Czumalova nástěnka

Duben 30, 2016

DALŚÍ PŘEDNÁŠKA UK

Filed under: POZVÁNÍ DO KAVÁRNY — V. Cz. @ 3:43 pm

UK_10_05_2016_na web

Reklamy

POZVÁNÍ DO LITNĚ

Filed under: MIMO RUBRIKY — V. Cz. @ 3:41 pm

Jom_ha_Soa_pozv_web2

U3V FSv ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY – PŘEDNÁŠKA 3. KVĚTNA 2016

Filed under: U3V ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY — V. Cz. @ 3:37 pm

nu004CESTOU K PANKRÁCKÉMU MOSTU

Měřeno časem, trvala cesta k Pankráckému mostu jeden lidský věk, sedmdesát let. Ing. Jaroslav Marjanko uveřejnil v roce 1903 studii ocelového obloukového mostu přes Nuselské údolí o rozpětí 250 metrů. Ing. Stanislav Bechyně přišel patnáct let poté s návrhem mostu železobetonového o třech obloucích o rozpětí po 100 metrech a dál na návrhu pracoval spolu s architektem Bohumírem Kozákem. Jednou z jeho variant se účastnili soutěže, vypsané v roce 1926, návrh reprodukuji z VI. ročníku  Stavby (1927–1928, s. 9).
Ze stejné soutěže, obeslané tehdy 29 návrhy, a zdroje (s. 29) je také pozoruhodný návrh Jaroslava Polívky a Josefa Havlíčka. Pilíře rámového mostu o deseti polích jsou od sebe osově vzdáleny 54 metrů. Každý pilíř ze dvou stran obestavují obytné domy na půdorysu T, ty, které stojí na dně Nuselského údolí, mají 12 pater. Každé patro obsahuje 4 dvoupokojové byty, 4 garsoniéry a 2 byty jednopokojové, všechny s kompletním příslušenstvím. V nejvyšších patrech se počítalo s třípokojovými byty, na úrovni mostu se čtyřmi obchody na pilíř a terasami, sloužícími jako zahradní kavárny nebo sluneční lázně pro obyvatele domu. Další obchody jsou v přízemí, pod nimi pak skladiště a prádelny, žehlírny a další společné místnosti. Celkově by realizace projektu přinesla 900 bytů, 4 000 m² obchodní a  4 000 m² skladové plochy, 36 obchodů na mostě, dílny při trati a další. Kalkulace výnosu nájemného potvrzovala heslo, pod nímž Polívka s Havlíčkem návrh přihlásili: Náklad hrazen výnosem. Ochranu domů před přenášením vibrací z mostu řešily izolační spáry. Konstrukce mostu počítala i s budoucí rychlodráhou.
nu002Další soutěž v roce 1933, obeslaná jen 11 návrhy, poznamenala hospodářská krize, situaci nijak neprojasnila ani třetí soutěž v roce 1938. Neztratila se ale kontinuita, studie Nuselského mostu vznikaly i v letech okupace. Technický referát Ústředního národního výboru hl. m. Prahy pak v poválečných letech shrnul výsledky soutěží a mimosoutěžních studií v doporučení železobetonového mostu se třemi oblouky o rozpětí 115 metrů a Stanislav Bechyně s Bohumírem Kozákem dopracovali v těchto intencích svůj po léta precizovaný projekt. Investiční úkol, schválený radou Ústředního národního výboru, vedl nicméně k vypsání další soutěže. První kolo v roce 1959 vybralo ze 30 návrhů devět do druhého kola. V něm už v roce 1961 soutěžily jen mosty trámové a rámové a zvítězil ocelový trámový most Jiřího Kozáka, Jána Bustína, Josefa Šubra, Jaroslava Vítka a Jána Gottweise. Do hry pak vstoupil předpjatý beton a rozhodl dramatický boj ocelářů a betonářů, který zuřil od počátku. V roce 1962 byl tým Projektového ústavu dopravních a inženýrských staveb, vedený Vojtěchem Michálkem a Stanislavem Hubičkou, pověřen projektem, stavět se začalo v roce 1965 a most byl předán do provozu 22. února 1973 jako Most Klementa Gottwalda. Dokončovací práce na předmostích ovšem ještě pokračovaly a také spodní patro mostu sloužilo dopravě až od 9. května 1974.
nu003Spojitá rámová konstrukce z předpjatého betonu s tuhým rámem je dlouhá 485,00 m, má pět polí o rozpětí 68,25 m, 3 × 115,50 m, 68,25 m a dvě oboustranná zakončení 2 × 1,00 m. Horní etáž mostu slouží automobilové a pěší dopravě, spodní hromadné kolejové dopravě, uložení informačních a energetických kabelů a odvodnění. Z truhlíkového tubusu lichoběžníkového průřezu jsou nahoře na obě strany 6,25 metru vyloženy chodníkové krakorce, šířka horní desky tubusu činí 12,50 m, tloušťka 0,35 m, šířka spodní 10,40 m, tloušťka plynule klesá ke středu polí od 1,10 m k 0,30 m, u bočních stěn od 1,10 m k 0,60 m. Mostovka je 40 metrů nad dnem údolí. Pilíře se skládají ze čtyř deskových listů o tloušťce 1,00 m a šířce zužující se z 5,00 m u základu ke 4,00 na dolní úrovni tubusu, 4,50 m hluboké betonové bloky zakládají šachtové pilíře až do únosné nezvětralé břidlice 16 metrů pod povrchem. Konstrukce spotřebovala zhruba 20 000 m³ betonu, investiční náklady činily asi 130 000 000 Kčs. Od roku 2013 probíhá generální rekonstrukce mostu, letos se sanují pilíře a ze dvou posuvných lávek opravují chodníkové římsy a tubus.
nu001Kniha Jana a Ondřeje Fischerových Pražské mosty (Praha: Academia, 1985), z níž čerpám většinu údajů, připomíná, že i zde se uplatnila „osudová tradice všech pražských mostů, které samy musely dávat podnět a předpoklady ke konkrétnímu řešení dopravních problémů města, zatímco by namístě byl postup opačný“. V řešení obou předpolí tak nechybějí improvizace a jejich vnucené zřetězení, ani nedořečené velkorysejší záměry, rovněž pro Prahu typické. Přitažlivost vždy měla stanice metra Vyšehrad (původně Gottwaldova, autor Stanislav Hubička), až do roku 1994 jediná povrchová stanice pražského metra. Na jižním předmostí zůstaly nedokončeny úpravy, které na ni navazují, k systému teras a opěrné betonové zdi sochaře Stanislava Kolíbala a architekta Petra Svobody z let 1964–1965 už nepřibyly zamýšlené vodní kaskády, ani sochařská díla. Na nuselské předmostí bylo postupně situováno několik souborů veřejných budov. V roce 1955 proběhla soutěž na Vysokou školu politickou ÚV KSČ (nakonec postavena ve Vokovicích), Jiří Albrecht, který tehdy návrhem, vytvořeným společně s Jiřím Gočárem, vyhrál, se společně s Karlem Pragerem v roce 1964 se stejným úspěchem zúčastnil i soutěže na společenskovědní ústavy Československé akademie věd. Jejich vítězný návrh připomínám jednou ukázkou, reprodukovanou z Pragerovy monografie (SEDLÁKOVÁ, Radomíra, Karel Prager. Praha: Titanic, 2013, s. 48.).
V Nuselském údolí mostu ustoupilo 17 domů, další stavby padly na předpolí, především dětská nemocnice Na Karlově. Po mostě dnes denně přejede více než 300 000 automobilů, počet lidí, kteří za dobu existence mostu ukončili existenci vlastní skokem z něj, se pohybuje mezi 200 a 300.

V ÚTERÝ 3. KVĚTNA 2016 SE SEJDEME V OBVYKLÝCH 14 HODIN U VÝSTUPU ZE STANICE METRA C VYŠEHRAD SMĚREM KE KONGRESOVÉMU CENTRU. TĚŠÍM SE NA VÁS.  

Duben 22, 2016

U3V FSv ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY – PŘEDNÁŠKA 26. DUBNA 2016

Filed under: U3V ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY — V. Cz. @ 11:11 am

mik007-11KDYŽ BYLO PANKRÁCKÉ SÍDLIŠTĚ JEŠTĚ MLADÉ

Historickou fotografií připomínám obchodní ulici na sídlišti Pankrác, když bylo ještě mladé.
Autorem urbanistického řešení sídliště (v rozsahu 70 hektarů dnešních souborů Pankrác I, Pankrác II, centrálního prostoru a parku) je Jiří Lasovský, který byl také hlavním projektantem a spolu s Jaroslavem Krčem, Vratislavem Procházkou a Jiřím Zárubou autorem architektury sídliště, konstrukce řešil František Bäumelt.

Pro lepší orientaci v připojeném půdorysu: Vyjdeme-li z nejkrajnějšího bodu vlevo, ve směru pohybu hodinových ručiček tvoří obvod dnešní ulice K sídlišti, okraj parku Na Pankráci, ulice Pujmanové, Děkanská vinice I, Na Pankráci a Na strži a V rovinách. Původní projekt, který vznikal od roku 1960, počítal s 3 287 byty pro 11 263 obyvatel. Jim měly sloužit 4 mateřské školy, 3 jesle, 3 školy, 9 budov pro obchody a služby, 2 restaurace, snack a vinárna, 1 Klub mladých a 1 zdravotní středisko. Centrum je mělo doplnit o obchodní dům, kulturní dům a kino. Růst dalších obytných souborů v okolí váhu centra mezi ulicemi Pujmanové, Hvězdova, Na Pankráci, Na strži a Milevská ještě zvýšil, místo růstu přirozené spádovosti, dané také stanicí metra, roste ale jeho autonomie. Neblahé dopady manhattanizace nejsou jen vizuální. Celkem zdravé tělo zbaveno srdce.
mik011-1

V ÚTERÝ 26. DUBNA 2016 SE SEJDEME V OBVYKLÝCH 14.00 NA NÁMĚSTÍ HRDINŮ NA TERASE PODNOŽE BUDOVY BÝVALÉHO PZO CENTROTEX NAD VÝSTUPEM ZE STANICE METRA C PRAŽSKÉHO POVSTÁNÍ. TĚŠÍM SE NA VÁS.

 

Duben 17, 2016

U3V FSv ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY – PŘEDNÁŠKA 19. DUBNA 2016

Filed under: U3V ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY — V. Cz. @ 9:00 pm

Pankrac1PANKRÁCKÝ MANHATTAN

Nebýt krachu developera ECM, zřejmě už na Pankrácké pláni stálo vše, co vidíme na vedlejší vizualizaci. Palác PZO Motokov (Zdeněk Kuna – Zdeněk Stupka – Olivier Honke-Houfek – Jaroslav Zdražil – Milan Valenta / Krajský projektový ústav Praha 1974–1977) již „revitalizován“ (Jindřich Sova – Václav Aulický 2000–2005) v administrativní budovu City Empiria (2), hotel Panorama (Alois Semela – František Antl / Státní projektový ústav obchodu Brno 1981–1984) rekonstruován (Karel Koutský – Jan Kozel – Vladimíra Leníčková 1990 – 1991) na Panorama Hotel Prague (12), nedokončené torzo Rozhlasového střediska Praha (konečný projekt František Šmolík – Miloš Haase 1980 – 1983) dostavěno jako City Tower (Richard Mayer & Partners  – Ateliér Aulický / Spojprojekt Praha – Aleš Papp a Filip Kándl / CUBOID ARCHITEKTI 1983–2008) (3). Fungují už Arkády (Rosa Müller – Jindřich Sova – Václav Aulický 2008) s prodejní plochou téměř 40 000 m² (10), stojí City Point (Richard Meier & Partners – Aleš Papp – Václav Aulický 2001–2004) (1) i City Green Court (Richard Meier – CUBOID ARCHITEKTI 2010­–2012) (5).
Pankrac2Rozestavěn je obytný dům V Tower (6), původně City Epoque. Projekt Radana Hubičky počítá s výškou 104 metry, 30 nadzemními a 3 podzemními patry. Nejvyšší obytný dům u nás by měl nabízet 130 exkluzivních studií a bytů o ploše od 50 do 400 m², z toho je 5 penthousů s vlastními střešními bazény. Ostatní obyvatelé domu budou mít k dispozici bazén v lázeňských, relaxačních a sportovních prostorách, které zabírají pět prvních nadzemních podlaží. Podlaží podzemní pak nabídnou 254 parkovacích stání. Další vizualizace si lze prohlédnout na adrese http://www.vtower.cz (podíváte-li se ale na podmínky jejich použití, zaváháte, není-li zakázáno i to). Kupci se lákají také na úchvatný výhled na historické jádro Prahy. Zato jádrem pudla je prostá poučka z optiky, kterou zná každý fotograf: Místo, odkud hledím, je vidět ze všech míst, která odtud vidím. Nejde jen o to. Dům usiluje o nejvyšší ekologický certifikát LEED PLATINUM. Existuje i sociální ekologie a se vztahem zámku a podzámčí bývá v Čechách problém.Pankrac3Manhattanu přísluší soutěž kdo výš. Dlouho, tři desetiletí, byl nejvyšším mrakodrapem na našem území Motokov (dnes City Empiria) se svými 104 metry. Pak jej roku 2008 vystřídala budova City Tower, vysoká 109 metrů. Dodnes zůstává nejvyšší budovou v Praze (216 metrů žižkovského vysílače se nepočítá, ten s mrakodrapy nesoutěží). V rámci České republiky ji ale v roce 2013 překonal brněnský mrakodrap AZ Tower, vysoký 111 metrů, nebojuje se jen na Pankrácké pláni. Velmi americké.

(Zdroje vizualizací: Stavbaweb.cz a stránky projektanta)

V ÚTERÝ 19. DUBNA 2016 SE SEJDEME V OBVYKLÝCH 14.00 NA STEJNÉM MÍSTĚ JAKO MINULE, U VÝSTUPU ZE STANICE METRA C PANKRÁC POBLÍŽ VCHODU DO OBCHODNÍHO CENTRA ARKÁDY (KDYBY PRŠELO, Z VNITŘNÍ STRANY). TĚŠÍM SE NA VÁS.

Duben 11, 2016

AKTUÁLNÍ PŘEDNÁŠKA UK – ÚTERÝ 12. DUBNA 2016

Filed under: POZVÁNÍ DO KAVÁRNY — V. Cz. @ 3:05 pm

UK_12_04_2016-page-0

Duben 9, 2016

U3V FSv ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY – PŘEDNÁŠKA 12. DUBNA 2016

Filed under: U3V ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY — V. Cz. @ 6:51 pm

hlu052TERASY A ČESKÁ MODERNÍ FOTOGRAFIE

Barrandovské Terasy se objevují v dílech zakladatelů české moderní fotografie s frekvencí, jíž vlastně nemůže konkurovat žádná jiná stavba. Max Urban připravil vyhlídkovou věží fotografům jedinečné stanoviště, z něho bylo možno ze strmého nadhledu nacházet nové a nové konfigurace křivek teras, vedených po vrstevnici, kulatých stolků, slunečníků a plátěných markýz, sluncem zalitých ploch a dlouhých stínů. Krásná příležitost, jak čitelně představit novou vizualitu jako výraz vitálního nového životního stylu. Právem se nejčastěji reprodukuje fotografie Jana Lauschmanna (1901–1991) Na Barrandově z roku 1932. Nerad chodím vyšlapanými cestami, ale je z mých nejoblíbenějších. Dolní fotografie Kavárna na Barrandovské terase z roku 1936 už patří k méně známým. Ne tak ovšem její autor Josef Ehm (1909-1989).
Na obou je dobře vidět uspořádání kulatých stolků a zahradních židlí, které navrhla Hana Kučerová-Záveská a vyrobila firma Gottwald v Brandýse nad Orlicí. Terasy disponovaly 500 stolky a 3000 židlemi v barvách barrandovské vlajky (žlutá – červená – žlutá) a personál za havlovských časů zvládal obsluhu, i pokud byly obsazeny všechny. Za slunného nedělního odpoledne obsloužilo až 70 číšníků i 6000 hostů. Na Ehmově fotografii ještě nepřišli ti ani ti, ani orchestr R. A. Dvorského do hudebního altánu.
Reprodukovanými fotografiemi jsem své oblíbené fotografy nevyčerpal. Pan Jan Ptáček zveřejnil další porci snímků z našich procházek. Adresa, na niž se z nich chodím radovat:   https://photos.google.com/share/AF1QipOpNITBTqhLfw_hEVQhZaDJ7208BepAA1OjdRx-zuC3tWbhamBaI3_UHYfMpNescg?key=al82aHhtalFIUHRqRVNETzJ0VmRtR21ybjhwdS1R
hlu053

V ÚTERÝ 12. DUBNA 2016 SE SEJDEME V OBVYKLÝCH 14 HODIN NA ULICI NA PANKRÁCI U STANICE METRA C PANKRÁC, U VÝSTUPU SMĚR BUDĚJOVICKÁ NA ROHU OBCHODNÍHO CENTRA ARKÁDY. TĚŠÍM SE NA VÁS.

Duben 7, 2016

NEJBLIŽŠÍ PERIPATETICKÁ PŘEDNÁŠKA

Filed under: NEJBLIŽŠÍ PERIPATETICKÁ PŘEDNÁŠKA — V. Cz. @ 7:36 pm

ven034S ohledem na rozpis výluk, který jsem právě obdržel od Českých drah, musím připojit prosbu: Místo, kde se máme sejít, vídám denně z vlaku docela zblízka. V sobotu 16. dubna se ale od něj budu vzdalovat přes Krč a Vršovice a než se zase vrátím k rodné trati, může to chvíli trvat. Akademická čtvrthodinka by to snad mohla spravit a samozřejmě se ji budu snažit nevyužít.

Duben 3, 2016

U3V FSv ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY – PŘEDNÁŠKA 5. DUBNA 2016

Filed under: U3V ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY — V. Cz. @ 11:08 pm

Cliff House 1KDE SE VZALA MYŠLENKA BARRANDOVA

V listopadu 1923 se Václav Maria Havel, čerstvý stavební inženýr, vydal na zkušenou do Spojených států amerických s čestným úkolem, vyplývajícím z jeho předsednictví v Obrodném hnutí československého studentstva a dříve Svazu českoslovanského studentstva, navštěvovat české stipendisty a poděkovat představitelům škol za jim poskytnutá stipendia. Počátkem roku 1924 navštívil také San Francisco a byl tu zaujat především zahradními čtvrtěmi rodinných domků, stavěnými po velkém zemětřesení, i formou real estate, která je činila výhodnými pro obě strany, pro stavební společnosti i pro kupující. Tady leží podstatný impuls k myšlence „podniknouti v nejbližším okolí Prahy výstavbu zahradní vilové zahradní čtvrti v provedení odpovídajícím veškerým požadavkům moderní bytové kultury a přitom poměrně za nejnižší možné ceny“, jak napsal v žádosti Státní regulační komisi z 28. června 1927[1]. Současně s počátky její realizace propukla, žel, hospodářská krize a nebyl to zdaleka poslední zákrut neklidných dějin Evropy, na který narazila, mnohé se ale podařilo.
Havlovy paměti zachycují i další podnět, přivezený do Prahy ze San Francisca: „…bylo mou snahou, abych hned při vzniku Barrandova zde vytvořil přitažlivé společenské středisko. Místo pro ně jsem měl již dávno vyhlédnuto. Připomínalo mi skalní ostroh vybíhající do Tichého oceánu u San Franciska, na němž mne upoutala tehdy nová restaurace Cliff House. Ovšem u nás bylo nutno se spokojit se skálou nad Vltavou s krásnou vyhlídkou do kraje.[2]
Cliff House 2První Cliff House postavil na útesu nad Pacifikem západně od San Francisca v roce 1857 mormonský podnikatel Samuel Brannan. Až druhý, zbudovaný v roce 1863, ale začal sloužit výletníkům, jichž přivádělo zlepšující se dopravní spojení na krásné místo stále více. Dvě desítky let poté koupil Cliff House multimilionář Adolph Sutro, později (1894–1896) starosta San Francisca. O vánocích 1894 dům sice vyhořel, dva roky nato ale Sutro otevřel nový Cliff House v podobě romantického zámku nad útesem a na sever od něj začal budovat velké lázně s krytými bazény, kluzištěm, muzeem a zábavním parkem. Po 11 letech, v září 1907, proslulá restaurace a hotel znovu lehly popelem. Toho už se Sutro nedožil, zemřel roku 1898. Jeho dcera dr. Emma Merritt restauraci obnovila a opět nový Cliff House dostal tentokrát neoklasicistní podobu. V té ho viděl při své návštěvě Václav M. Havel. V knižním vydání jeho pamětí ale najdeme fotografii stavu až po přestavbě v roce 1937. Snad je to ona pohlednice, o níž se také zmiňuje: „Můj syn, kterému jsem o tomto impulsu ke stavbě Teras na Barrandově vyprávěl, při svém pobytu v Berkeley Cliff House navštívil a poslal mi jeho obrázek. Tedy dodnes tam existuje a prosperuje.[3] Své vzpomínky psal Václav M. Havel v 70. letech minulého století, nicméně poslední věta platí dosud, jak se lze přesvědčit na www.cliffhouse.com. Jen se Cliff House v roce 2003 rozsáhlou rekonstrukcí vrátil od tvářnosti motorestu, již viděl Ivan M. Havel, zpět k podobě, již viděl Václav M. Havel, jen doplněné minimalistickou dostavbou.
Cliff House 3Myšlenka ano, ale styl Teras a rodinných domů Barrandova rozhodně ze Spojených států amerických nepochází. Werkbund uspořádal v roce 1927 ve Stuttgartu výstavu Die Wohnung, kde se výstavní kolonií Weissenhof manifestoval nastupující funkcionalismus jako výraz nového životního stylu. Václav M. Havel kolonii, tvořenou domy Le Corbusiera, Petra Behrense, Waltra Gropia, Ludwiga Miese van der Rohe, Hanse Scharouna, Bruno Tauta a dalších architektů, navštívil v doprovodu Jaroslava Fragnera a po návratu ho vyzval, aby s Jaromírem Krejcarem navrhli zastavění parcel na poli Pod Habrovou. Jak hluboce pochopil a domyslel novou architekturu, dokládá jeho pronikavý text Před nástupem mladých, který přednesl v pražské zednářské lóži Bernard Bolzano v březnu 1933 a na popud Jana Grossmana zařadil jako přílohu do IV. dílu svých pamětí[4].
Cliff House 4Obrázky:
1. Pohled na čerstvě dokončené Terasy, otištěný v revui Styl.
2. V pořadí třetí Cliff House u San Francisca. V této podobě existoval v letech 1896 –1907.
3. Čtvrtý Cliff House, postavený roku 1909, odkud si Václav M. Havel přivezl myšlenku Teras.
4. Cliff House na pohlednici z 50. let v podobě po přestavbě roku 1937 a dalších úpravách.
5. Výstavní kolonie Weissenhof ve Stuttgartu, 1927.

 

V ÚTERÝ 5. DUBNA SE SEJDEME VE 14 HODIN OPĚT PŘED STANICÍ METRA B RADLICKÁ. TĚŠÍM SE NA VÁS.

Cliff House 5Poznámky:
[1] HAVEL, V. M. Mé vzpomínky. Praha: Lidové noviny, 1993, s. 278.
[2] Tamtéž, s. 298.
[3] Tamtéž, s. 169.
[4] Tamtéž, s. 229-247.

Blog na WordPress.com.