Czumalova nástěnka

Únor 28, 2016

U3V FSv ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY – PŘEDNÁŠKA 1. BŘEZNA 2016

Filed under: U3V ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY — V. Cz. @ 9:15 pm

pdlbr046BRANIČTÍ ZESNULÍ

Soukromá železniční společnost České obchodní dráhy (BCB, k.k. privilegierte Böhmische Commercialbahnen) otevřela 16. listopadu 1881 lokální trať z Vršovic (nádraží Nusle) do Modřan. Původně sloužila především zásobování modřanského cukrovaru řepou, uhlím a vápencem. Rychle se ale prodlužovala, až dosáhla rozsahu dnešních tratí 210 a 212. Přinesla rozhodující impuls hospodářskému rozvoji Povltaví a Posázaví a časem se stala také páteří rekreační kolonizace jejich romantické krajiny. Dokonale to postihuje dodnes užívané označení Posázavský pacifik, vzešlé z trampského prostředí 20. let stejně, jako dnes už méně užívaná přezdívka pro dobříšskou větev trati Praha-Dobříš-Paříž. Nádraží, původně Braník-Hodkovička, tu bylo od otevření trati. Už jsem připomínal, že vlečka podolské cementárny, zaústěná do nádraží v roce 1898, sloužila krátce (1919–1922) i osobní dopravě se zastávkami Podolí cementárna a Braník přístaviště. Tramvaj, která teprve v roce 1904 projela tunelem ve vyšehradské skále, končila dlouho v Podolí. Ještě konečná Braník, kam trať dospěla roku 1924, ležela na jeho území. V roce 1933 se tramvajová trať prodloužila do konečné stanice Společenské ledárny (Ledárny Braník) blízko nádraží. Hlavně o sobotách a nedělích v teplých měsících roku se prostor mezi konečnou tramvaje a nádražím stával mimořádně rušným místem. Nástupiště nádraží nebyla nikdy zastřešena, konečná stanice tramvají získala v roce 1939 dva krásné železobetonové přístřešky, dílo Emanuela Hrušky a Josefa Kovaříka. Fotografii Jaroslava Malého reprodukuji z revue Architektura II, 1940, s.96, detaily 1 : 40 ze s. 103.
pdlbr050Ani ve všedních dnech nebyl ale prostor zdaleka mrtvý, přestupovalo se tu nejen na vlak, ale také na autobus. Linku do Modřan odtud provozoval podnikatel Vladimír Nedoma, od roku 1936 pak jezdily autobusové linky Elektrických podniků hl. m. Prahy X Ledárny – Modřany a L Ledárny – Lhotka, v roce 1951 přečíslované na 117 a 121. Když koncem 60. let vypukly volné soboty a vystupňovaly chatařskou horečku, vídal branický terminál v pátek odpoledne scény přímo apokalyptické. Byl na to ale připraven, 2. července 1959 začal manipulační, následujícího roku plný provoz na nové smyčce se dvěma výstupními, dvěma nástupními a třemi manipulačními kolejemi. Kromě městských autobusů terminál obsluhoval i autobusy příměstských linek ČSAD ve směru na Dolní Břežany. Konečná stanice tramvají dostala dva železobetonové přístřešky podle projektu Vlastimila Durdíka st., ten u vnitřního nástupiště byl zbořen v roce 2004, vnějšímu prodloužila život oprava v roce 2011.pdlbr051

Nejen pro Braník destruktivní stavba Barrandovského mostu postihla i terminál. Byla s ní spojena přeložka tramvajové trati (1986) a výstavba rychlodráhy do Modřan, zprovozněné 27. května 1995. Atmosféru zmrtvělého místa dotváří zesnulý Společenský pivovar pražských sládků a hostinských v pozadí, rozsáhle modernizovaný v 90. letech minulého století a opuštěný v prvních letech století přítomného (2003).

V ÚTERÝ 1. BŘEZNA 2016 SE SEJDEME V OBVYKLÝCH 14 HODIN NA ZASTÁVCE TRAMVAJÍ Č. 3, 17 A 21 POBŘEŽNÍ CESTA. TĚŠÍM SE NA VÁS.

pdlbr052Nebude to jediný nebožtík, kterého v úterý uvidíme. Připojuji ještě snímek Tomáše Vojty, pořízený někdy kolem 1920, na němž jsou Společenské ledárny, postavené podle projektu Josefa Kovařovice v letech 1909–1911, v pohledu od řeky. Ledárny skončily v roce 1954, když přestala zamrzat Vltava, a dorazila je několikerá privatizace. Vše vyložím na místě, ale potřebuji, abyste předem viděli, co předvést nemohu, zdejší výrobu ledu. (Zdroj: BEČKOVÁ, Kateřina. Továrny a tovární haly: 3. díl. Praha – Litomyšl: Paseka – Schola ludus-Pragensia, 2014, s. 138.)

Únor 26, 2016

DALŠÍ PŘEDNÁŠKA UK

Filed under: POZVÁNÍ DO KAVÁRNY — V. Cz. @ 12:31 pm

UK_01_03_2016-page-0

Únor 21, 2016

U3V FSv ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY – PŘEDNÁŠKA 23. ÚNORA 2016

Filed under: U3V ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY — V. Cz. @ 9:19 pm

pdlbr045STÁTNÍ ÚSTAV TĚLOVÝCHOVNÝ V PRAZE-PODOLÍ
Když jsem tu na konci prosince psal o podolské cementárně, zmiňoval jsem soutěž na všesportovní Stadion Velké Prahy v Braníku v roce 1925. Nebylo to v místech, která aktuálně procházíme, jediné zamýšlené sportovní zařízení. Z iniciativy ministerstva veřejného zdravotnictví se zároveň pro prostor nad cementárnou připravovala výstavba Státního ústavu tělovýchovného, který měl „řídit tělovýchovu se stanoviska vědeckého“, „konat různá pozorování a vychovávat učitele tělocviku“. Cílem je „správný tělesný vývoj jednotlivce ku prospěchu celku, t. j. národa a státu“. Alois Dryák, jehož návrh z roku 1925 tu reprodukuji, rozvrhl ústav do tří částí, jež bylo možno stavět po etapách:
I. Při vstupní komunikaci od Pankráce jsou hřiště pro mládež se šatnami pod přiléhající budovou.
II. Příčná budova proti Pankráci jest určena pro teoretická studia a pro vědecký ústav, k němuž připojuje se jižně budova administrační a severně budova internátu.
III. Proti západu navazuje na internát křídlo pro praktický výcvik, t. j. tělocvičny s příslušenstvím, z nichž podchody vystupuje se na athletickou dráhu o délce 500 m. Dráha jest ohraničena plochými tribunami pro 12–15.000 diváků. Vedle dráhy jsou pak tennisové dvorce.
Hlavní komunikace prochází ústavem a vrcholí v sestupném schodišti vedoucím k plaveckému stadiu při řece.

Stavba IX (XIV), 1928 – 1929, s. 45.

pdlbr042pdlbr043

 

 

 

 

V ÚTERÝ 23. ÚNORA 2016 SE SEJDEME V OBVYKLÝCH 14.00 OPĚT PŘED RESTAURACÍ NA JEZERCE (BRANICKÁ 5, TRAMVAJ Č. 3, 17, ZASTÁVKA PŘÍSTAVIŠTĚ). TĚŠÍM SE NA VÁS, STÝSKALO SE MI.

pdlbr044

KRAMÁŘOVA VILA

pdlbr036

Kramářova vila, čp. 212/IV, Gogolova 1, Friedrich Ohmann 1911–1914, prováděcí projekt, půdorys zvýšeného přízemí

 

POMONA

pdlbr041

Plastika Břetislava Bendy Pomona.

V Chotkových sadech osazena v roce 1960, ukradena roku 1998.

Fotografie Václava Jírů z jeho knihy Praha a Pražané (Praha: Orbis, 1962).

KRÁLOVSKÁ A LIDOVÁ ZAHRADA

pdlbr035František Roubíček: Plán Královské a Lidové zahrady, 1839

(WIRTH, Zdeněk. Pražské zahrady. Praha: Václav Poláček, 1943, obr. 53.)

CHOTKOVA SILNICE – PRVNÍ MOST

pdlbr034Litografie Augusta Hauna podle vlastní kresby z díla Malerisch-historisches Album des Königreichs Böhmen (Olmüz: Eduard Hölzel, 1864).

Most překonával úvoz k Bruské bráně zvaný Myší díra (dnešní ulice Pod Bruskou) a spojoval Chotkovu silnici s baštou XIX jižněji než most Jaroslava Fragnera přes rozšířenou Chotkovu silnici z let 1968–1969 a dnešní podstatně užší lávka Bořka Šípka na jeho místě, postavená v roce 1998.

Únor 12, 2016

NEJBLIŽŠÍ PERIPATETICKÁ PŘEDNÁŠKA

Filed under: NEJBLIŽŠÍ PERIPATETICKÁ PŘEDNÁŠKA — V. Cz. @ 10:52 am

014

Vytvořte si zdarma webové stránky nebo blog na WordPress.com.