Czumalova nástěnka

Duben 30, 2016

U3V FSv ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY – PŘEDNÁŠKA 3. KVĚTNA 2016

Filed under: U3V ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY — V. Cz. @ 3:37 pm

nu004CESTOU K PANKRÁCKÉMU MOSTU

Měřeno časem, trvala cesta k Pankráckému mostu jeden lidský věk, sedmdesát let. Ing. Jaroslav Marjanko uveřejnil v roce 1903 studii ocelového obloukového mostu přes Nuselské údolí o rozpětí 250 metrů. Ing. Stanislav Bechyně přišel patnáct let poté s návrhem mostu železobetonového o třech obloucích o rozpětí po 100 metrech a dál na návrhu pracoval spolu s architektem Bohumírem Kozákem. Jednou z jeho variant se účastnili soutěže, vypsané v roce 1926, návrh reprodukuji z VI. ročníku  Stavby (1927–1928, s. 9).
Ze stejné soutěže, obeslané tehdy 29 návrhy, a zdroje (s. 29) je také pozoruhodný návrh Jaroslava Polívky a Josefa Havlíčka. Pilíře rámového mostu o deseti polích jsou od sebe osově vzdáleny 54 metrů. Každý pilíř ze dvou stran obestavují obytné domy na půdorysu T, ty, které stojí na dně Nuselského údolí, mají 12 pater. Každé patro obsahuje 4 dvoupokojové byty, 4 garsoniéry a 2 byty jednopokojové, všechny s kompletním příslušenstvím. V nejvyšších patrech se počítalo s třípokojovými byty, na úrovni mostu se čtyřmi obchody na pilíř a terasami, sloužícími jako zahradní kavárny nebo sluneční lázně pro obyvatele domu. Další obchody jsou v přízemí, pod nimi pak skladiště a prádelny, žehlírny a další společné místnosti. Celkově by realizace projektu přinesla 900 bytů, 4 000 m² obchodní a  4 000 m² skladové plochy, 36 obchodů na mostě, dílny při trati a další. Kalkulace výnosu nájemného potvrzovala heslo, pod nímž Polívka s Havlíčkem návrh přihlásili: Náklad hrazen výnosem. Ochranu domů před přenášením vibrací z mostu řešily izolační spáry. Konstrukce mostu počítala i s budoucí rychlodráhou.
nu002Další soutěž v roce 1933, obeslaná jen 11 návrhy, poznamenala hospodářská krize, situaci nijak neprojasnila ani třetí soutěž v roce 1938. Neztratila se ale kontinuita, studie Nuselského mostu vznikaly i v letech okupace. Technický referát Ústředního národního výboru hl. m. Prahy pak v poválečných letech shrnul výsledky soutěží a mimosoutěžních studií v doporučení železobetonového mostu se třemi oblouky o rozpětí 115 metrů a Stanislav Bechyně s Bohumírem Kozákem dopracovali v těchto intencích svůj po léta precizovaný projekt. Investiční úkol, schválený radou Ústředního národního výboru, vedl nicméně k vypsání další soutěže. První kolo v roce 1959 vybralo ze 30 návrhů devět do druhého kola. V něm už v roce 1961 soutěžily jen mosty trámové a rámové a zvítězil ocelový trámový most Jiřího Kozáka, Jána Bustína, Josefa Šubra, Jaroslava Vítka a Jána Gottweise. Do hry pak vstoupil předpjatý beton a rozhodl dramatický boj ocelářů a betonářů, který zuřil od počátku. V roce 1962 byl tým Projektového ústavu dopravních a inženýrských staveb, vedený Vojtěchem Michálkem a Stanislavem Hubičkou, pověřen projektem, stavět se začalo v roce 1965 a most byl předán do provozu 22. února 1973 jako Most Klementa Gottwalda. Dokončovací práce na předmostích ovšem ještě pokračovaly a také spodní patro mostu sloužilo dopravě až od 9. května 1974.
nu003Spojitá rámová konstrukce z předpjatého betonu s tuhým rámem je dlouhá 485,00 m, má pět polí o rozpětí 68,25 m, 3 × 115,50 m, 68,25 m a dvě oboustranná zakončení 2 × 1,00 m. Horní etáž mostu slouží automobilové a pěší dopravě, spodní hromadné kolejové dopravě, uložení informačních a energetických kabelů a odvodnění. Z truhlíkového tubusu lichoběžníkového průřezu jsou nahoře na obě strany 6,25 metru vyloženy chodníkové krakorce, šířka horní desky tubusu činí 12,50 m, tloušťka 0,35 m, šířka spodní 10,40 m, tloušťka plynule klesá ke středu polí od 1,10 m k 0,30 m, u bočních stěn od 1,10 m k 0,60 m. Mostovka je 40 metrů nad dnem údolí. Pilíře se skládají ze čtyř deskových listů o tloušťce 1,00 m a šířce zužující se z 5,00 m u základu ke 4,00 na dolní úrovni tubusu, 4,50 m hluboké betonové bloky zakládají šachtové pilíře až do únosné nezvětralé břidlice 16 metrů pod povrchem. Konstrukce spotřebovala zhruba 20 000 m³ betonu, investiční náklady činily asi 130 000 000 Kčs. Od roku 2013 probíhá generální rekonstrukce mostu, letos se sanují pilíře a ze dvou posuvných lávek opravují chodníkové římsy a tubus.
nu001Kniha Jana a Ondřeje Fischerových Pražské mosty (Praha: Academia, 1985), z níž čerpám většinu údajů, připomíná, že i zde se uplatnila „osudová tradice všech pražských mostů, které samy musely dávat podnět a předpoklady ke konkrétnímu řešení dopravních problémů města, zatímco by namístě byl postup opačný“. V řešení obou předpolí tak nechybějí improvizace a jejich vnucené zřetězení, ani nedořečené velkorysejší záměry, rovněž pro Prahu typické. Přitažlivost vždy měla stanice metra Vyšehrad (původně Gottwaldova, autor Stanislav Hubička), až do roku 1994 jediná povrchová stanice pražského metra. Na jižním předmostí zůstaly nedokončeny úpravy, které na ni navazují, k systému teras a opěrné betonové zdi sochaře Stanislava Kolíbala a architekta Petra Svobody z let 1964–1965 už nepřibyly zamýšlené vodní kaskády, ani sochařská díla. Na nuselské předmostí bylo postupně situováno několik souborů veřejných budov. V roce 1955 proběhla soutěž na Vysokou školu politickou ÚV KSČ (nakonec postavena ve Vokovicích), Jiří Albrecht, který tehdy návrhem, vytvořeným společně s Jiřím Gočárem, vyhrál, se společně s Karlem Pragerem v roce 1964 se stejným úspěchem zúčastnil i soutěže na společenskovědní ústavy Československé akademie věd. Jejich vítězný návrh připomínám jednou ukázkou, reprodukovanou z Pragerovy monografie (SEDLÁKOVÁ, Radomíra, Karel Prager. Praha: Titanic, 2013, s. 48.).
V Nuselském údolí mostu ustoupilo 17 domů, další stavby padly na předpolí, především dětská nemocnice Na Karlově. Po mostě dnes denně přejede více než 300 000 automobilů, počet lidí, kteří za dobu existence mostu ukončili existenci vlastní skokem z něj, se pohybuje mezi 200 a 300.

V ÚTERÝ 3. KVĚTNA 2016 SE SEJDEME V OBVYKLÝCH 14 HODIN U VÝSTUPU ZE STANICE METRA C VYŠEHRAD SMĚREM KE KONGRESOVÉMU CENTRU. TĚŠÍM SE NA VÁS.  

Advertisements

Napsat komentář »

Zatím nemáte žádné komentáře.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URI

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Blog na WordPress.com.

%d bloggers like this: