Czumalova nástěnka

Květen 11, 2015

KOLONIE CIBULKA

Filed under: KF FAMU - PRAHA 5, U3V ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY — V. Cz. @ 3:09 pm

syrova_Cibulka-fotoDlouho a marně jsem hledal tuto pohlednici v její hmotné podobě, nakonec mě zachránily výborné stránky spolku Cibulka (http://www.cibulky.info/). Ukazuje dnes neviditelné. Domy sice stojí, byť řada z nich notně znešvařena přístavbami a přestavbami, rozsah a strukturu kolonie ale z jednoho místa vidět není, jak stromy naplnily ideál zdravého bydlení v přírodním prostředí. Datovat pohlednici není obtížné, kolonie na ní je čerstvá a víme, že ji v letech 1924 – 1925 postavilo Obecně prospěšné stavební družstvo při sociální ochraně státních zaměstnanců v Praze. Družstvo vzniklo v roce 1922. O rok později postavilo tři činžovní domy na Královských Vinohradech a 67 rodinných domků kolonie Šumava na Smíchově. V roce 1924 k nim přibyly další tři činžáky ve Vršovicích a začala stavba 92 domů kolonie Cibulka.
Družstevnictví jako alternativní forma, v níž není primární zisk, ale potřeby příslušníků společně spravované struktury, založená na svépomoci, spolupráci a solidaritě, se ukázala jako výhodně použitelná i pro řešení bytových problémů. Proti spotřebnímu a výrobnímu družstevnictví nastupovalo i u nás družstevnictví stavební a bytové se značným zpožděním. Nejdelší tradici má družstevnictví v Anglii: V roce 1769 založili tkalci ve Fenwicku družstevní obchod a už družstvo Rochdale Society of Equitable Pioneers, jehož stanovy z roku 1844 položily dodnes platný základ hnutí, počítalo nejen se zřízením obchodu s potravinami, tabákem a ošacením, s výrobou, se získáváním a obděláváním půdy, ale také s výstavbou obytné kolonie, i když ji postavit nakonec nedokázalo. V rakousko-uherské monarchii vytvořil právní rámec družstevnictví zákon, daný dne 9. dubna 1873, o společenstvech pro napomáhání živnosti a hospodářství (70/1873 ř. z.). Ve vymezení působnosti vypočítává vedle spolků záložních a úvěrních, pro kupování surovin, skladních, produktivních a potravních také „společenstva pro zřizování bytů a podobná“. Sám o sobě nestačil, bylo třeba zákonem č. 242/1910 ř. z. zřídit fond pro bytovou péči, poskytující úvěrovou výpomoc při stavbě malých bytů. Zákon, daný dne 28. prosince 1911, o berních a poplatkových úlevách pro obecně prospěšná sdružení stavební (343/1911 ř. z.) pak zlepšil podmínky družstev. Když Český zemský spolek pro reformu bytovou svolal na podzim roku 1911 do Prahy první družstevní sjezd, zúčastnili se ho zástupci již 123 stavebních a bytových družstev, první vzniklo už roku 1903. Ke dni vyhlášení Československé republiky bylo u nás 248 stavebních a bytových družstev, 139 z nich byla přiznána obecná prospěšnost.
Mladá Československá republika se pak chopila již osvědčené formy jako jednoho z nástrojů řešení bytové krize, způsobené především Velkou válkou, a jeho rakousko-uherský legislativní rámec převzala do svého právního systému. Závislost bytového a stavebního družstevnictví na podpoře z veřejných prostředků je ovšem taková, že při sledování jeho vývoje ve 20. a 30. letech minulého století nelze pominout vývoj právní úpravy této podpory. Jde především o zákony o stavebním ruchu ze dne 23. května 1919, č. 281 Sb. z. a n., ze dne 6. února 1920, č. 92 Sb. z. a n., ze dne 11. března 1921, č. 100 Sb. z. a n., ze dne 27. ledna 1922, č. 45 Sb. z. a n., ze dne 25. ledna 1923, č. 35 Sb. z. a n., ze dne 7. března 1924, č. 58 Sb. z. a n., ze dne 7. dubna 1927, č. 44, ze dne 28. března 1928, č. 43 Sb. z. a n., ze dne 10. dubna 1930, č. 45 Sb. z. a n., ze dne 26. března 1936, č. 65 Sb. z. a n., zákon o náhradě podle zákonů o stavebním ruchu ze dne 21. prosince 1937, č. 260 Sb. z. a n., a četná vládní nařízení, vydaná na podkladě těchto zákonů.
Na konci roku 1934 bychom už v Československé republice našli 1 415 stavebních družstev, jimž byla přiznána obecná prospěšnost. Ve Velké Praze jich bylo 302 (pro srovnání: ve zbytku Země České 635, v Zemi Moravskoslezské 346, v Zemi Slovenské 129 a v Zemi Podkarpatoruské 3), z toho 299 s jednací řečí českou a jen 3 s jednací řečí německou. Do konce roku 1934 postavila obecně prospěšná družstva 15 401 rodinný domek a 2 921 nájemní dům, celkem 67 399 bytů. (Statistické údaje pocházejí ze studie Hynka Kubišty O československém stavebním družstevnictví. In: ČS bytová a stavební družstva. Praha: nákl. vl., 1935, s. 5-24.)

 

Advertisements

Napsat komentář »

Zatím nemáte žádné komentáře.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URI

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Blog na WordPress.com.

%d bloggers like this: