Bělehrádka a Marie Bělehrádkové čp. 1789/XIX, Nad Paťankou 18, chtěli jsme vidět, jak vypadal před přístavbou garáže. Připomínám, že dům, dílo Františka Kerharta (1897 – 1963), je nejmladším, tedy posledním domem celé osady Baba, stavební povolení bylo vydáno 11. listopadu 1935 a povolení k užívání 22. července 1936. K dispozici byl stavební pozemek o výměře 1030 m2, zastavěná plocha činí 139,55 m2. Konstrukčně jde o kombinaci železobetonového skeletu a cihelného zdiva. Na plánech je podepsán ing. František Votava.
Dům měl garáž od počátku, ve II. suterénu, kde byla také kotelna. V I. suterénu bydlel správce a hospodyně, půdorysy přízemí a patra připojuji. Zajímavé zahloubení původní garáže zakryla přístavba nové garáže někdy ve 2. polovině minulého století. Stephan Templ ve své monografii Baba. Osada Svazu Čs. díla Praha (Praha: Zlatý řez, 2000) upozorňuje, že dům je jedním z mála z celé osady, kde jsou obytné prostory komunikačně přímo spojeny se zahradou. Je to obecný rys české moderní architektury: Jak příměstské vily 19. století, tak nástup typu rodinného domu pod vlivem anglické architektury, zprostředkovaný převážně architekturou německou, i funkcionalismus se silným konceptem prolínání vnitřního a vnějšího prostoru nezměnily v Čechách nic podstatného na vztahu domu a zahrady. Je to dáno jen klimatickými podmínkami, které po většinu roku pudí spíše k uzavření než prolnutí? Můžeme si o tom povídat, Baba nabízí mnoho podnětného i k tomuto tématu.
Ještě krátce ke stavebníkovi: Jan Bělehrádek (1896 – 1980) vystudoval medicínu na Universitě Karlově. V letech 1922 – 1923 byl asistentem na universitě v Lovani (Leuven/Louvain/Lovin), v letech 1925 – 1927 docentem a 1927 – 1935 profesorem lékařské biologie na Masarykově universitě v Brně. V roce 1935 přešel do Prahy na Karlovu universitu, postavil si dům na Babě a v letech 1936 – 1939 stál v čele Purkyňova ústavu obecné biologie University Karlovy. Z jeho učebnice Obecná biologie se učilo několik generací lékařů. Vlastním dílem i jako redaktor časopisu Věda a život významně přispěl k popularizaci vědy. Angažoval se v hnutí na obranu republiky, patřil k hlavním iniciátorům manifestu Věrni zůstaneme, za okupace se aktivně podílel na ilegální práci Petičního výboru Věrni zůstaneme a byl nacisty dvakrát uvězněn. Stal se prvním rektorem University Karlovy po osvobození, v letech 1945 – 1948 byl zároveň poslancem Národního shromáždění za sociální demokracii a předsedou Československého výboru pro Spojené národy. V roce 1949 odešel z Československa a až do roku 1956 působil v UNESCO v Paříži. Pak se usadil v Londýně, pracoval ve výzkumné laboratoři Middlessex Medical School, angažoval se v exilové Československé sociální demokracii, v 70. letech i v Naardenském hnutí a britském výboru na podporu VONS.

V ÚTERÝ 30. ZÁŘÍ 2014 SE SEJDEME VE 14.00 ZNOVU NA ZASTÁVCE AUTOBUSU č. 131 U MATĚJE POBLÍŽ PRODEJNY ALBERT. TĚŠÍM SE NA VÁS.
dok012

Advertisements

Napsat komentář »

Zatím nemáte žádné komentáře.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URI

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Blog na WordPress.com.

%d bloggers like this: