Czumalova nástěnka

Listopad 25, 2014

DALŠÍ PŘEDNÁŠKA UK

Filed under: POZVÁNÍ DO KAVÁRNY — V. Cz. @ 10:47 pm

UK_2_12_2014-page-0

Listopad 23, 2014

U3V FS ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY – PŘEDNÁŠKA 25. LISTOPADU 2014

Filed under: U3V ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY — V. Cz. @ 11:13 pm

Brevnov 01Břevnov má jeden počátek v čase, ale několik počátků v prostoru. Benediktinský klášter založili v roce 993 kníže Boleslav II. a sv. Vojtěch, druhý pražský biskup, a poblíž něho vznikla vesnice Břevnov. Nelze vyloučit (ale ani potvrdit), že její jádro v čase dokonce klášteru předcházelo. Kolem klášterního dvora se později vyvinula vesnice Tejnka, ležící podél silnice z Prahy do západních Čech a na Norimberk (v trase dnešní Bělohorské). K roku 1785 bylo v Břevnově 29 čísel popisných, Tejnka měla spolu se samotou Závěrka popisných čísel 13. Až koncem 18. století vznikla dále na jihozápad osada na místě zaniklé vsi Kuromrtvy. V 19. století se pro ni stabilizovalo jméno Malý Břevnov a původní vesnice se pro rozlišení označovala Velký Břevnov. V roce povýšení Břevnova na město, tedy 1907, byly již sjednoceny. K Velké Praze byl Břevnov 1. 1. 1922 připojen se 492 domy a 12 752 obyvateli (12 586 Čechy, 67 Němci a 3 Židy) jako část Prahy XVIII.

Na snímku z roku 1943 se díváme ústím Markétské uličky na břevnovskou náves, dobře viditelnou na detailu mapy stabilního katastru z roku 1840. V úterý se půjdeme kromě jiného podívat, co z návsi zbylo.

V ÚTERÝ 25. LISTOPADU 2014 SE SEJDEME VE 14.00 PŘED VSTUPEM DO BENEDIKTINSKÉHO ARCIOPATSTVÍ SV. MARKÉTY V BŘEVNOVĚ (TRAMVAJ Č. 22 A 25, ZASTÁVKA BŘEVNOVSKÝ KLÁŠTER). TĚŠÍM SE NA VÁS.

Brevnov 02

Listopad 17, 2014

NEGACE NEGATIVNÍHO SYMBOLU II

Filed under: K POSLEDNÍ PERIPATETICKÉ PŘEDNÁŠCE — V. Cz. @ 5:27 pm

masarzk_ve_foto_kunŠťastnou náhodou jsem našel i fotografii, o níž jsem mluvil, ale bál se, že podlehla mé prázdninové počítačové nehodě. Odnesly to ale údaje k ní, včetně zdroje. Nedosti na destrukci paměti externí, ani ta interní už není, co bývala: Líčil jsem vám tu fotografii jednak stranově obráceně, jednak prof. Masaryka v uniformě bílé, za což se jménem svého chátrání omlouvám.

U3V FS ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY – PŘEDNÁŠKA 18. LISTOPADU 2014

Oltarni obraz kostel Panny Marie VitezneDnes obrátím pořadí a organizační sdělení předsadím před dovětek k minulé přednášce, neboť mi vyšel trochu delší. Bude-li vás zajímat celý, klikněte si na MORE pro pokračování.

V ÚTERÝ 18. LISTOPADU 2014 SE SEJDEME VE 14.00 NA BĚLOHORSKÉ U ZASTÁVKY TRAMVAJÍ č. 22 A 25 VYPICH. TĚŠÍM SE NA VÁS.

Bělohorské bojiště se stalo místem mariánského zázraku: Zpovědník Maxmiliána I. Velikého, vévody bavorského, později kurfiřta bavorského a falckého, karmelitán P. Dominik à Jesu Maria, žehnal katolickým vojskům drobnou pozdně gotickou deskou Adorace Krista, kterou nalezl zneuctěnou protestanty v komendě johanitů ve Strakonicích, a zajistil tak jejich porážku. Ilustrací může být obraz Antonína Stevense ze Steinfelsu Císař Ferdinand II. s Dominikem à Jesu Maria se modlí k Panně Marii za vítězství v bitvě na Bílé hoře, namalovaný kolem roku 1641, který opticky uzavírá průhled symbolickým vítězným obloukem oltáře kostela Panny Marie Vítězné na Malé Straně. Strakonický obraz odvezl P. Dominik à Jesu do Říma, kde jej karmelitáni umístili na oltář řádového kostela S. Paolo a opatřili zlatou korunou. Kostel, který v letech 1605 – 1620 postavil Carlo Maderno na Colle Qurinale, přesvětil Svatý otec na přání Ferdinanda II. na paměť bělohorského vítězství na Santa Maria della Vittoria. Robert de Longin namaloval v roce 1622 první kopii Strakonického obrazu, určenou pro malostranský kostel Panny Marie Vítězné. Další si objednalo literátské bratrstvo ve Strakonicích. V roce 1708 byla pořízena i kopie pro kostel Panny Marie Vítězné na Bílé hoře, včetně autentiky. (Obraz přežil ve svých kopiích, při požáru kostela Santa Maria della Vittoria v roce 1833 shořel originál a tak i tam je dnes kopie.) (more…)

NEGACE NEGATIVNÍHO SYMBOLU I

Filed under: K POSLEDNÍ PERIPATETICKÉ PŘEDNÁŠCE — V. Cz. @ 2:34 pm

P6203_Celonarodni manifestace 3listopadu 1918 na belohorskem bojistiCelonárodní manifestace na bělohorském bojišti 3. listopadu 1918

 

 

CO BYLO PŘED VAZEBNÍ VĚZNICÍ VÁCLAVA KLAUSE

Filed under: K POSLEDNÍ PERIPATETICKÉ PŘEDNÁŠCE — V. Cz. @ 2:29 pm

P6150_Ruzyne_cukrovarFotografie ukazuje původní ruzyňský cukrovar, který zahájil provoz v roce 1836 a vyráběl až do roku 1921. Prodán roku 1928 státu, prošel v letech 1932 – 1935 přestavbou pro Zemskou donucovací pracovnu, která sem pak mohla být přemístěna z Trautsmannsdorfského paláce na Hradčanech (čp. 180/IV, Loretánská 6, U kasáren 1), kde byla od roku 1833. V Ruzyni pak sídlila od 1. července 1935 do 1. listopadu 1949. První republika tu věznila 200 káranců, kteří většinou pracovali na blízkém statku, Věznice velitelství Státní bezpečnosti (krycí jméno Útvar SNB Dub) měla v roce 1949 kapacitu 410 vězňů. V roce 1950 uzavřela bývalý dvůr cukrovaru nová šestipodlažní budova a věznice dosáhla konečného stupně odpudivosti, v němž chyběl už jen současný fialový nátěr vrat. Dnes už odpojený vodojem nejspíš uchovává v plné výšce, tedy 42 metrů, původní komín cukrovaru. Karel Domanský jej při přestavbě obklopil osmi železobetonovými pilíři, které nesou kruhovou železobetonovou desku. Komín prochází jí i osmibokým prstencovým kovovým vodojemem o objemu 150 m³, spočívajícím na ní, a lucernou s osmi velkými čtvercovými okny.
Ani druhá reprodukce není technicky valná, ale chci ukázat, jak cukrovar fungoval ve vztahu ke staré vesnické návsi a domům, které ji obklopují. Jak ve vztahu k ní dnes funguje Vazební věznice Václava Klause, jsme viděli. Pohlednice je datovatelná podle čerstvě nového ruzyňského hřbitova, jehož krásná neogotická kaple byla svěcena roku 1902.
P6039 Ruzyne

Listopad 14, 2014

NEJBLIŽŠÍ PERIPATETICKÁ PŘEDNÁŠKA

Filed under: NEJBLIŽŠÍ PERIPATETICKÁ PŘEDNÁŠKA — V. Cz. @ 11:58 am

Pod belohorskou mohylou

Listopad 10, 2014

U3V FS ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY – PŘEDNÁŠKA 11. LISTOPADU 2014

Filed under: U3V ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY — V. Cz. @ 6:22 pm

VypichVypich je divné místo. Dojem z něj mám léta pojmenován dvojverším z jednoho písňového textu Jiřího Suchého: Na Vypichu kous´mě pes / I like jazz. Pláň přeškrtaná dopravními stokami, kde fouká snad nejvíce z celé Prahy, měla v dobách mé studentské mladosti zvláštní poesii. Torza kaplí poutní cesty do Hájku, mezi hromadami vyvezené suti ostružiny, samota těžko v Praze dosažitelná. Nedávno se mi ta léta připomněla, když jsem Vypich spatřil několik dní po monstrózním koncertu skupiny Kabát. Tehdy jsem to už viděl: Pustinu Vypichu náhle zaplavily vojenské stany a vojáci tu v blátě očekávali, až budou moci svá povinně opálená těla, oděná jen do bílých trenýrek, synchronizovaně vrhnout do bláta strahovského. Když odtáhli, procházel jsem, už tehdy fascinován zánikem, znovu opuštěnou plání a myslel na bělohorské bojiště.
Ve 2. dílu skvělého díla Pavla Fojtíka Zmizelá Praha. Tramvaje a tramvajové tratě jsem našel fotografii Jiřího Čermáka z 6. února 1971. Přesně tak si první setkání s Vypichem pamatuje má paměť vizuální i emocionální. To velké vypišské nic je už dnes zastavěno obytnými domy a komerčním centrem Vypich (Pavel Obermann, Milan Hrůza / A+R systém – Radomír Kaman / Znojmoprojekt 2009). Ale nebojte se, nebude to jen o Vypichu.

V ÚTERÝ 11. LISTOPADU 2014 SE SEJDEME V OBVYKLÝCH 14.00 NA KONEČNÉ TRAMVAJE Č. 22 BÍLÁ HORA. TĚŠÍM SE NA VÁS.

K EXKURZI DO LITOMYŠLE 8. A 9. 11. 2014 VIII

Filed under: SEMINÁŘ ARCHITEKTURY 20. STOLETÍ — V. Cz. @ 5:15 pm

NOVÝ KOSTEL CÍRKVE BRATRSKÉ
Moravská 1222
Zdeněk Fránek / Fránek Architects 2008 – 2010
oltář Karel Malich
skleněný kříž Václav Cígler

Litomysl009

K EXKURZI DO LITOMYŠLE 8. A 9. 11. 2014 VII

Filed under: SEMINÁŘ ARCHITEKTURY 20. STOLETÍ — V. Cz. @ 5:09 pm

OBYTNÝ SOUBOR U NEMOCNICE
1994 – 2005
regulace Martin Rudiš – Viktor Rudiš
BYTOVÉ DOMY A2 A A3
Z. Kopala 1161, 1162
Josef Pleskot / AP atelier – Radek Lampa – Filip Tittelbach – Pavel Fanta – Zdeněk Rudolf 2001 – 2003

Litomysl008

Older Posts »

Vytvořte si zdarma webové stránky nebo blog na WordPress.com.