Czumalova nástěnka

Říjen 20, 2014

K POSLEDNÍ A NEJBLIŽŠÍ PERIPATETICKÉ PŘEDNÁŠCE

bh001Vlevo je model bělohorské mohyly podle návrhu Josefa Gočára a Stanislava Suchardy, o němž jsme mluvili v závěru poslední peripatetické přednášky, jak jej na reprodukci z Grafického závodu Jan Štenc přineslo v roce 1908 1. číslo I. ročníku revue Styl jako vůbec první dílo publikované v novém měsíčníku S. V. U. Mánes. Model byl vystaven na členské výstavě S. V. U. Mánes počátkem roku 1908. Pro kontext generačního nástupu v mnohém příznačné. Mimořádně zajímavá nedávná (25. 9. 2013 – 5. 1. 2014) výstava Metamorfózy politiky. Pražské pomníky 19. století v Clam-Gallasově paláci nabídla vedle sádrové studie pylonů Brány bolu a několika Suchardových návrhů z doby, kdy na bělohorském pomníku pokračoval už bez Josefa Gočára, také rukopisný koncept reprodukovaného návrhu, formulovaný Stanislavem Suchardou, nejspíše ve spolupráci s Jaroslavem Hilbertem. Sochař jej na arch papíru o velikosti 22,5 × 13 cm, který chová ve fondu Stanislav Sucharda Archiv Národní galerie, napsal majuskulí černým a červeným inkoustem; červené akcenty nahrazuji v přepisu kursivou, jinak do něj nijak nezasahuji.

ARCHITEKTONICKY JEDNOTNĚ LUŠTĚNÁ I PRO POHLED S DÁLI VYJADŘUJE SVŮJ ÚČEL: BÝTI POMNÍKEM „MNOŽSTVÍ“ – TO JEST VŠECH TĚCH NA BÍLÉ HOŘE PADLÝCH, VŠECH TĚCH PRO BÍLOU HORU PADLÝCH.
POPRAVIŠTĚ – TY POTUPNÉ PRO NÁROD NÁŠ A JEHO VŮDCE STAVĚNÉ ČAKANY A POPRAVNÍ ŠPALKY – POVZNÉST NA TÉMĚ BÍLÉ HORY A POSTAVITI JE POMNÍKEM HRDIN“ – BYLO MOJÍ MYŠLÉNKOU – KDYŽ JSEM PŘIKROČIL KU HLEDÁNÍ MOTIVU PRO MOHYLU BĚLOHORSKOU.
A TAK TAM NA VRCHOLU CELÉ MOHYLY – PAMÁTNÍKU PADLÝCH NA BÍLÉ HOŘE STOJÍ 27 SYMBOLŮ POPRAVY JAKO 27 PAMÁTNÍKŮ PADLÝCH NA STARÉM RYNKU.
VÁZÁNY NA STRANĚ VNĚJŠÍ JEDNOTNOU PÁSKOU (JEDNOTNOSŤ IDEE) MOTIVEM VYHASÍNAJÍCÍHO ZMÍRAJÍCÍHO OKA – SEVŘENY JSOU NA VŠECH ČTYRECH ROZÍCH PODSTAVCI PRO TRNOVÉ KORUNY – KTERÉ DNES ZÁŘITI MAJÍ PAMÁTKOU MUČEDNÍKŮM – V PŘEDVEČER DNŮ HRŮZY 8. LISTOPADU A 21. ČERVNA KAŽDÉHO ROKU.
PŘIKROČIV K MOHYLE – MUSÍŠ PROJÍT BRANOU BOLU – VŠÍ TY BOLESTÍ – KTEROU NÁROD PROŽIL – RANOU BÍLÉ HORY ZASAŽEN. VSTOUPÍŠ PO SCHODIŠTI KU STŘEDU POMNÍKU. OBKLOPEN 27 PAMÁTNÍKY – PROSTÝMI JMÉNY OPATŘENÝMI – STOJÍŠ NA POKRAJI NEPŘÁTELI PŘIPRAVENÉHO – NEZASYPANÉHO HROBU ČECH V NĚMŽ ZDEPTANÝ GENIUS ČECH V MRÁKOTÁCH A MDLOBÁCH DŘÍME SVŮJ NÁSILNÝ DLOUHÝ SPÁNEK – ZDOLÁN NÁSILÍM – JEHOŽ STOPY DODNES TRVAJÍ – NÁSILÍM – KTERÉ DODNES NEDOVOLUJE PRAVÉMU ROZPJETÍ SIL JEHO NÁRODA.
TEN OBRAZ TAM STAVÍM NA PAMÁTKU A KU POVZBUZENÍ VŠECH – KTEŘÍ KOLEM JDOUCE – OBRAZEM TÉ NAŠÍ BÍDY JATI – MAJÍ VZBUDITI V SOBĚ SNAHU JEDINOU: SETŘÁSTI SE SEBE VŠE – CO V NÁS BRÁNÍ VZRŮSTU A ROZKVĚTU NÁRODA.
LISTOPAD MCMVII                                                                                                                                                                     SUCHARDA ST.

Všechny, kdo neobcují častěji se starší literaturou a tedy je zarazily „ty potupné pro národ náš a jeho vůdce stavěné čakany“, spěchám uklidnit: Čakan není jen okovaná hůl se sekyrkou, oblíbená zbraň Jánošíkových horních chlapců a Jiráskových hodných Chodů, čakan je také šibenice.
Rozpočet mohyly činil 153 000 korun, počítalo se s kvalitní žulou, režným cihelným zdivem, glazovanou keramikou, litinou, plamenné mísy měly být bronzové. Možnostem Podbělohorské župy sokolské ale odpovídala skromná mohyla, nakonec pořízená k 300. výročí bělohorské bitvy v roce 1920. Bělohorská mohyla nebyla v prvním desetiletí 20. století jen tématem Stanislava Suchardy, František Bílek řešil pomník jako monumentální obětiště, Josef Mařatka dospěl k postavě nahé ženy, drcené na obětním stole nohou brutální mužské postavy, abychom jmenovali alespoň ty nejvýznamnější.
Bělohorským bojištěm projdeme ještě jednou na začátku příští peripatetické přednášky. Když jsem se s vámi v sobotu loučil s tím, že se sejdeme už za tři neděle, neuvědomil jsem si, oddělen od svého diáře, že 1. listopadu je v sobotu, takže druhá sobota v měsíci připadá už na 8. 11., kdy nemohu. PŘÍŠTÍ PERIPATETICKÁ PŘEDNÁŠKA TERÉNNÍHO KURSU ČTENÍ MĚSTA SE KONÁ AŽ V SOBOTU 15. LITOPADU 2014. Sejdeme se na konečné tramvaje č. 22 Bílá hora. Ještě v příslušném týdnu připomenu. Má to jednu výhodu, už bude po bitvě, nebýt dlouho naplánované cesty, zavlekl bych vás na bělohorské bojiště právě v onen den hrůzy.
Chtělo by se psát o tom, co z šarvátky žoldnéřských vojsk přerostlo v národní tragédii. Je to ale námět příliš rozsáhlý, tedy volím raději jedno umělecké dílo, které vše podstatné postihuje: Nevolil jsem nakonec z kreseb Mikoláše Alše, ač ty melancholické bělohorské pro mne patří v jeho díle k nejoblíbenějším. Aleš logicky užíval letohrádek Hvězda k jednoduché identifikaci místa a události. K emblematizaci se přímo nabízel a poutní místo s kostelíkem Panny Marie Vítězné zůstalo stranou, ač postaveno jako památník bitvy. Důvodem rozhodně není jen to, že v době bitvy tu na rozdíl od letohrádku nic nestálo. Felix Jenewein (1857 – 1905) vytvořil v roce 1902 triptych Bílá hora (kvaš, papír, střední část 48 × 50 cm, krajní části 18 × 50 cm, Kutná Hora, Galerie Felixe Jeneweina), kde je naopak kostel Panny Marie Vítězné zapojen do vývojové zkratky, kterou známe například z Bílkova návrhu bělohorského pomníku a posléze Šalounova pomníku Mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí: od dávnověkých počátků ke zřícení do hrobu národní tragédie. Půlkouli magického Řípu jako mateřského ňadra národních počátků s bradavkou svatojiřské rotundy v levém poli odpovídají v pravém půlkoule kopule bělohorské Panny Marie Vítězné s lucernou a nad přízemními mraky druhá půlkoule vycházejícího nebeského tělesa. Není to slunce naděje, ale chladný měsíc s tváří Smrti. Krkavci, pahýly stromů, čakan (procvičme si slovíčka), knuta, jezdec se všemi atributy porážky, rezignace, bezživotí. Oscilaci mezi reálným příslušníkem stavovské jízdy, vlekoucím se z bojiště po prohrané bitvě, a apokalyptickým jezdcem známe dobře z o málo pozdějších kreseb Mikoláše Alše. Triptych na nadcházející podzimní dny k přemítání o smyslu národní existence.
bh007      

Advertisements

Napsat komentář »

Zatím nemáte žádné komentáře.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URI

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Vytvořte si zdarma webové stránky nebo blog na WordPress.com.

%d bloggers like this: