Czumalova nástěnka

Květen 3, 2015

NEBOŽKA WALTROVKA

Filed under: KF FAMU - PRAHA 5, U3V ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY — V. Cz. @ 6:32 pm

cib013Josef Walter (1873–1950) začal v roce 1898 v malé dílně v Kořenského ulici na Smíchově (čp. 753/XVI) opravovat a brzy i stavět jízdní kola. V letech 1902–1903 výrobu rozšířil o motorová kola a motocykly, roku 1910 i o motorové tříkolky. Rozrůstající se firma se roku 1913 přestěhovala z továrny v ulici Na Zatlance (čp. 1120/XVI) do právě dokončené nové továrny v Jinonicích a zahájila tu výrobu automobilů vlastní konstrukce. Prvním modelem byl čtyřsedadlový W 1 s čtyřválcovým, vodou chlazeným motorem, který už jako prototyp vyhrál závod Zbraslav – Jíloviště. Rozvoj firmy načas ovlivnil nucený přechod na válečnou výrobu, po vzniku republiky se soustředila na výrobu automobilů (P-I, P-II, P-III, P-IV). Mezi léty 1919 a 1937 vyrobila Akciová továrna automobilů J. Walter a spol. Praha-Jinonice zhruba 5 500 osobních a nákladních automobilů. V roce 1931 získala licenci firmy Fiat a od roku následujícího vyráběla především modely Fiat 514 a Fiat 508 Ballila pod značkami Walter-Bijou a Walter-Junior. Právě o tento model se opírá ve vjezdu do továrny hoch na snímku z 1. poloviny 30. let. To už se, jak vidno nad ním, Waltrovka jmenovala Akciová společnost Walter, továrny na automobily a letecké motory Praha-Jinonice. Nabídka obsáhla širokou škálu od levnějších fiatek (Walter-Junior stál 29 500 Kč, Walter-Princ 69 000 Kč, Walter-Bijou 78 000 Kč, Walter-Lord 78 000 Kč) až po luxusní limuzíny a sedan-limuzíny Standard, Super a dvanáctiválec Royal, ve své době nejdražší u nás vyráběný automobil. Ve výrobním programu byly také autobusy a autokary i vozy nákladní, sanitní, kropicí, hasičské či stěhovací. Automobilová výroba skončila ve Waltrovce roku 1951 s vozem Aero Minor II.
Výroba leteckých motorů se rozběhla už v roce 1923, nejprve v licenci BMW, ale už roku 1924 předala vlastní tovární konstrukce do výroby čtyřdobý zážehový vzduchem chlazený pětiválcový hvězdicový letadlový motor Walter NZ-60, velmi úspěšný i na mezinárodních trzích stejně, jako následující, silnější Walter NZ-85 a NZ-120, Walter Vega, Venus a Mars. V roce 1936 byla už Waltrovka největším výrobcem letadlových motorů ve střední Evropě s 18 typy vzduchem chlazených pístových motorů ve výrobním programu, užívanými v 21 státech světa a sériově zavedenými ve 13 armádách. Ve čtyřech státech se motory Walter vyráběly licenčně. Vše se už ale dělo bez otce-zakladatele Josefa Waltera. V roce 1922 jej správní rada odvolala z postu ředitele, on sám odešel ze správní rady a v Košířích vybudoval továrnu Walter a synové na ozubená kola a automobilové součástky.
Za okupace byl podnik podřízen berlínské továrně Argus Motorenwerke A. G. a pod názvem Walter Automobil und Flugmotoren Fabrik A. G. vyráběl motory Argus a ke konci války i BMW. Rozšíření výroby si vyžádalo stavbu nové haly o podlahové ploše 14 850 m2, budov zkušebny motorů (3 050 m2) a montáže (9 500 m2). Továrna zůstala ušetřena osudu jiných pražských závodů, i když při spojeneckém náletu 14. února 1945 dopadaly bomby velmi blízko. Šest zásahů dostala od německého dělostřelectva za Pražského povstání, v továrně obsazené povstalci měli 2 mrtvé a 12 raněných. K 1. červnu 1946 byla společnost zestátněna a začleněna do nového národního podniku Letecké závody. 10. listopadu 1948 dostala jméno Závody Jana Švermy a 26. července 1949 je změnila na Motorlet. To udržela až do roku 1995, dál nicméně užívala obchodní značku Walter.
V roce 1952 zahájil národní podnik produkci licenčních motorů pro MiG-15, nový výrobní program si vyžádal další rozšíření továrny. Proudových motorů pod označením M05 se mezi léty 1952 a 1962 vyrobilo 5 094 kusů, k tomu v letech 1954–1957 dalších 1 028 kusů silnější verze M06. Vlastní vývoj ale neskončil, například v roce 1959 se tu zrodil první československý proudový motor M-701 pro cvičný letoun Aero L 29 Delfín. Naopak v roce 1964 skončila výroba letadlových pístových motorů. Od roku 1923 jich Waltrovka vyrobila 16 930 kusů ve 44 typech.
V průběhu 80. let se rozběhla doplňková výroba anatomických náhrad kolenního a kyčelního kloubu, speciálního operačního instrumentária, horolezeckých karabin a velosoučástek. Nová reorganizace leteckého průmyslu v roce 1988 přivedla Motorlet jako koncernový podnik do státního podniku Aero. Ten se k 1. prosinci 1990 přeměnil na akciovou společnost a Motorlet byl jeho dceřinou společností. Pak už následuje typický příběh 90. let: společný podnik Walter-Deritend, hledání strategického partnera, dělení podniku. Na scéně se objevuje irská developerská společnost Red Group, výroba z Waltrovky mizí a z významného světového výrobce leteckých motorů zůstává jen soubor nemovitostí. Ještě se podařilo prohlásit za kulturní památku železobetonovou budovu montáže a submontáže, postavenou podle projektu Františka Bartoše v roce 1928 (na vizualizaci vpravo), zbytek budov likvidován. Investiční skupina Penta tu počítá se zhruba 600 byty, 50 rodinnými domy a administrativními budovami Aviatica (26 812 m2 pronajímatelné plochy, 461 parkovacích míst), Mechanica a Dynamica, jimiž developer dle svého prohlášení navazuje na genia loci továrny. (Upozornění: Oblíbená pistole Jamese Bonda Walther PPK 7,65 mm nepochází z Waltrovky.) Černobílý snímek ukazuje podobu Waltrovky v roce 1946, tedy už s válečnými přístavbami, ale ještě před postavením nové haly, galvanovny a kalírny v roce 1953 a slévárny přesného lití v roce 1956, o pozdějších zásazích nemluvě.
(Větší část informací jsem čerpal ze sborníku Walter Jinonice: Od bicyklu k letadlovým motorům, http://www.walterjinonice.cz. Snímek s waltrovskou fiatkou reprodukuji z knihy Jana Králíka Zmizelá Praha: Automobily a motocykly. Praha – Litomyšl, Paseka, 2012, s. 116, pohled na továrnu z knihy Kateřiny Bečkové Zmizelá Praha: Továrny a tovární haly: 2. díl. Praha – Litomyšl, Paseka, 2012, s. 129. Vizualizace pocházejí ze stránek investora.)

cib0123dmodelBEL59176b_VizuA4a

Reklamy

Napsat komentář »

Zatím nemáte žádné komentáře.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URI

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Vytvořte si zdarma webové stránky nebo blog na WordPress.com.

%d bloggers like this: