Czumalova nástěnka

Duben 3, 2016

U3V FSv ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY – PŘEDNÁŠKA 5. DUBNA 2016

Filed under: U3V ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY — V. Cz. @ 11:08 pm

Cliff House 1KDE SE VZALA MYŠLENKA BARRANDOVA

V listopadu 1923 se Václav Maria Havel, čerstvý stavební inženýr, vydal na zkušenou do Spojených států amerických s čestným úkolem, vyplývajícím z jeho předsednictví v Obrodném hnutí československého studentstva a dříve Svazu českoslovanského studentstva, navštěvovat české stipendisty a poděkovat představitelům škol za jim poskytnutá stipendia. Počátkem roku 1924 navštívil také San Francisco a byl tu zaujat především zahradními čtvrtěmi rodinných domků, stavěnými po velkém zemětřesení, i formou real estate, která je činila výhodnými pro obě strany, pro stavební společnosti i pro kupující. Tady leží podstatný impuls k myšlence „podniknouti v nejbližším okolí Prahy výstavbu zahradní vilové zahradní čtvrti v provedení odpovídajícím veškerým požadavkům moderní bytové kultury a přitom poměrně za nejnižší možné ceny“, jak napsal v žádosti Státní regulační komisi z 28. června 1927[1]. Současně s počátky její realizace propukla, žel, hospodářská krize a nebyl to zdaleka poslední zákrut neklidných dějin Evropy, na který narazila, mnohé se ale podařilo.
Havlovy paměti zachycují i další podnět, přivezený do Prahy ze San Francisca: „…bylo mou snahou, abych hned při vzniku Barrandova zde vytvořil přitažlivé společenské středisko. Místo pro ně jsem měl již dávno vyhlédnuto. Připomínalo mi skalní ostroh vybíhající do Tichého oceánu u San Franciska, na němž mne upoutala tehdy nová restaurace Cliff House. Ovšem u nás bylo nutno se spokojit se skálou nad Vltavou s krásnou vyhlídkou do kraje.[2]
Cliff House 2První Cliff House postavil na útesu nad Pacifikem západně od San Francisca v roce 1857 mormonský podnikatel Samuel Brannan. Až druhý, zbudovaný v roce 1863, ale začal sloužit výletníkům, jichž přivádělo zlepšující se dopravní spojení na krásné místo stále více. Dvě desítky let poté koupil Cliff House multimilionář Adolph Sutro, později (1894–1896) starosta San Francisca. O vánocích 1894 dům sice vyhořel, dva roky nato ale Sutro otevřel nový Cliff House v podobě romantického zámku nad útesem a na sever od něj začal budovat velké lázně s krytými bazény, kluzištěm, muzeem a zábavním parkem. Po 11 letech, v září 1907, proslulá restaurace a hotel znovu lehly popelem. Toho už se Sutro nedožil, zemřel roku 1898. Jeho dcera dr. Emma Merritt restauraci obnovila a opět nový Cliff House dostal tentokrát neoklasicistní podobu. V té ho viděl při své návštěvě Václav M. Havel. V knižním vydání jeho pamětí ale najdeme fotografii stavu až po přestavbě v roce 1937. Snad je to ona pohlednice, o níž se také zmiňuje: „Můj syn, kterému jsem o tomto impulsu ke stavbě Teras na Barrandově vyprávěl, při svém pobytu v Berkeley Cliff House navštívil a poslal mi jeho obrázek. Tedy dodnes tam existuje a prosperuje.[3] Své vzpomínky psal Václav M. Havel v 70. letech minulého století, nicméně poslední věta platí dosud, jak se lze přesvědčit na www.cliffhouse.com. Jen se Cliff House v roce 2003 rozsáhlou rekonstrukcí vrátil od tvářnosti motorestu, již viděl Ivan M. Havel, zpět k podobě, již viděl Václav M. Havel, jen doplněné minimalistickou dostavbou.
Cliff House 3Myšlenka ano, ale styl Teras a rodinných domů Barrandova rozhodně ze Spojených států amerických nepochází. Werkbund uspořádal v roce 1927 ve Stuttgartu výstavu Die Wohnung, kde se výstavní kolonií Weissenhof manifestoval nastupující funkcionalismus jako výraz nového životního stylu. Václav M. Havel kolonii, tvořenou domy Le Corbusiera, Petra Behrense, Waltra Gropia, Ludwiga Miese van der Rohe, Hanse Scharouna, Bruno Tauta a dalších architektů, navštívil v doprovodu Jaroslava Fragnera a po návratu ho vyzval, aby s Jaromírem Krejcarem navrhli zastavění parcel na poli Pod Habrovou. Jak hluboce pochopil a domyslel novou architekturu, dokládá jeho pronikavý text Před nástupem mladých, který přednesl v pražské zednářské lóži Bernard Bolzano v březnu 1933 a na popud Jana Grossmana zařadil jako přílohu do IV. dílu svých pamětí[4].
Cliff House 4Obrázky:
1. Pohled na čerstvě dokončené Terasy, otištěný v revui Styl.
2. V pořadí třetí Cliff House u San Francisca. V této podobě existoval v letech 1896 –1907.
3. Čtvrtý Cliff House, postavený roku 1909, odkud si Václav M. Havel přivezl myšlenku Teras.
4. Cliff House na pohlednici z 50. let v podobě po přestavbě roku 1937 a dalších úpravách.
5. Výstavní kolonie Weissenhof ve Stuttgartu, 1927.

 

V ÚTERÝ 5. DUBNA SE SEJDEME VE 14 HODIN OPĚT PŘED STANICÍ METRA B RADLICKÁ. TĚŠÍM SE NA VÁS.

Cliff House 5Poznámky:
[1] HAVEL, V. M. Mé vzpomínky. Praha: Lidové noviny, 1993, s. 278.
[2] Tamtéž, s. 298.
[3] Tamtéž, s. 169.
[4] Tamtéž, s. 229-247.

Reklamy

Napsat komentář »

Zatím nemáte žádné komentáře.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URI

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Blog na WordPress.com.

%d bloggers like this: