Czumalova nástěnka

Prosinec 18, 2016

U3V FSv ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY – PŘEDNÁŠKA 20. PROSINCE 2016

Filed under: U3V ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY — V. Cz. @ 10:36 pm

dj057NA CESTU DO TRMALOVY VILY

V roce 1909, to už Trmalova vila ve Strašnicích šestým rokem stála, otevíral 1. číslo II. ročníku revue Styl s tématem Vila v Čechách, 1906-1909 text historika umění Zdeňka Wirtha (1878 – 1961) s lakonickým titulem Villa. Autor, tehdy zaměstnaný v pražském Uměleckoprůmyslovém muzeu jako asistent vedoucího knihovny a zároveň redaktor Stylu, v něm shrnuje vznik a šíření nového typu bydlení a problematiku „jednoho typu obydlí, dnes (…) u nás velmi zanedbaného umělecky a nepopulárního prakticky, protože se pokládá za luxus. Villový dům nedovede si totiž náš dnešní člověk představiti než jako dům drahým nákladem udržovaný a jen v letních měsících obývaný. A přece jsou krajiny, kde villa není známkou zvláštního bohatství. V Anglii a Americe jiný způsob života skoro od 60 let zná bydlení v ojedinělých domcích a vlivem z těchto zemí již před dlouhou dobou zdomácněla villa ve Švédsku, Dánsku a velké části Německa. Naše doba přinášejíc nové zásady hygienické a poskytujíc ve všech směrech větší volnosti individuálnímu rozvoji, začala klásti důraz i na zdravé bydlení v samostatných domech a tak pozvolna i tam, kde byla villa jen modou, ne potřebou, se shledávalo, že i méně zámožný může toužiti po obydlí, v němž se nemusí sdíleti o statisticky vypočítané krychlové metry vzduchu a že takovéto bydlení pozdvihuje jeho pracovní energii a zachovává mu zdraví. Stalo se zdravou reakcí proti velkoměstu, proti jeho ohromným činžákům.[1]
Zásady villy dají se formulovati dosti přesně. Stavebník skoro vždy má přání, aby jednak unikl stádnímu bydlení ve městě, jednak připravil sobě a rodině nejpohodlnější, nejzdravější a nejvolnější pobyt ve vlastním domě. Není jiných ohledů než jen na sebe, není příčiny také mysliti na budoucí obyvatele. Vše diktují vlastní poměry, od finanční schopnosti stavebníkovy až po nejmenší podrobnosti v zařízení. To vede k individualisaci, k spolupracovnictví stavebníka na díle architektově a tím již položena hlavní zásada. Z ní vyplývají další, protože přání stavebníkova jsou četná a rozmanitá jako život sám a málokdy se kryjí s přáními třeba jen souseda ve villové čtvrti. Tak nikdy nedochází při šetření této zásady k vybudování uniformních staveb, nanejvýše k jedincům téhož typu, nekonečně v podrobnostech rozmanitým.[2]
dj059V první řadě jako novum přichází do větší moderní villy veliká síň (hall), jakési centrum ve ville, kde se jinak oddělené proudy intimního života rodinného a obcování společenského stýkají. Přes to, že architektonický motiv sám není nový, dává mu moderní doba jiný ráz právě účelem; síň je vstupem, kde vítáme hosty, rozlehlou prostorou, kde možno besedovati a čísti a je konečně nejhlavnější komunikací mezi oběma úrovněmi villy. Síň snímá dřívější odium, jež lpělo na nevytápěném schodišti a činí zbytečnými chodby, jež jsou v činžácích jen skládkou odložených předmětů; tak stává se tento prostor stvořitelem nové tradice do budoucna.
Ostatní prostory villy seskupují se kolem veliké síně jako přirozeného středu. Jich položení půdorysné jim dává jednak již předem situace pozemku (směr světový), jednak i účelné využití prostoru a nejsnadnější uživatelnost. Počet nezbytných místností ve ville kolísá dle velikosti rodiny a finanční síly stavebníkovy. Všeobecně však možno přijmouti za průměr villu o čtyřech úrovních (podzemí, přízemí, patře a podkroví) jako typus; villa o dvou poschodích je v našich poměrech řídká a je spíše činžovním domem (pensionem) ve villových čtvrtích pro více rodin.
Do podzemí vkládají se obyčejně vedle kotlů pro ústřední topení prádelna, sklepní prostory a zásobárny. Přízemí vedle síně bývá zabráno nejúčelněji jídelnou (dobře spojenou s kuchyní), pokojem obytným, kde po případě možno v přilehlém výklenku pěstovati i hudbu, pracovnou pánovou a dětským pokojem. Z přízemí vychází se malým korridorem na ulici a verandou do zahrady.
dj058Do patra položeny bývají předně ložnice (s oddělenou ložnicí dětskou), k nimž nejvhodněji se pojí koupelna a místnost k uchování šatů a prádla atd., do podkroví pokojíky pro hosty a pro služebné, po případě (místo do podzemí) prádelna a koupelna pro hosty. Přízemní disposice, zejména velká síň, vystupující do patra, dovoluje zde umístiti rozlehlé terasy pro vyhlídku, místo pro sušení prádla atd. V přízemí a patře bývají mimo klosety umístěny komory pro úklid, kde provádí se umývání nádobí a schovává se vše k uklízení potřebné. S tím souvisí i zřizování druhého vedlejšího schodiště od přízemí až do podkroví, kudy se vchází do dětského a služčina pokoje, nosí se předměty, provádí se úklid atd. Osobní záliba a potřeba diktuje si ve ville na př. umístění fotografického atelieru a temné komory, dílny pro domácí řemeslo, zvláštní místnost pro knihovnu vedle pracovny nebo musejní interieur pro sbírky uměleckých předmětů; to vše nevypadá z pojmu rodinného domu villového a všemu lze v tom rámci vyhověti.
[3]    

Svoboda blogu mi snad dovoluje nedržet se současných edičních zásad, protože vás nechci připravit o chuť dobové češtiny. Ponechávám proto Wirthovo psaní villa, korridor, interieur a ani nic dalšího nepřizpůsobuji současné pravopisné normě. Kotěrovu kresbu a jednu fotografii reprodukuji z Volných směrů VIII, 1903-1904, s. 201 a 257, další fotografii (celek) pak z publikace k souborné výstavě díla Jana Kotěry v letech 2001–2003 postupně v Praze, Hradci Králové a Zlíně: Jan Kotěra 1871–1923: Zakladatel moderní české architektury. Praha: Obecní dům – KANT, 2001, s. 124.

V ÚTERÝ 20. PROSINCE 2016 SE SEJDEME NA MÍSTĚ UŽ OBVYKLÉM, TEDY NA STANICI METRA A STRAŠNICKÁ, ALE O TROCHU DŘÍVE, NEŽ OBVYKLE, VE 13.50, NEBOŤ V OBVYKLÝCH 14.00 NÁS UŽ OČEKÁVAJÍ V TRMALOVĚ VILE. TĚŠÍM SE NA VÁS.

ZÁROVEŇ PŘIPOMÍNÁM, ŽE 20. PROSINCE 2016 JE JEN POSLEDNÍ PŘEDNÁŠKA V TOMTO KALENDÁŘNÍM ROCE, POSLEDNÍ PŘEDNÁŠKA ZIMNÍHO SEMESTRU AKADEMICKÉHO ROKU 2016–2017 BUDE AŽ 3. LEDNA 2017. V LETNÍM SEMESTRU ZAČÍNÁME 21. ÚNORA 2017 A KONČÍME 16. KVĚTNA 2017.

[1] WIRTH, Zdeněk. Villa. Styl II, 1909–1910, s. III-VI, s. III.
[2] Tamtéž, s. III-IV.
[3] Tamtéž, s. V.

Advertisements

Napsat komentář »

Zatím nemáte žádné komentáře.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URI

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Vytvořte si zdarma webové stránky nebo blog na WordPress.com.

%d bloggers like this: