Czumalova nástěnka

Duben 26, 2015

USEDLOST A PARK CIBULKA

Filed under: KF FAMU - PRAHA 5, U3V ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY — V. Cz. @ 6:14 pm

cib002Leopold Leonhard Raymund Thun-Hohenstein (1748 – 1826), nejmladší, v pořadí dvanácté dítě Jana Josefa Antonína Thun-Hohensteina a Marie Christiany Hohenzollern-Hechingenové, bylo předurčeno ke kněžské službě. Pasovský kanonista byl vysvěcen na kněze v roce 1771 v Litoměřicích, od roku 1787 byl kanovníkem v Pasově, v roce 1795 se stal proboštem pasovského dómu a o rok později pomocným biskupem a generálním vikářem. Koncem téhož roku byl zvolen pasovským biskupem a v následujícím roce se mu dostalo biskupského svěcení. Stal se tak 73. pasovským biskupem, zároveň posledním, který nosil titul knížete. Pasovské knížectví bylo v roce 1804 sekularizováno a biskup Thun po sporu s bavorským ministrem Maxmilianem Carlem Josephem Franzem de Paula Hieronymem hrabětem von Montgelas předal své úřady a z Pasova odešel, i když pasovským biskupem zůstal až do své smrti. Uchýlil se do Čech, střídavě pobýval v Praze, v Astfeldském (Thunovském) paláci (čp. 36/II na rohu Jungmannovy ulice a Národní třídy, palác byl zbořen v roce 1922 a na jeho místě postaven palác Adria) a na zámku Chlumec. Konečné refugium mu poskytla košířská usedlost Cibulka, již koupil za 112 000 zlatých. Dějiny usedlosti můžeme sledovat od 16. století. Jméno získala po jednom z majitelů, Blažeji Cibulkovi. Podle dochovaného dokladu o instalaci hromosvodů v roce 1818 lze soudit, že tehdy skončily úpravy obytné budovy a práce pokračovaly zahradními úpravami okolí až do Thunova skonu.
Krásný popis romantického parku Cibulka má Jakub Arbes ve stati Okolí pražské, kterou napsal pro III. díl Ottových Čech, vydaný v roce 1887: „Zakladatel dal si sídlo své upraviti po bizarním způsobu, jaký býval v první čtvrti našeho století i v Čechách v oblibě, v okolí Prahy nebylo mu aspoň rovno. Každých sto dvě stě kroků očekávalo procházejícího se nějaké překvapení, tu nějaká věž nebo bašta nebo umělá jeskyně, onde umělá zřícenina, vodojem nebo sochy, z větší části výjevy nebo postavy mytologické, altánky, besídky, poustevna, rozličné dřevěné můstky přes rokle nebo přes potok sadem hadovitě protékající, umělý zbytek zřícenin rytířského hradu s vězením i kamenným vězněm, ba i s věží, z které jest rozkošný pohled po nejbližším okolí, zejména k Bílé hoře, k Motolu, a přes Košíře ku Praze, ano i „hlídač“ (kamenná socha muže z okna letohrádku pohodlně rozloženého), vše to a podobné bavívalo navštěvovatele v nemalé míře. Procházky parkem překvapovaly však již i pouhým svým upravením a pestrostí i labyrintem stezek, jež chodce jako by maní přivádějí v místa nejkrásnější.
Co se nedochovalo: Dávno již zmizela úprava obou zahrádek přiléhajících k obytné budově. První z nich byla pravidelná s geometrickým parterem a skleníkem, druhá, giardino segreto, již romantická. Není už tu stéla s reliéfem Václava Prachnera z roku 1822, na níž před vsedě kontemplujícího starého muže (hraběte Leopolda Leonharda Raymunda Thun-Hohensteina) předstupuje génius (anděl smrti) a ukazuje na nápis OMNIA TEMPUS HABENT. Obdélníková deska v trojúhelníkovém tympanonu k tomu přidává MIR EINE WEILE. Předlohou reliéfu byla kresba antického reliéfu z římské galerie Spada, vytvořená Josefem Berglerem. Velmi blízko má k reliéfu na Thunově památníku Prachnerův drobnější reliéf na náhrobku Josefa Ignáce Bučka, rytíře z Heraltic na hřbitově u kostela sv. Klimenta v Bubnech.
Už jen několik fotografií uchovává podobu čtyř soch Číňanů a Číňanek na pilířích balustrády půlkruhové vyhlídkové terasy. Autora těchto zhruba 150 centimetrů vysokých soch neznáme. V giardino segreto stál také masivní pískovcový toskánský sloup s terakotovým orlem na kouli na vrcholu a s mramorovou nápisovou deskou, připomínající návštěvu císaře Františka I. a následníka trůnu Ferdinanda 9. června 1824. (Jugendliches Entzücken / Eines Alten treu ergebenen Böhmen / über beglückende Anwesenheit / des besten Herrscherpaares / Sr. Majestät Kaiser FRANZ des I. / gnädigsten Landesvater / und Ihrer Majestät der Kaiserin / CAROLINE AUGUSTE / der huldvollsten Landesmutter / samt der höchsten Familie / Sr. Kaiserlicher Hoheit des Kronprinzen / FERDINAND / Sr. Königlichen Hoheit des Prinzen ANTON von SACHSEN und / Sr. Keiserlichen Hoheit der Erzherzogin THERESIA seiner Gemahlin / den 9. Juny 1824) Šlo zřejmě opět o dílo Václava Prachnera podle návrhu Josefa Berglera, biskupova komorního malíře a ředitele pražské Akademie.
Na vrcholku střechy Čínského pavilonu už není figura Číňana se slunečníkem, vytvořená z měděného plechu, jíž otáčel vítr opírající se do čtyř horizontálních lopatek (proto také původní název Chinesische Windmühle). Týž vítr rozezníval osmačtyřicet skleněných zvonků na okrajích střechy. Sochu Diany se psy nad nedávno obnoveným jezírkem už nechrání dřevěný antikizující chrámek, zřítil se za bouře v roce 1959. Postupně zmizely některé sochy a mechanické hříčky, lavičky a altánky. Na místě už není ani zahradník vyhlížející ze slepého okna zahradnického domku před branou usedlosti, dílo Václava Nedomy (my jsme se ještě učili, že Josefa Malínského), sňaté po vandalském útoku v roce 1978 a umístěné v Lapidariu Národního muzea. Jen účty jsou doložena další Nedomova díla, kamenný Cerberus na plechových řetězech v jeskyni pod poustevnou a dřevěný rys, který nejspíš číhal na stromě nad některou z cest.
Leopold Leonhard Raymund Thun-Hohenstein svůj romantický krajinářský park nestihl dokončit, zemřel 22. října 1826. Místo jeho posledního odpočinku na malostranském hřbitově označuje monumentální mramorový a litinový pomník, dílo jeho oblíbených umělců Josefa Berglera a Václava Prachnera. Prasynovec Josef Matyáš Thun nedodržel podmínku biskupovy závěti, ukládající mu povinnost dokončení všech staveb Cibulky. Park chátral a navíc jej rozťala vedví trať Buštěhradské dráhy, spojující od roku 1872 Smíchov a Hostivice, a část za tratí brzy zanikla. V thunovském majetku byl do roku 1884, v roce 1922 jej vykoupila pražská obec. V roce 1983 se ale rozdělilo vlastnictví parku a usedlosti. Usedlost získala Česká spořitelna a po ní další vlastníci, naposled ji užíval Automotoklub Svazarmu. Při jeho likvidaci po roce 1989 se tak Cibulka dostala do vlastnictví ÚAMK a jeho privatizací do rukou JUDr. Oldřicha Vaníčka. Přineslo to více než dvě desetiletí chátrání, které v posledních letech naštěstí zpomaluje obětavá práce skupiny squatterů. Současný vlastník se s nimi v roce 2013 smírně dohodl, dnes se je naopak snaží vypudit. Park zůstal obecním majetkem a postup jeho regenerace stále více kontrastuje s chátráním usedlosti. Mimochodem, vše, usedlost i park, je od 3. 5. 1958 památkově chráněno. Jako obvykle: problém vymahatelnosti práva a problém, jak přimět instituce, které již dávno měly konat, aby konaly.
Obrázky:
1. Anonymní kolorovaná kresba ze sbírek Muzea hl. m. Prahy pochází z doby kolem 1820. Ukazuje Rytířský hrad – rozhlednu, jehož spodní části se později začalo mylně říkat Dantovo peklo, a vlevo gotizující skleník. (Zdroj: PRAHL, Roman. Prag 1780–1830: Kunst und Kultur zwischen den Epochen und Vökern. Prag: Patrik Šimon – Eminent, 2000.)
2. Akvatinta V. Gottmanna podle kresby J. Rattaye ze stejné doby a sbírky zachycuje původní podobu jezírka a Dianin chrámek. (Zdroj: HONEISER, Ladislav – SKALICKÁ, Eva. Pražské usedlosti II. Praha: Útvar rozvoje hlavního města Prahy, 2006.)
3. Dianin chrámek na fotografii Karla Plicky z 50. let minulého století. (Zdroj: PLICKA, Karel. Žijeme v Praze. Praha: Orbis, 1964.)
4. Socha Číňana s opicí na vyhlídkové terase na fotografii Jitky Janatkové. (Zdroj: Staletá Praha XVI. Praha: Panorama, 1986.)

cib006cib003cib004

Reklamy

Napsat komentář »

Zatím nemáte žádné komentáře.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URI

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Blog na WordPress.com.

%d bloggers like this: