Czumalova nástěnka

Říjen 20, 2014

U3V SF ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY – PŘEDNÁŠKA 21. ŘÍJNA 2014

Filed under: U3V ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY — V. Cz. @ 5:27 pm

492Ikonografie k letohrádku Hvězda je docela chudá a nedovoluje v úplnosti sledovat vývoj jeho vnější podoby. Nejprve stručná rekapitulace: Novou oboru (Neuer Thiergarten) založil císař Ferdinand I. Habsburský, od 1541 se v účtech české komory objevují výdaje na ohradní zeď. Letohrádek navrhl jeho druhorozený syn arcivévoda Ferdinand II. Tyrolský, v letech 1547 – 1567 místodržitel v Čechách. Základní kámen byl za jeho účasti položen 28. června 1555. Prováděcím architektem byl Giovanni Maria Aostalli, vrchní stavební dozor vykonával v první stavební sezóně Hans Tirol, ve druhé Bonifác Wolmut. Hrubou stavbu dokončili už v roce 1556, interiérové práce ale pokračovaly nejspíše až do roku 1562. Mezi léty 1556 a 1560 vytvořili italští řemeslníci, které vedl sochař Antonio Brocco, štukové reliéfy v přízemí. Sál ve druhém patře vymalovali v roce 1562 Matěj Jahodka z Chrudimi, Jakub Votich a Jan Pekvista, v roce 1630 znovu Jonas Falck a ještě jednou v roce 1674 Jiří Filip Mazanec. To sice víme, ale malby se nedochovaly, protože prakticky od počátku letohrádek provázely potíže se střechou. Pravděpodobně už kolem roku 1628 musel být pořízen nový krov a střecha. V letech 1780 – 1874 sloužil letohrádek jako muniční sklad (Pulverdepositorium) a erár problém střechy řešil snesením nástavce se dvěma helmicemi a Pavel Janák, který letohrádek rekonstruoval v letech 1948 – 1952, už ponechal výšku a tvar, které střecha nabyla do 1. poloviny 19. století.
Petr Dvořák vytvořil za odborné spolupráce Ivana P. Muchky model letohrádku, na němž je rekonstruována také původní podoba střechy. Fotografováno na nedávném festivalu Architecture Week.
Anonymní fotografie, pořízená v květnu 1898, koriguje omyl stále strašící v literatuře, totiž že snížení střechy na polovinu je výsledkem rekonstrukce letohrádku po II. světové válce. Reprodukuji ji z krásné nové edice díla Bonifáce Holuba OSB Paměti farnosti u svaté Markéty v Břevnově a blízkého okolí, vydaného původně vlastním nákladem v roce 1890 (Praha: Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty, 2014, s. 54).
František Antonín Leopold Klosse vytvořil v roce 1723 mapu hradního vodovodu. Na zobrazeném úseku plánu je dobře vidět tehdejší Liboc se zásobním rybníkem, potoky, které ho napájejí, i část strouhy, vedené odtud na Pražský hrad. Zároveň ukazuje onu hvězdu vytvořenou paprsčitě vedenými alejemi, která dala oboře jméno. Reprodukuji z knihy Sylvy Dobalové Zahrady Rudolfa II. Jejich vznik a vývoj. Praha: Artefactum, 2009, s. 205.
Původní půdorysy suterénu a přízemí letohrádku Hvězda uchovává vídeňská Österreichische Nationalbibliothek.

V ÚTERÝ 21. ŘÍJNA SE SEJDEME OPĚT VE 14.00 NA HEYROVSKÉHO NÁMĚSTÍ, NA KONEČNÉ STANICI TRAMVAJÍ Č. 1, 2, 18. TĚŠÍM SE NA VÁS.
bh002bh004bh006bh005   

Advertisements

Napsat komentář »

Zatím nemáte žádné komentáře.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URI

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Blog na WordPress.com.

%d bloggers like this: