Czumalova nástěnka

Listopad 27, 2016

U3V FSv ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY – PŘEDNÁŠKA 29. LISTOPADU 2016

Filed under: CO JSEM SI DOMŮ PŘIVLEKL, U3V ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY — V. Cz. @ 11:47 pm

solidarita023JEŠTĚ JEDNOU SÍDLIŠTĚ SOLIDARITA

Miluji své kantorské povolání, i když jsem jeho volbou a celoživotním zachováním věrnosti mu vlastně složil a stále obnovuji slib dobrovolné chudoby. Radosti, které mi poskytuje, ale nejsou vyvažovány jen hmotným strádáním. Po celý život mě neopouštějí některé obsedantní děsy a stárnutí (eufemisticky délka praxe) je nemírní, naopak: To už jsem jim říkal. (Zpravidla ano.) Tohle nevím a někdo se na to určitě zeptá. (Zpravidla ano.) Je o tom kniha, kterou všichni četli, jen já o ní nevím. (Zpravidla ne, většinou ta kniha vůbec neexistuje.) Tohle jsem jim zapomněl říci… (Zpravidla ano.) V zaujetí výjimečností a aktuální atmosférou sídliště Solidarita (mnohem intenzivněji vnímám, když vám něco mohu ukázat, než když jsem s tím sám) jsem vám minulé úterý zapomněl doporučit knihu, jejíž obálku tu reprodukuji.
Geneze svrchovaně počestná: Mladá historička umění Barbora Špičáková se v roce 2011 přistěhovala na Solidaritu a věrna své profesi začala své prostředí zkoumat. Byl tu ale ještě druhý rozměr, osobně mi velmi blízký: „Vedle odborného zhodnocení mi ale přišel důležitý také celkový vliv architektury na své obyvatele. Na Solidaritě jsem si poprvé uvědomila, že vliv prostředí, který architektura dokáže vytvořit, může být vlastně prokazatelný.[1] První polovinu knihy tak tvoří 12 rozhovorů, vedených s obyvateli Solidarity. Každý z nich uvádí fotografie respondentů v jejich prostředí, většinou dvojic. Plně s editorkou souhlasím, že fotografie Dory Kubíčkové „by s přehledem obstály rovněž jako samostatný cyklus[2] . Někteří z respondentů dali k dispozici i rodinné snímky.
solidarita027Druhou polovinu knihy tvoří tři studie, doplněné historickými snímky Zdeňka Voženílka a barevnými fotografiemi současného stavu sídliště, jejichž autorem je Viktor Tuček. Studii Solidarita v mezinárodním kontextu napsala americká historička architektury Kimberly Elman Zarecor (její kniha Manufacturing a Socialist Modernity. Housing in Czechoslovakia, 1945–1960[3] vyšla mezitím i v českém překladu[4]). Vysvětluje poválečnou situaci bydlení, shrnuje obnovování mezinárodních kontaktů české architektury a přesvědčivě ukazuje, že vzory pro financování i urbanistické a architektonické řešení Solidarity našli autoři ve Skandinávii. V závěru pak konstatuje: „Zájem o Skandinávii a modely bydlení z jiných zemí je dokladem toho, že čeští a slovenští architekti byli i v letech 1946-1947 nadále zapojeni do mezinárodní diskuse o bytové výstavbě. Považovali se za součást celosvětové debaty o modelech bydlení, jejímž cílem bylo nabídnout v období nedostatku finančních prostředků a nutnosti poválečné obnovy pohodlné, avšak nikoli luxusní domy. Tento model bohužel nepřežil příchod komunistické éry. Poukazuje ale na alternativní cestu poválečné bytové výstavby, která mohla nalézt vhodnou rovnováhu mezi touhou mnoha lidí po vlastním rodinném domě a výhodami, jež přináší hustší zástavba se sdílenými společnými prostory, společnými službami a chytřejším přístupem k využití území a rozvoji infrastruktury.[5]
Historička umění Eva Novotná pro následující studii Sídliště Solidarita aneb Co se dočteme ve „Zpravodaji dobrého bydlení“ vytěžila zajímavé údaje ze čtvrtletníku, který obecně prospěšné stavební družstvo Solidarita vydávalo. Družstvo bylo registrováno Krajským obchodním soudem v Praze 28. června 1945 pod názvem Čest práci, Solidarita se jmenovalo až od listopadu 1945, kdy byl jeho předsedou zvolen Josef Krosnář, v té době náměstek primátora hlavního města Prahy, poslanec Národního shromáždění, předseda pražského Krajského výboru KSČ a člen ÚV KSČ. Jedinečnost sídliště (mnohokrát konstatovanou v rozhovorech v první polovině knihy) zakládá především vysoký podíl zeleně a oddělení automobilové dopravy od vnitřních ulic. Program počítal, vedle skutečně realizovaných staveb ústřední výtopny a společných prádelen, také s údržbářskými a úklidovými službami a výstavbou rekreačních chat pro obyvatele nájemních domů. Mezi spolupracovníky družstva Solidarita a jeho stejnojmenného časopisu najdeme vedle hlavních projektantů Františka Jecha, Karla Storcha a Hanuše Majera také Vlastu Štursovou, Miloslava Tryznu a Antonína Tenzera. Na posledních dvou ročnících časopisu autorka působivě ukazuje, jak se s programem sídliště po únorovém puči vyrovnává nová ideologie.
solidarita028Závěrečnou studii nazvala její autorka, architektka Michaela Janečková, Prefabrikace, nástroj moderní výstavby. Studie se ale neomezuje jen na problematiku prefabrikace, přehledně přibližuje urbanistickou a architektonickou podstatu sídliště a věnuje se Františku Jechovi jako jeho hlavnímu architektovi. Zajímavý detail, který zmiňuje i studie Evy Novotné: Původní Jechův soutěžní návrh řadových domků počítal s variantou umístění koupelny buď v přízemí nebo v patře s logickým vysvětlením: Manuálně pracující používají koupelnu nejvíce po příchodu z práce, duševně pracující na noc nebo ráno. Nakonec se realizoval pouze typ s koupelnou v přízemí, koupelnu v patře mají jen domky na konci řad. Při přípravě stavby vybudovalo družstvo přes 4,5 kilometru dlouhou železniční vlečku, po níž se vozil materiál do výrobny prefabrikátů přímo na staveništi sídliště. Ta vyráběla třiceticentimetrové tvárnice pro nosné zdi, denně zvládala kolem 8 000 tvárnic. Na místě se vyráběly také stropní a obvodové panely. Ne všechny, část tvárnic a panelů se vozila z mimopražských výroben. Na staveništi se ručně vyráběly také železobetonové díly, z nich se skládaly pozoruhodné vlnité stropy. Řadové domky se začaly stavět koncem května 1947, do února 1948 byly v hrubé stavbě dokončeny, první řada byla dána k užívání 14. srpna 1948, poslední obyvatelé se stěhovali v červnu 1949. S prvními nájemní domy se začalo v podzimních měsících roku 1947. Exaktní datace výstavby celého sídliště pak zní 1947–1961. Postaveno 604 řadových domů, 26 bytových domů, 10 objektů občanské vybavenosti. Ke srovnání se v rozsahu, pokud se nepočítají projekty, ale jen realizace, nenabízí ve 40. letech nic, stejně tak v míře užití prefabrikace. Autorka ukazuje, jak to dopadlo v Kobylisích a v Podolí a připomíná pokusy s prefabrikací ve Zlíně, Štursův montovaný dům na Babě (mimochodem celkem nedávno zbouraný a nahrazený procovskou sterilní novostavbou) i experimentální sídliště v Nové Pace a svá srovnání přirozeně končí: „Nikde v republice však nenajdeme takovou koncentraci novátorských řešení nejen v architektonickém návrhu a jeho estetice, ale také v organizaci práce nebo v pojetí sídliště jako sociálně solidárního mikrosvěta. Žádný z architektů neměl navíc odvahu přiznat skladbu prefabrikátů na fasádě tak, jak to učinil architekt Jech na sídlišti Solidarita.[6]
Moc pěkná knížka i vizuálně (grafická úprava Adéla Svobodová). Přes hřbet na zadní stranu obálky přechází letecký snímek Eugena Vasiliaka z jeho knihy Nad Prahou[7]. Reprodukuji ho celý a přidávám i jeden další[8].

V ÚTERÝ 29. LISTOPADU 2016 SE SEJDEME V OBVYKLÝCH 14.00 OPĚT NA STANICI METRA A STRAŠNICKÁ. TĚŠÍM SE NA VÁS.

[1] ŠPIČÁKOVÁ, Barbora (ed.). Sídliště Solidarita. Kostelec nad Černými lesy: Archiv výtvarného umění, 2014, s. 7.
[2] Tamtéž.
[3] ZARECOR, Kimberly Elman. Manufacturing a Socialist Modernity: Housing in Czechoslovakia, 1945-1960. Pittsburgh: University of Pittsburgh Press, 2011.
[4] ZARECOROVÁ, Kimberly Elman. Utváření socialistické modernity: Bydlení v Československu v letech 1945–1960. Praha: Academia, 2015.
[5] ŠPIČÁKOVÁ, Barbora (ed.). Sídliště Solidarita. Kostelec nad Černými lesy: Archiv výtvarného umění, 2014, s. 76.
[6] Tamtéž, s. 112.
[7] VASILIAK, Eugen. Nad Prahou. Praha: Odeon, 1966, s. 69.
[8] Tamtéž, s. 71.

Uložit

Advertisements

Napsat komentář »

Zatím nemáte žádné komentáře.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URI

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Vytvořte si zdarma webové stránky nebo blog na WordPress.com.

%d bloggers like this: