Czumalova nástěnka

Únor 9, 2015

U3V FSv ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY – PŘEDNÁŠKA 17. 2. 2015

Filed under: U3V ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY — V. Cz. @ 9:08 pm

poi039Na plánu z roku 1856 pořízeném při mapování ke stabilnímu katastru je dosud uzavřený severozápadní kout Pohořelce. Dnes severní fronta náměstí končí čp. 114/IV, Kučerovým palácem, jehož stavební historii můžeme sledovat od středověkého domu přes dům renesanční po třikrát přestavovaný barokní palác, jehož dnešní podoba pochází z let 1764 – 1769 a pozdějších úprav. Ta nejpodstatnější z něj udělala rohový dům: V letech 1898 – 1899 byla (jako poslední) zbořena Strahovská (Říšská) brána a v roce 1906 získal Břevnov nové spojení s Prahou po koruně barokní fortifikace (dnešní Keplerova), později doplněné i tramvajovou tratí. Nové komunikaci ustoupily domy nalevo od Kučerova paláce, čp. 115, 116, 177 a 118.
Čp. 118/IV má dnes funkcionalistická budova Gymnasia Jana Keplera (Mečislav Petrů – Karel Beneš 1930 – 1932). Na jejím místě stál původně lusthaus, patřící místokancléři Jakubu Kurzovi ze Senftenavy. Když zemřel, letohrádek koupil od vdovy císař Rudolf II. a na jeho pozvání se v něm usadil velký dánský astronom, astrolog a alychymista Tycho Brahe (1546 – 1601). V únoru 1600 za ním přišel do Prahy německý matematik, astronom a astrolog Johannes Kepler (1571 – 1630). Nějaký čas, nejspíše až do Brahovy smrti v říjnu 1601, bydlel a pracoval rovněž v Kurzově domě. Ten pak v 17. století zmizel v barokním opevnění. Až v roce 1902 se dočkal identifikace a jeho torzo bylo částečně vykopáno a znovu zakryto. Nový odkryv umožnila stavba školy, v roce 1931 byly vykopané zbytky domu zaměřeny, zdokumentovány a zakryty betonovou konstrukcí, v roce 1959 pak zapsány do Státního seznamu nemovitých kulturních památek. Dnes nad nimi stojí přístavba školní jídelny, dokončená roku 2005, a půdorys reprodukuje trávník před ní.
Čp. 120 má na plánu dvoupatrový dům, který se stal základem pozdějšího velkého kasárenského komplexu. V roce 1873 jej koupila pražská obec pro ubytování praporu zeměbrany a Václav Holoubek stavebně přizpůsobil novému účelu. Na konci 80. let se pak strhly vykoupené domy přiléhající od jihu a stavební firma Schlaffer & Hübschmann zde v letech 1890 – 1893 podle projektu Jindřicha Fialky postavila mohutnou neorenesanční kasárenskou budovu, nadále vedenou pod popisným číslem původního domu.

V TĚCHTO MÍSTECH ZAHÁJÍME LETNÍ SEMESTR AKADEMICKÉHO ROKU 2014/2015. SEJDEME SE V ÚTERÝ 17. ÚNORA 2015 VE 14.00 NA ROHU KEPLEROVY A PARLÉŘOVY ULICE (TRAMVAJ Č. 22, ZASTÁVKA POHOŘELEC). TĚŠÍM SE NA VÁS.

Pro lepší orientaci přidávám ještě o něco starší detail indikační skici stabilního katastru. Zdroj plánů: LAŠŤOVKOVI, Barbora a Marek. Plán Prahy a Vyšehradu na základě mapování stabilního katastru (1856). Praha: Archiv hl. m. Prahy – Scriptorium, 2008. – LAŠŤOVKOVI, Barbora a Marek. Plán Prahy podle indikačních skic stabilního katastru (1840-1842). Praha: Archiv hl. m. Prahy – Scriptorium, 2005. Snímek severozápadní strany Pohořelce je dílem Jindřicha Eckerta a byl pořízen kolem roku 1890. Reprodukuji jej z díla Kateřiny Bečkové Zmizelá Praha. Hradčany a Malá Strana. Praha: Schola ludus – Pragensia, 2000, obr. 56 na s. 76.
poi038poi036

Advertisements

Napsat komentář »

Zatím nemáte žádné komentáře.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URI

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Vytvořte si zdarma webové stránky nebo blog na WordPress.com.

%d bloggers like this: