Czumalova nástěnka

Březen 13, 2016

U3V FSv ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY – PŘEDNÁŠKA 15. BŘEZNA 2016

Filed under: U3V ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY — V. Cz. @ 6:58 pm

hodk010VILA ANTONÍNA HOŘOVSKÉHO V PRAZE-HODKOVIČKÁCH
(čp. 48 a 271/XV, Na lysinách 2, K dubinám 20, Modřanská)

Reprodukované fotografie přestavby staršího domu pro Antonína Hořovského, provedené v roce 1921 podle projektu Pavla Janáka (1882–1956) otiskl v 1. čísle III. (VIII.) ročníku v roce 1922 Styl, časopis pro architekturu, stavbu měst a umělecký průmysl, vydávaný Společností architektů. Nábytek je rovněž dílem Pavla Janáka, výmalbu navrhl František Kysela (1881-1941). Barevné reprodukce pocházejí z knihy Norberta Kieslinga Pavel Janák[1]. Doplňkové poznámky k národnímu slohu jsou upraveným fragmentem, vytrženým z mé rozsáhlejší studie Biała kostka w obłej słowiańskiej duszy, otištěné v krakovské revui Autoportret[2].
hodk011

V létě roku 1925 se v Paříži uskutečnila rozsáhlá Exposition Internationale des Arts Décoratifs et Industriels Modernes, na níž Československo velmi úspěšně reprezentoval pavilon Josefa Gočára, Pavlem Janákem naplněný (až přeplněný) špičkovými uměleckořemeslnými díly národního stylu. V něm se spojila tradiční umělecká řemesla se soudobým výtvarným uměním a bezkonfliktně naplnilo zadání: Nový stát se potřeboval čitelně odříznout od rakousko-uherské monarchie a manifestovat se jako stát slovanský a zároveň jako stát moderní, příslušný západní civilizaci. Na pařížské výstavě se to podařilo, československé umění se tu bez problémů vřadilo do širokého, ale vnitřně bohatě diferencovaného proudu poválečného dekorativismu, který už půl století alibisticky označujeme jako art deco, i když vycházelo z odlišných zdrojů.

hodk012 V hledání architektonického výrazu mladé Československé republiky jsou nejúspěšnější tři polohy: Tu první představuje solitérní výkon Josipa Plečnika a jeho kongeniálního spolupracovníka a pokračovatele Otto Rothmayera při přestavbě opuštěného sídla českých králů a římských císařů na sídlo prezidenta moderního demokratického státu. Pracuje se tu se subtilními polohami esenciální architektury, které překračují vše časové a lokálně vázané. Jinak staví nová demokracie v podhradí. Také výraz paláců ministerstev, vyjadřující přerod provinčního centra v ambiciózní hlavní město nového státu, tu ale sahá po univerzálních formách. Jejich varianty moderního klasicismu pokrývají rozpětí od ještě secesní příchuti po různorodé rozvíjení příkladu Otto Wagnera jeho žáky. Také novou čtvrť, stavěnou na dohled Pražského hradu a příznačně do jednoho prostorového celku spojující obranu státu a výchovu technické, zemědělské a lesnické inteligence, ovládá monumentální klasicizující wagnerovská forma, jak urbanistická, tak architektonická. Třetí polohu, typickou pro menší města, představuje střídmý republikánský styl, který dynamizuje časnou kotěrovskou modernu prvky kubismu a národního slohu a dodává jí reprezentativní důstojnosti klasicizujícími názvuky. Dobře se dá sledovat na stavbách poštovních a telegrafních úřadů či na sokolovnách.

hodk013Samotný národní styl jako poloha čtvrtá se na stavební reprezentaci československého státu podílel méně, než by se dalo soudit z vystoupení na pařížské výstavě. I když mechanické vřazení národního slohu do art déco o něm nic nevypovídá, společné rysy v něm nalezneme. Jedním z nich je zbloudění v exkluzivitě, v přepychu. Program národní architektury zahrnoval také program nového bydlení. Soubory rodinných domků pro budovatele nového státu, které především v Praze tvoří nedílnou součást obrazu národního slohu, počítají s dobrovolnou skromností svých obyvatel, preferujících nemateriální hodnoty. Výtvarně ale národní sloh reprezentuje spíše pól přepychu, paláce bank a pojišťoven, primátorská rezidence, zámecký byt průmyslníka, krematorium.

Gočárův pavilon, vážný, strohý a poněkud patetický ve své dynamické formě vrcholené Štursovým Vítězstvím, byl na zmíněné Mezinárodní výstavě dekorativních a průmyslových umění v Paříži v roce 1925 konfrontován například se sovětským pavilonem Konstantina Stěpanoviče Melnikova a s Le Corbusierovým pavilonem L´Esprit Nouveau, který představoval jednu jednotku jeho projektu Immeubles-villas. Ruský konstruktivismus nezůstane bez vlivu na českou architekturu, ale v čase, v němž jsme se ocitli, to ještě není zcela aktuální. Purismus naopak už v roce 1925 představuje alternativu národnímu slohu, hodk016nastupující generace se paralelně dopracovala k poloze, která odpovídá Le Corbusierově definici: „Architektura je dovedná, přesná a skvělá hra objemů nahromaděných pod světlem, to je harmonický rytmus ploch, světla a stínu.[3] Úspěšnou českou expozici lze považovat za vrchol, ale současně závěrečný bod národního slohu. Viděli jsme už navíc, že fakt oficiální reprezentace Československé republiky automaticky neznamená ve vztahu k velkým státním a municipálním zakázkám jeho dominantní postavení. Hraje se na dosti malém hřišti. Pavilon dostal na starost Svaz československého díla, organizace ustavená po vzoru německého Werkbundu k péči o rozvoj uměleckého průmyslu. Tvůrci pavilonu, Josef Gočár a Pavel Janák, stáli v jeho čele jako předseda a pokladník. Třetím pověřeným mužem byl historik umění Václav Vilém Štech, který měl spolu s Pavlem Janákem rozhodující podíl na teoretické konstrukci národního slohu. Ve stati O národní umění, kterou uveřejnil v roce 1916 Venkov, shledává charakteristiky a procesy, jejichž podstatu shrne později ve své teorii rustikalizace: „Proměna prostoru a komposice v ornament, plastiky v malebno, nedbání čisté formy jest jakýsi základní rys umění v Čechách…[4]Vášeň a děj proměňují se v českém umění nutně v ornament, v krátkodobý, neosobní útvar, prodchnutý hromadnými city.[5]

hodk014Když Oldřich Starý stanovil v cyklu článků historicky legitimizující cestu k nové architektuře, zahrnul národní sloh do kapitoly nazvané „Tendence protichůdné vývoji k nové architektuře: historisující, mystické, nacionální[6]. Pokusy o národní sloh „z rozumové spekulace“ toleruje „v poválečném nacionalismu a romantismu“ jako „snad pochopitelné, byť zcela zvrácené[7]. Ovšem: „Sociální a národohospodářský blud této architektury byl již častěji vytýkán.[8] Nákaza vyšla z uměleckého průmyslu. „Pařížský výstava dekorativních umění ukázala vývoj tohoto směru as za pět let jeho trvání, ukázala (ty interieury!), že tento umělecký průmysl není průmyslem, ale středověkým řemeslem, že není moderním, ale pracuje duchem i systémem historických dob, že není ekonomickým, na základě toho že jest antisociálním a že není dokonce v některých případech ani tektonickým – jaký úpadek od počátku století! (…) Tento barevný svéráz (…) se přenesl i na architekturu, ale s fiaskem a na krátkou dobu. Zlo jest ani ne tak v pokusech několika inspirátorů, které, kdyby zůstaly osamoceny, by vývoji neškodily, jako ve zpětném nárazu, kde po dlouhou dobu, kdy již prameny vyschly, jako ozvěna se rozšiřují i zkreslují.[9]

V soutěži o architektonickou reprezentaci nového národního státu nakonec vyhrál funkcionalismus a národní sloh mu poskytl stylovou polohu, vůči níž se mohl negativně vymezovat nejen způsobem, který ukazuje citovaný text Oldřicha Starého.

hodk015V ÚTERÝ 15. BŘEZNA 2016 SE SEJDEME V OBVYKLÝCH 14 HODIN U VÝSTUPU ZE STANICE METRA B RADLICKÁ. TĚŠÍM SE NA VÁS.

 

[1] KIESLING, Norbert. Pavel Janák. Řevnice: Arbor vitae, 2011, obr. 108 na s. 77 a obr. 253 na s. 143.
[2] CZUMALO, Vladimír. Biała kostka w obłej słowiańskiej duszy. Autoportret: Pismo o dobrej przestrzeni, 2015, č. 3 (50), s. 57-67.
[3] LE CORBUSIER-SAUGNIER, Architektura a purismus. Život II, 1922, s. 74-80. Cit. podle ŠVÁCHA, Rostislav. Le Corbusier. Praha: Odeon, 1989, s. 100.
[4] ŠTECH, Václav Vilém. Včera. Výbor článků z r. 1910–1920. Praha: Jan Štenc, 1921, s. 207.
[5] Tamtéž, s. 215.
[6] STARÝ, Oldřich. Česká moderní architektura. Stavba IV, 1925–1926, s. 1-9, 151-162, 167-181, 183-196, s. 192.
[7] Tamtéž.
[8] Tamtéž.
[9] Tamtéž, s. 192-193.
hodk017

Advertisements

Napsat komentář »

Zatím nemáte žádné komentáře.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URI

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Blog na WordPress.com.

%d bloggers like this: