Czumalova nástěnka

Říjen 8, 2016

U3V FSv ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY – PŘEDNÁŠKA 11. ŘÍJNA 2016

Filed under: U3V ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY — V. Cz. @ 3:35 pm

hu013Kostel sv. Václava ve Vršovicích (Josef Gočár 1929–1930) fotografoval ve válečných letech Jaromír Funke pro knihu Vojtěcha Volavky Pražské kostely. Jejího vydání (Praha: Miroslav Stejskal, 1946) se ale již nedočkal, zemřel 22. března 1945. Fotografie interiéru je nejspíš dílem Arno Paříka a vznikla bezprostředně po dokončení kostela. (Zdroj reprodukce: ANDĚL, Jaroslav.  Nová vize: Avantgardní architektura v avantgardní fotografii: Československo 1918–1938. S. l.: Slovart, 2005, s. 213.) Emblematická stavba jako úvod do Vršovic mě napadla hned, ale co napsat k ní? Nakonec jsem si vzpomněl, že jsem před časem psal úvod ke katalogu výstavy výsledků dílny Svazu českých fotografů  Současná podoba Vršovic, který by trochu zkrácený a upravený, mohl posloužit i jako úvod do Vršovic:

ÚVOD DO VRŠOVIC

VRŠOVICE HISTORICKÉ
Vršovice zpětně čtou svou historii až k datu 1088, kdy se jejich jméno objevuje na zakládací listině vyšehradské kapituly. Nevadí, že listina je falzem z 12. století. Pro sebe-vědomí města není tak podstatná historie, která se ví, jako ta, jež se vidí zhmotněna ve stav­bách. Tu Vršovice uchovávají v kostele sv. Mikuláše, jehož dnešní neobarokní podoba zastupuje i starší podobu barokní, gotickou a románskou. V blízkém ohybu Botiče pak zůstala uchována torza původního zastavění. Přirozeně je očekáváno také sídlo feu­dální vrchnosti, pro neznalé jeho roli snadno sehraje díky exponované poloze a ar­chitektonické formě Rangherka, žel nedávno brutálně vykuchaná a dostavbou zmrzačená. Snad zcela neztratí paměť, jako ji ztratilo místo, kde stála původní vodní tvrz. Ve viditel­né paměti města dnes chybí také čitelnější zápis tradice vinohradnictví a vinařství.

VRŠOVICE MĚŠŤANSKÉ
Na vršovické návsi se potkala historická vesnice a ambiciózní moderní město. Usedlost Rangherka, spjatá s pěstováním bource morušového, poskytla sídlo radnici nej­prve městečka (1885) a brzy města (1902). Z její zahrady se stal městský park a na jeho okraji vyrostly důstojné školní budovy. Na sever a východ se prostor zastavoval bloky nájemních domů s mnohomluvnými fasádami pozdního historismu a secese
a pro velkorysost velkoměstského bulváru dnešní Kodaňské se v Praze těžko hledá srovnání. Přerod venkovské návsi v městské náměstí završila budova Vršovické záložny, na níž se podílely špičky secesní generace. Významový trojúhelník náměstí tak vytvořily téměř zámecká budova radnice, opravený a dostavěný kostel a nový chrám peněz a prosperity.

VRŠOVICE TOVÁRNÍ
Druhý zdroj a výraz vršovické prosperity najdeme na východ od návsi proměněné v náměstí. Původně karlínský závod Jindřicha Waldese na kovové zboží a mechanická spínadla se v roce 1907 usadil na nároží dnešní Moskevské a Vršovické a jeho prudký rozvoj sděloval i stavební růst továrny, záhy dominanty města. Podél staré cesty, dnešní Vršovické, a kolem železničních tratí vznikaly na počátku minulého století další továrny, vesměs podobně architektonicky hodnotné jako Koh-i-noor. Naše města se ke své škodě příliš lehce vzdávají továren jako své součásti, část těch vršovických dosud trvá, byť s proměněnou nebo už vyhaslou funkcí.

VRŠOVICE ŽELEZNIČNÍ
Vršovicemi projel první vlak již v roce 1871. Z téhož roku pochází dodnes dochovaná provozní budova s vodojemem. Nádraží Nusle-Vršovice (později Vršovice-Nusle, dnes Praha-Vršovice) na trati Dráhy císaře Františka Josefa z Prahy přes Benešov, Tábor
a České Velenice do Vídně bylo ale otevřeno až 1. března 1882. Tato dráha potřebovala spolu s Turnovsko-kralupsko-pražskou dráhou seřaďovací nádraží a výtopnu a pro ně se hodila pláň vzniklá navážkou suti ze zbouraných novoměstských hradeb. Mladá republika pak vybudovala nové seřaďovací nádraží mezi Vršovicemi a Starými Straš­nicemi. Vršovice lnou k tratím v celé své délce a těsný kontakt s náspem tu není nic výjimečného.

VRŠOVICE VOJENSKÉ
Vojáci patřili dlouho ke koloritu Vršovic. Vozatajská kasárna, postavená do roku 1888 při Vršovické proti budoucímu areálu Waldesovy továrny, zanikla takřka beze stop. Pěchotní kasárna byla v letech 1887 – 1890 postavena sice stranou, ale rychlý rozvoj Vršovic je brzy dostihl. Dodnes trvají, přestavěna v justiční areál. Vojáka už téměř nepotkat.

VRŠOVICKÁ HORA BOHDALEC
Do nadmořské výšky 273 metrů se tyčí částečně zalesněný kopec jako ostrov, obtékaný ze všech stran železnicí. I když část Bohdalce patří už k michelskému katastru, je to hora vršovická. Vršovice tu mají od konce 19. století svůj hřbitov. Vrchol obsadila malá čtvrť rodinných domků, od 20. let minulého století tu ale rychleji rostly dvě velké nouzové kolonie, Bohdalec a níže v Michli Slatina. Město si při svém rozvoji z obou ukrajovalo, už ve dvacátých letech vznikl komplex transformovny Praha-jih, v letech padesátých jediná pražská vozovna trolejbusů, dodnes sloužící jako autobusové ga­ráže. Část kolonií ale dodnes trvá nejen ve skromných stavbách, ale i v barvitém ži­votě. Zázrak, který může brzy skončit, kolem brousí developeři a dole pod kopcem se kreslí rozvojové projekty území. Prostor svobody v ohrožení.

VRŠOVICKÝ RÁJ PRO PRAHU
Jednu z ambicí Prahy jako hlavního města nového státu uspokojil zábavní a sportovní park Eden ve Vršovicích právě připojených k Praze. Otevřel v roce 1922 a nabídl bohatství atrakcí, pětikilometrovou horskou dráhu, laguny s obřím toboganem, jezírka s lodičkami, střelnice, kolotoče, houpačky, varietní a koncertní scény, promenády, restaurace, výčepy a kavárny, sportovní stadion, hipodrom, stálý cirkus a tančírnu Koloseum. Vojáci vršovických kasáren a hlavně obyvatelé blízké nouzové kolonie na Bohdalci se ale brzy postarali o pověst ne právě bezpečného místa a na konci deseti­letí na Eden zaútočila hospodářská krize. Pak už jen živořil, v roce 1946 jeho torzo definitivně uzavřel hygienik a plochu využil sportovní areál. Po Edenu zbyly jen jméno a fotografie, i těch je ale překvapivě málo.

VRŠOVICE FOTBALOVÉ
Antonín Panenka zařadil mezi básnické prostředky světové kopané vršovický dloubák a Ďolíček není na fotbalové mapě světa přehlédnutelný. Žádné z pražských měst se tak silně neidentifikuje se svým fotbalovým klubem. Historie dlouhá a bohatá: SK Kotva, AFK Vršovice, AFK Bohemians, AFK Bohemia, Železničáři Praha, Spartak Praha Sta­lingrad, ČKD Praha, Bohemians ČKD Praha, FC Bohemians Praha, CU Bohemians Praha, FC Bohemians Praha, Bohemians 1905, a to sledujeme jen, jak se měnilo jméno klubu. Nebyl jediný: SK Union Vršovice, Meteor Vršovice, Vršovický SK, AFK Waldes, Viktoria Vršovice, Slovan XIII. V roce 1953 přišel z Letné do Edenu nejstarší český fotbalový klub SK Slavia. A samozřejmě nezůstalo jen u fotbalu. Plocha sportovišť ve Vršovicích úspěšně konkuruje ploše železničního eráru.

hu014VRŠOVICE MODERNÍ
Funkcionalismus vyloučil z architektury vše metafyzické ve jménu fyzického, Josef Gočár ale ukázal ve Vršovicích kostelem sv. Václava, jak velký je rozdíl mezi programovou tezí a skutečným uměleckým dílem. Nezůstal osamocen, Karel Truksa vytvořil ve stejném čase podobně spartánsky omezenými výrazovými prostředky Husův sbor jako jeho působivý protějšek. Ve Vršovicích stavěli i Alois Dryák, Bohumil Hübsch­mann, Bohumil Sláma, František Albert Libra či Antonín Černý. Moderní architek­tuře se tu dařilo.

NOVÉ VRŠOVICE
Po II. světové válce řešila velká centra těžby a těžkého průmyslu potřeby bydlení nových pracovníků zakládáním nových měst a městských čtvrtí. V Praze mají Nová Ost­rava, Příbram-Březové Hory, Horní Slavkov či Ostrov nad Ohří jediný protějšek – Nové Vršovice. Čtvrť expandovala směrem na východ obytným souborem, který měl mít rozsah 4 500 bytů pro 16 000 obyvatel. Další obytný soubor, tentokrát už pane­lový, vznikl na přelomu 60. a 70. let na území vozatajských kasáren. Jestliže ten ze 40. a 50. let přinesl také pokus o vlastní centrum v podobě Kubánského náměstí
s dominantou Společenského domu, nyní se v rozvolněné kompozici soustřeďují veřejné budovy kolem křižovatky Bělocerkevské (U Slavie) a Vršovické a v novém měřítku v tom pokračují hmoty OC Eden a fotbalového stadionu SK Slavia. Vršovice nikdy netrpěly představou, že jsou hotové.

VRŠOVICE FOTOGRAFICKÉ
Vršovice jsou městem Františka Dostála.

V ÚTERÝ 11. ŘÍJNA 2016 SE SEJDEME V OBVYKLÝCH 14 HODIN VE VRŠOVICÍCH NA NÁMĚSTÍ SVATOPLUKA ČECHA PŘED KOSTELEM SV. VÁCLAVA (TRAMVAJE Č. 4, 22, AUTOBUSY Č. 124, 139, STANICE ČECHOVO NÁMĚSTÍ). TĚŠÍM SE NA VÁS.

Reklamy

Napsat komentář »

Zatím nemáte žádné komentáře.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URI

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Blog na WordPress.com.

%d bloggers like this: