Czumalova nástěnka

Listopad 9, 2015

DĚLNICKÁ KOLONIE MRÁZOVKA

Filed under: KF FAMU - PRAHA 5, U3V ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY — V. Cz. @ 3:02 pm

Mr003Průmyslová revoluce přinesla městům dvojí obtížné zadání: Výstavba nových výrobních zařízení znamená také příliv těch, kdo v nich pracují. V Praze nebyl její nástup tak dramatický jako v městech západní Evropy a jevil jisté zpoždění. První náraz absorbovala historická pražská města, část prostorových nároků průmyslu uspokojily starší stavby, zbavené své původní funkce, také dělníky přicházející z venkova dokázala historická Praha až do 60. let 19. století směstnat do nájemních bytů ve starších domech. Pracovních míst v průmyslu ovšem přibývalo rychleji než dělnických bytů. Na Smíchově se objevily všechny formy dělnického bydlení. Stejně jako v jiných nových pražských městech, i zde převažovaly domy hromadného bydlení, tedy činžáky. Pro dělnické bydlení posloužily i obytné budovy a hospodářské stavby smíchovských usedlostí, na styku města a venkova přibývalo i domkářského bydlení. K těmto formám, typickým pro 19. století, přibylo ve 20. a 30. létech 20. století nouzové bydlení. Na území Smíchova nebyla, pokud vím, žádná nouzová kolonie, v sousedních Jinonicích ale hned několik, Arizona při ulici Na Vidouli, vagónová kolonie Hliník, kolonie při Jinonické, nazývaná podle přilehlé továrny U Waltrovky či podle blízké usedlosti U Bulovky, a nouzová kolonie U Tresorie, sevřená ulicemi U Waltrovky a Na Hutmance. Půvabné stopy kolonie u hřbitova Malvazinky brzy uvidíme.
Mr004            Zmíněný deficit znamenal tlak na maximální využití obytné plochy, navíc stavební spekulace přináší dosti spolehlivé zisky a zbohatnout lze i na chudých. Se vzrůstající péčí o hygienické i sociální poměry ve městě se ke konci 19. století stále zřetelněji ukazovalo, že hlavním problémem dělnického bydlení je přelidnění bytů. Cenzus v roce 1900 prokázal na Smíchově 855 přeplněných bytů (30,44 %) o jedné místnosti a 171 (3,40 %) o dvou místnostech, přičemž se za přeplněný považoval takový byt, kde v jediné vytápěné místnosti bydleli více než čtyři lidé, ve dvou nejméně devět lidí. Nešlo jen o příbuzné, řada nájemníků měla podnájemníky a nocležníky. Jiná statistika zjišťuje, že jen pětina bytů v nových pražských městech měla vlastní záchod a tak bychom mohli pokračovat, statistických dat máme k dispozici poměrně dost. Nevypovídají ale o tom, co pro první generace průmyslových dělníků přišlých z venkova znamenala razantní změna charakteru práce a bydlení, i když něco vyčteme z údajů o mortalitě dělníků 19. století, z projevů sociální patologie v průmyslových městech, z dobových snah o nápravu či alespoň zmírnění některých procesů; obraz prostředí a lidských osudů v něm poskytuje i krásná literatura.
Logicky se tak objevuje typ dělnického příbytku, který myslí na dělníkovo zdraví fyzické a psychické i morální a sociální, a ve výčtu zatím chyběl. U nás ve srovnání s vůdčími zeměmi industrializace pozdě, ale přece. Už v roce 1781 se v Anglii objevily návrhy zdravých dvojdomků se zahrádkou pro dělnické rodiny, které vytvořil architekt John Wood ml. Ten také formuloval zásady pro jejich navrhování. Společnost pro zlepšení podmínek pracující třídy (Society for Improving Condition of the Labouring Classes), založená v roce 1825 londýnským lékařem Benjaminem Willsem, nechala svého architekta Johna Halla zpracovat podle těchto zásad další návrhy. Těžiště vývoje se načas posunulo jinam, ale na londýnské Světové výstavě v roce 1851 Společnost pro zlepšení podmínek pracující třídy úspěšně představila vzorový řadový domek navržený Henry Robertsem a pařížská Světová výstava roku 1867 věnovala dělnickým domkům ještě větší pozornost. Dělnický domek ve zdravém prostředí byl pak jako téma artikulován v nejrůznějších reformních snahách, najdeme jej jak u francouzského socialisty Pierra-Josepha Proudhona, tak například u německého křesťanského sociálního reformátora Victora Aimé Hubera, ale také na druhém břehu, v továrních koloniích. Tedy na jednom jako prostředek k osvobození dělnických rodin ze zdravotně, morálně i sociálně devastujícího prostředí průmyslových měst, na druhém jako prostředek zvýšení efektivity práce, tedy zisku, sociální kontroly a připoutání dělníka k firmě.
Mr005          U nás měla největší ohlas kolonie v alsaských Mylhúzách (Mulhouse), vytvářená čtyřdomky, které projektoval architekt Émile Muller. Nejen formou, ale také ekonomickým zajištěním: Kolonii stavěla akciová společnost s omezenou dividendou, která dělníkům domky buď pronajímala nebo na splátky prodávala. Na tomto principu byla ustavena také Společnost pro stavbu dělnických obydlí, která postavila jediné dvě pražské tovární kolonie. V Holešovicích, v prostoru mezi dnešními ulicemi Dělnická, Osadní, Tovární a Argentinská, vzniklo v letech 1869–1875 na pravidelné šachovnicové osnově v několika etapách 23 patrových čtyřdomků. Už neexistují, vývoj Holešovic si z kolonie postupně ukusoval, až v 70. letech minulého století zmizely poslední zbytky.
Mr006          Druhá z nich, Arbeitercolonie Mrázovka, je na reprodukovaném plánu pod hlavičkou Prag-Smichower Kattun-Manufactur, tedy smíchovské kartounky. Majitelé kartounek spojených v Pražsko-smíchovské továrny na kartouny, tedy smíchovští Porgesové z Portheimu a Przibramové a holešovičtí Dormitzerové, byli sice určujícími iniciátory projektu, Společnost pro stavbu dělnických obydlí ale spolu s nimi zakládalo dalších šest podnikatelů, mezi nimi také majitel smíchovské přádelny František Richter a František Ringhoffer. Právě jeho firma v ní po krizi a zániku kartounek získala rozhodující podíl. Kolonie Mrázovka se stavěla od roku 1869 v několika fázích. Nejprve 34 jednopatrové domy se 136 byty o dvou místnosti, kuchyni a světnici. To byl typ Ia, půdorys přízemí domu se dvěma byty reprodukuji. Mezi léty 1896 a 1909 pak přibyly další domy typu III, IV, V a VI. Mladší typy reagovaly na rychlý vývoj požadavků na kvalitu bydlení, dispozice se obohatily o předsíň a spíž, byty měly už vlastní záchody a nejmladší typ i koupelny. Jejich obyvateli byli vysoce kvalifikovaní dělníci, mistři a úředníci. V urbanisticky jednotném souboru tak byla zajištěna typová diverzita, domy vyšších typů měly dvě až tři patra, a v komunitě i jistá diverzita sociální. Skupina domů s lépe vybavenými byty stála při východní části dnešní ulici Mrázovka, domy s převažujícím základním typem kolem části západní a ve čtyřech řadách vedených po vrstevnicích na svahu nad ní. Svažitá poloha zajišťovala dobrou ventilaci a oslunění a konfigurace jednoduchých hmot nepostrádala ani jistou malebnost, jak vidno na kresbě Michala Brixe. V roce 1909, na konci svého vývoje, měla dělnická kolonie Mrázovka 42 domů se 194 byty a v nich 962 obyvatel.
Památková péče pracovala za socialismu také s kategorií památky dělnického hnutí. Uchránila jich pramálo a po roce 1990 zánik nabral na tempu. Kolonie Mrázovka byla zbořena v roce 1981, tedy ještě v době, kdy kategorie platila. Zbyla po ní stráň zarostlá náletovými dřevinami, v letech 2004–2007 nákladem něco přes 6 000 000 Kč upravená v park. Proměna Smíchova z města práce v město konzumu je tak razantní, že hrozí amnézií.

[Zdroje obrázků: HRŮZA, Jiří. Město Praha. Praha: Odeon, 1989, s. 201. – JUNGMANN, Jan. Smíchov – město za Újezdskou branou. Praha: Muzeum hl. m. Prahy, 2007, s. 136, obr. 346. – Historický atlas měst České republiky: sv. č. 24: Praha-Smíchov. Praha: Historický ústav AV ČR, 2013, mapový list č. 52, mapa č.80. – BENEŠOVÁ, Marie. Česká architektura v proměnách dvou století. Praha: SPN, 1984, s. 162, obr. 107.
Věcné údaje čerpám především ze studie Josefa Vařeky Způsob bydlení a věcná kultura {In: ROBEK, Antonín – MORAVCOVÁ, Mirjam – ŠŤASTNÁ, Jarmila (eds.). Stará dělnická Praha. Život a kultura pražských dělníků 1848–1939. Praha: Academia, 1981, s. 152–182.} a studie Lukáše Berana Dělnické domky jako téma architektury 19. století {In: DULLA, Matúš a kol. Kapitoly z historie bydlení. Praha: ČVUT, 2014, s. 137­–145.}, kterou doporučuji jako doplňkovou četbu.]

 

Advertisements

Napsat komentář »

Zatím nemáte žádné komentáře.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URI

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Vytvořte si zdarma webové stránky nebo blog na WordPress.com.

%d bloggers like this: