Czumalova nástěnka

Prosinec 30, 2015

U3V FSv ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY – PŘEDNÁŠKA 5. LEDNA 2016

Filed under: U3V ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY — V. Cz. @ 8:48 pm

pdlbr002PÁR PODOLSKÝCH A BRANICKÝCH STOP

Dramatické krajiny Podolí a Braníka vždy přitahovaly malíře. Otec-zakladatel české krajinomalby Antonín Mánes vytvořil reprodukovaný obraz Skála mezi Braníkem a Podolím (olej, dřevo, 34 × 46,5 cm, Praha, Národní galerie) v roce 1834. Když otec-zakladatel českého kubismu Bohumil Kubišta maloval o 77 let později obraz Cementárna v Braníku (olej, plátno, 67 × 82,5 cm, Praha, Národní galerie), maloval krajinu razantně proměněnou. Na Mánesově skále je patrna těžba, vápenec se tu těžil už několik století. Zhruba deset let po jeho vzniku začaly v okolí pracovat první vápenky, za další tři desetiletí cementárna, kterou vidíme na Kubištově plátně a na fotografii Rudolfa Brunera-Dvořáka z roku 1908, pořízené ze stanoviště od toho Kubištova nepříliš vzdáleného.
507_96110391683d2436967ebbc26ecbd9e5Cementárnu vystavěla v letech 1870–1871 společnost Ferdinand Barta & Comp. Poměrně časně, Ferdinand Bárta se jako vůbec první v českých zemích pokusil o výrobu cementu v roce 1860 nejprve v Hlubočepích. Pronájem branických lomů pak zajistil jeho cementárně kvalitní surovinu s minimálními dopravními náklady, transformace v akciovou společnost a spojení s Českou akciovou společností k užitkování staviva i pevnou kapitálovou oporu. Do rozvoje sice negativně zasáhl požár v roce 1879, od poloviny 80. let se ale dařilo téměř plynule zvyšovat produkci hydraulického vápna a cementu. Změna názvu společnosti na Podolskou cementárnu se sídlem v Praze v roce 1899, po rozsáhlé modernizaci, vyjadřovala prioritu výroby cementu, neznamenala ale, že by společnost ustoupila od produkce vápna. Vápenku a cementárnu spojovala už od roku 1898 železniční vlečka, zaústěná do branického nádraží České obchodní dráhy. (Zajímavá kapitolka z dějin pražské dopravy: V roce 1919 byly na vlečce zřízeny zastávky Braník přístaviště a Podolí cementárna a zahájena osobní doprava mezi Braníkem a Podolím. Trati se přezdívalo Isidorka podle prvního československého ministra železnic PhDr. Bohdana Zahradníka, který jako premonstrát přijal řádové jméno Isidor a o otevření trati se zasloužil. V době jejího otevření už byl ovšem ministrem jeho nástupce Jiří Stříbrný. Isidorka sloužila jako osobní naposled v létě 1922, jako tovární vlečka zanikla spolu s cementárnou v roce 1953.)
pdlbr001 První světová válka přinesla odbytové potíže, nedostatek dělníků a hlavně kritický nedostatek uhlí. Rekonstrukce nutná pro poválečné oživení výroby zahrnovala i zboření kruhové vápenky, vysoké 7 metrů, všech osmi šachtových pecí a tří pecí Liban, továrna tak v pohledu od řeky přišla o výrazné vertikální prvky své siluety. Rozsáhlé investice, zahrnující i spojení s lomy lanovkou, zajistily konkurenceschopnost. Pak ale přišel rok 1929. Cementárnu nepostihla jen hospodářská krize, část budov a modernizovaného strojního zařízení zničil rozsáhlý požár. Vyčerpaly se také prostorové možnosti rozvoje, nejbližší lomy byly prakticky vytěženy a území rychle stabilizovala obytná zástavba. V roce 1937 se majoritním akcionářem stala Králodvorská cementárna, která rozvojový potenciál spatřovala ve svých závodech v Králově Dvoře a Čížkovicích. Na podzim 1941 se provoz zastavil, strojní zařízení bylo zčásti zakonzervováno, zčásti přemístěno do jiných závodů společnosti a zčásti prodáno. Výroba se neobnovila ani po osvobození a znárodněná cementárna už jen čekala na demolici. Dočkala se zhruba za deset let. Dnes z celého velkého areálu cementárny a vápenky zbývají jen stopy po těžbě, fragment vlečky a ředitelská vila čp. 448/XV (Podolská 54) z poslední třetiny 19. století, jíž chce její nový majitel zbořit.
pdlbr004Když Oldřich Starý v roce 1929 ve Stavbě hodnotil výsledky soutěže na všesportovní Stadion Velké Prahy v Braníku, dospěl k jednoznačnému závěru: „Celkově soutěž přesvědčila, že není v Praze možno voliti jiné místo pro stadion zejména z důvodů dopravních. Všechny druhy vozidel po obou stranách řeky i ve vodě, poměrně zdravý vzduch, blízkost řeky, obecní pozemky, možnost zřízení sadů, poměrně malé překážky stavbami v území.“ Záměr s olympijskou ambicí se nikdy nenaplnil a potenciál území nakonec v 80. letech minulého století definitivně srazily stavby Městského okruhu. Zústala jen nepřímá stopa: Místo po zbořené cementárně bylo v roce 1955 určeno pro výstavbu střediska vrcholového sportu s plaveckým stadionem, splňujícím parametry pro konání mezinárodních závodů včetně olympijských her. Zvažovalo se rovněž umístění U Markéty a na Kotlářce, pro Podolí mluvila hlavně dopravní dostupnost, možnosti zásobování vodou a dobře chráněná a přitom dobře osluněná poloha. Stadion se měl stát součástí rozsáhlejší rekreační oblasti podél pobřežní komunikace.
Předběžné studie ukázaly, že na zvolený program tu není dost místa. Až Richard Ferdinand Podzemný problém ve spolupráci se statikem Gustavem Kuchařem vyřešil parabolickou konstrukcí zastřešení haly, které slouží zároveň jako tribuna pro diváky závodů ve dvou venkovních bazénech. Hala odděluje amfiteátr vzniklý těžbou vápence od pobřežní komunikace, na níž od dob stavby mnohonásobně narostla frekvence. Stavělo se mezi léty 1959 a 1965, už 20. června 1960 byly ale v rámci II. celostátní spartakiády zpřístupněny oba venkovní bazény, v dalších fázích se pak stavěla hala s krytým třetím bazénem, budovalo se vodní hospodářství s teplárnou a šatny pro letní rekreační provoz s projektovanou kapacitou 2 000 osob. Změnil se totiž program a středisko vrcholového sportu se otevřelo také jako veřejná plovárna. Jedna z nejvýznamnějších staveb, které nejen ohlašovaly, že dogmatický socialistický realismus je minulostí, ale také to, že se česká architektura znovu podílí na vývoji architektury světové.
pdlbr003
V ÚTERÝ 5. LEDNA 2016 SE SEJDEME, V TOMTO SEMESTRU NAPOSLED, V OBVYKLÝCH 14.00 PŘED RESTAURACÍ NA JEZERCE (BRANICKÁ 5, TRAMVAJ Č. 3, 17, ZASTÁVKA PŘÍSTAVIŠTĚ). TĚŠÍM SE NA VÁS.

 

Advertisements

Napsat komentář »

Zatím nemáte žádné komentáře.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URI

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Vytvořte si zdarma webové stránky nebo blog na WordPress.com.

%d bloggers like this: