Czumalova nástěnka

Březen 21, 2015

ZA ÚJEZDSKOU BRANOU

Filed under: KF FAMU - PRAHA 5, MIMO RUBRIKY — V. Cz. @ 11:31 pm

Led021Újezd je místo, které může poskytnout jistý klíč k pochopení Smíchova. Fotografie z počátku 80. let 19. století s filipojakubskou poutí před Újezdskou branou je pravděpodobně dílem Jana Malocha. Velmi přesnou charakteristiku použil Jan Jungmann jako titul své výborné knihy, otevírající před časem ediční řadu dnes čítající už šest sličných svazků: Smíchov – město za Újezdskou branou (Praha: Muzeum hlavního města Prahy, 2007).
Původní Újezdská brána v raně gotickém opevnění Malé Strany stála v místech dnešního domu čp. 516/III (Karmelitská 31). Karel IV. v letech 1360 – 1362 téměř zdvojnásobil opevněnou plochu města, nový hradební okruh pojal i strategicky významný Petřín. Újezdská brána se ocitla hluboko uvnitř města, brzy ji obrostlo nové zastavění území, asanovaného při realizaci zakladatelského aktu Přemysla Otakara II., a nakonec ji v roce 1727 zbořili (fragment brány je ale dodnes z ulice viditelný). Nová hradba, které později dala legenda jméno Hladová zeď, rozťala na dvě části osadu Újezd. Tu menší pojalo rozšířené Menší Město pražské, větší s kostelem sv. Filipa a Jakuba zůstala za hradbami a vzdálenost mezi nimi zvětšila předsunutá obranná zařízení. Hladová zeď běžela od vltavského břehu přes Újezd na vrchol Petřína ke kostelu sv. Vavřince a odtud sbíhala ke Strahovskému klášteru a za ním se napojila na hradčanské opevnění. Cesta na Zbraslav procházela novou hradební zdí Újezdskou branou v hranolové věži. Z ní se nedochovalo nic, ale z Hladové zdi nám zbylo 1 178 metrů solidní konstrukce z petřínské opuky.
V barokním bastionovém opevnění Prahy byla nová Újezdská brána umístěna na místě zbořené gotické v kurtině mezi bastionem II (sv. Jakuba) a bastionem III (sv. Dominika). Chránil ji i předsunutý permanentní ravelin. Bránu stavěl v letech 1694 – 1700 Jan Václav Pánek a patřila k ní i další brána v předsunutém ravelinu, obě se sochařskou výzdobou Ottavia Mosta. V roce 1862 ji při stavbě nové silnice na Smíchov zazdili a nahradili novou neogotickou vedle ní blíže k Petřínu. Zatímco stará, raně barokní Újezdská brána měla jediný průjezd, novou tvořily průjezdy tři. Evokací tudorovské gotiky byla blízká Poříčské bráně v novoměstském opevnění a lze předpokládat, že i ji projektoval Ludwig Tscheper. Obě brány beze zbytku zanikly v letech 1891 – 1892, nová po pouhých třiceti letech existence.
Újezdská brána byla označována také jako Zbraslavská, Košířská, Střelcovská nebo Kartouzská. Poslední jméno odkazuje na nejstarší kartuziánský klášter v Čechách, Hortus S. Mariae, který založil roku 1342 mezi Újezdem a Smíchovem Jan Lucemburský. Kartouzu v roce 1419 vydrancovali a vypálili husité a „zříceniny kláštera i nádherného chrámu Panny Marie byly časem tak rozmetány, že nelze ani určitě udati, kde chrám ten stával,“ píše v roce 1884 František Ekert v díle Posvátná místa královského hlavního města Prahy.
Přeměna Prahy v barokní pevnost samozřejmě vyžadovala i umístění vojenské posádky. První kasárny byly postaveny v roce 1712 v sousedství Újezdské brány. Konečnou podobu jim pak dala přestavba v roce 1775. 9. července 1834 se tu narodil Jan Neruda. Armáda odsud odešla až v roce 1927 a v letech 1928 – 1929 se rozlehlá budova bourala. Rozběhla se pak příprava Petřínské komunikace, objevily se i další záměry, podařilo se ale, především díky Klubu Za starou Prahu, uhájit hodnotu nezastavění paty Petřína.

Advertisements

Napsat komentář »

Zatím nemáte žádné komentáře.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URI

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Blog na WordPress.com.

%d bloggers like this: