Czumalova nástěnka

Březen 13, 2015

U3V FSv ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY – PŘEDNÁŠKA 17. BŘEZNA 2015

Filed under: U3V ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY — V. Cz. @ 11:43 pm

kh012Na fotografii cvičí na Masarykově státním stadionu na Strahově 28 600 mužů Pecháčkovu skladbu Přísaha republice, přihlíží 200 000 diváků. Děje se na jubilejním X. všesokolském sletu na počátku července 1938. Ten byl ovšem teprve třetí, který se na Strahově konal. Vůbec první všesokolský slet se v roce 1882 uskutečnil na Střeleckém ostrově. Jen pro slet bylo provizorní cvičiště zřízeno v roce 1891 v Královské oboře ve vazbě na Všeobecnou zemskou jubilejní výstavu. III. všesokolský slet provázel Národopisnou výstavu českoslovanskou a cvičiště pro něj Sokolové vybudovali na Letenské pláni. Místo zůstalo pro další slety shodné, zvyšovala se ale kapacita cvičiště: IV. sletu v roce 1901 se účastnilo 6 000 cvičenců a 22 000 diváků, na V. sletu v roce 1907 už počet cvičenců překročil hranici 10 000, na VI. sletu roku 1912 cvičilo 11 340 mužů najednou a přihlíželo tomu 120 000 diváků. Na VII. sletu v roce 1920 se vystřídalo zhruba 50 000 cvičenců a tribuny najednou pojaly 150 000 diváků.
Dlouho už ale bylo zřejmé, že prudce se rozvíjející hromadná cvičení potřebují stálou stavbu. Sokolové se dlouho poohlíželi po vhodných pozemcích, už roku 1912 byl v anketě vybrán Strahov, o rok později zpracoval Ludvík Čížek koncepci rozsáhlého sportovního areálu na Strahově. Další přípravy zpomalila Velká válka, ale se vznikem republiky nabrala příprava velkého sletiště znovu na tempu. Rozsáhlé terénní úpravy pozemků, získaných už v roce 1919, zahrnovaly i nasypání zemních tribun a VIII. všesokolský slet se tak mohl v roce 1926 poprvé konat na Strahově. Na cvičišti se od 4. do 6. července vystřídalo 144 863 cvičenců, denní návštěva činila 160 000 diváků.
V architektonické soutěži na úpravu areálu v roce 1930 zvítězil Alois Dryák (1872 – 1932), žák Friedricha Ohmanna, za ním skončili o generaci mladší funkcionalisté Ferdinand Balcárek (1904 – 1975) a Karel Kopp (1903 – 1956). Nejprve se stavěla střední část západní tribuny podle Dryákova projektu, po jeho smrti pak dvojice Balcárek – Kopp dostavěla západní a do roku 1935 i východní tribunu. Zbývající dřevěné tribuny, severní a jižní, nahradily nové železobetonové konstrukce až během příprav poválečného sletu.
XI.všesokolský slet se na Strahově konal v druhé polovině června 1948 za účasti 118 000 cvičenců a při denních návštěvách 200 000 diváků. Pak už Sokol pohltila jednotná socialistická tělovýchova a nový režim se v roce 1955 chopil i tradice masových sokolských cvičení, ovšem s odvoláním na tradici dělnických spartakiád. Pro I. celostátní spartakiádu v roce 1955 zmírnil národní umělec Jiří Kroha funkcionalistický charakter strahovského stadionu provizorní úpravou v duchu socialistického realismu. Na dolní fotografii je pohled na jeho Bránu borců z plochy stadionu.
Spartakiády se pak odbývaly v pětiletých intervalech, v roce 1960, 1965, 1975, 1980 a 1985, tedy s jednou cézurou. Stadion se dál vyvíjel, především byla v roce 1965 zbořena východní tribuna a do roku 1975 nahrazena novou podle projektu Olivera Honke-Houfka, Zdeňka Kuny a Zdeňka Stupky. Přibylo sportovišť i servisních zařízení, stavba studentských kolejí (František Cubr – Josef Hrubý – Jaroslav Kándl – Viktor Formáček 1960 – 1965) vyřešila problém šaten, postavila se pošta (František Cubr – Josef Hrubý – Jan Nováček 1960), poliklinika (Václav Sedlák – Alois Ezechiáš 1962 – 1965), stravovací zařízení (Luděk Hanf – Stanislav Franc 1962 – 1965). Velká stavební aktivita byla spojena s pražským mistrovstvím Evropy v atletice v roce 1978, samotného stadionu se ale téměř nedotkla, soustředila se na sousední, který v letech 1933 – 1934 postavili také Ferdinand Balcárek a Karel Kopp, a jeho bezprostřední okolí. Při poslední, VI. československé spartakiádě vystoupilo na Strahově 189 512 cvičenců a počet diváků dosáhl v průběhu dvou dní čísla 1 206 000.
Půdorys 310,5 × 202,5 metru, plocha 62 876 m² a kapacita 280 000 míst (z toho 96 000 k sezení) dává stadionu výjimečné postavení i v mezinárodním srovnání, zároveň ale limitují jeho využitelnost. Na plochu cvičiště se vejde 9 fotbalových hřišť, ale co s tím? Jen pro srovnání: Manchesterský Old Trafford pojme 76 212 diváků, Estadio do Maracana v Rio de Janeiro 76 804, Signal Iduna Park v Dortmundu 81 260, Camp Nou v Barceloně 98 784, Azteca Stadium v Mexico City 105 000. Ale abychom nezůstali jen u fotbalových: Za největší se pokládá Rungnado May Day Stadium v Pchongjangu z roku 1989 s kapacitou 150 000 diváků. Asi opravdu máme nad Prahou největší stadion světa.
Nu, půjdeme se na to podívat. V ÚTERÝ 17. BŘEZNA 2015 SE SEJDEME VE 14 HODIN NA BĚLOHORSKÉ U HOTELU PYRAMIDA NA ZASTÁVCE TRAMVAJÍ Č. 22 A 25 MALOVANKA. TĚŠÍM SE NA VÁS.

kh013

 

 

 

 

Reklamy

Napsat komentář »

Zatím nemáte žádné komentáře.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URI

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Blog na WordPress.com.

%d bloggers like this: