Czumalova nástěnka

Prosinec 31, 2016

U3V FSv ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY – PŘEDNÁŠKA 3. LEDNA 2017

Filed under: U3V ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY — V. Cz. @ 2:54 pm

sv_vaclav01SOUTĚŽ NA VRŠOVICKÝ KOSTEL SV. VÁCLAVA

Už v roce 1902, kdy byly Vršovice povýšeny na město, vznikl z iniciativy P. Františka Dusila Spolek pro zbudování nového katolického chrámu ve Vršovicích. Zakládajícími členy se stali také ředitel školy Bedřich Šplíchal a starosta Václav Drobný. Paralelně se shromažďováním potřebných prostředků se hledalo vhodné místo. Když obec získala Rangherku a Antonín Turek ji v letech 1899-1900 přestavěl na radnici, uvažovalo se o pozici v jejím sousedství, tedy na dohled kostela sv. Mikuláše. Projekt novorenesančního kostela zpracoval vršovický stavitel Bohumil Hrabě, další projekt předložil profesor uměleckoprůmyslové školy Václav Materka. Nové místo nabídlo v roce 1907 zrušení hřbitova, zřízeného náhradou za starý hřbitov u kostela sv. Mikuláše, kde se naposled pohřbívalo roku 1864, a na původně zvoleném místě byl založen park.
sv_vaclav02Spolek pro zbudování nového katolického chrámu ve Vršovicích vypsal veřejnou anonymní soutěž s lhůtou 15. listopadu 1927. S vypsáním bylo zveřejněno složení poroty: arch. Antonín Ausobský, prof. dr. Josef Cibulka, starosta dr. Josef Herold, rada arch. Ludvík Labler, arch. Otakar Novotný, arch. Kamil Roškot, dr. Antonín Podlaha a 2 zástupci vypisovatele.[1] Soutěž obeslalo 49 architektů 52 návrhy. „Při tom nešlo o podnik, který by lákal velikostí, vždyť úlohu bylo řešiti jen v rámci omezených prostředků,konstatoval Josef Cibulka v analýze výsledků soutěže[2]. Vypisovatel stanovil 3 000 000 Kč jako limit nákladů. Na ceny bylo určeno 20 000, 15 000 a 10 000 Kč, na zakoupení 10 000 Kč. Pro srovnání: Soutěž na budovu státní mincovny v Praze s uzávěrkou 31. října 1927 měla tři ceny odstupňovány stejně, u soutěže na budovu státní průmyslové školy v Hradci Králové s uzávěrkou 15. prosince 1927 to bylo 20 000, 16 000 a 12 000 Kč, soutěž na návrh fontány před sněmovnu, tedy Rudolfinum, uzavíraná 1. března 1928, měla ceny 30 000, 20 000 a 15 000 Kč. Josef Cibulka pojmenoval i hlavní důvod vysokého zájmu: „Vlastní příčinou hojné účasti byla asi ta okolnost, že bylo zase jednou zodpověděti otázku, kterou se zaměstnávalo již více než půldruhého tisíciletí a která stále zůstává aktuálním problémem. Šlo o to, aby dnešek zaujal stanovisko k věkovitému úkolu katolického kostela a pokusil se řešiti jej svým způsobem. Tím více pak se architekti cítili poutáni úlohou, poněvadž se lišila od praktických staveb, činžovních a obchodních domů, jako projev vyšší, duchovní myšlenky.[3]
sv_vaclav03Porota neudělila 1. cenu, 2. cenu získal návrh Černé mezikruží Josefa Gočára (1880–1945), 3. cenu návrh Castellum dalšího Kotěrova žáka Jaroslava Kabeše (1897–1964). Neudělení 1. ceny porotě umožnilo pokrýt ještě čtyři odměny[4]. K užší soutěži byli vyzváni oba vítězové, Josef Gočár a Jaroslav Kabeš, dále autor jednoho ze zakoupených návrhů Vladimír Bolech (1897–1970), žák Josipa Plečnika, a bez nároku na cenu Janákův a Gočárův žák Pavel Smetana (1900–1986) s dalším Gočárovým žákem Aloisem Wachsmannem (1898–1942)[5]. Konečné vítězství si odnesl Josef Gočár, „jenž byl potom pověřen vypracováním definitivního návrhu[6]. Opustil při tom zvolené prostorové řešení, šířkovou dispozici, již pro českou architekturu objevil Josip Plečnik, a nahradil je bazilikálním trojlodím s půlkruhově zakončeným presbytářem. Půdorysně jde ovšem o halu, vedlejší lodi nejsou od lodi hlavní oddělovány žádnými tektonickými články, a dojem hloubky prostoru posiluje mírné sbíhání bočních stěn, světelně akcentovaný presbytář a rytmicky stoupající výška hlavní lodi.
sv_vaclav04Vzpomínka Jana Sokola na dobu, kdy pracoval na projektu strašnického kostela, o němž jsem tu nedávno psal: „Tehdy se dokončovala stavba Gočárova vršovického kostela, jenž vyšel z minulé soutěže. V této soutěži Gočár sice zvítězil, ač jeho návrh byl průměrný. Objevil se však zde návrh Smetany a Wachsmanna, který mne tehdy oslnil a podnes jej považuji za vynikající. Inspiroval se Corbusierovým sálem z návrhu paláce Společnosi národů s parabolickým stropem, ale parabola zde byla užita jako výtvarný, ne účelový prvek tak úspěšně, že i Corbusier sám by ji byl uznal, jak soudím, za consommation licite, přípustný požitek.Také Cibulka uznával hodnoty tohoto návrhu a Gočár sám jím byl dotčen do té míry, že přijal Wachsmanna do svého ateliéru a zaměstnal jej při práci na prováděcí plány kostela. Nepřevzal sice soutěžní návrh Smetanův a Wachsmannův, ale navázal na něj více než na svůj vlastní. Parabolické nosníky nahradil však stupni, zvyšujícími se směrem k oltáři.[7]  Jan Sokol se společně s Emanuelem Hruškou zúčastnil vršovické soutěže: „propadli jsme úplně a zcela zaslouženě“[8], konstatuje lakonicky ve svých pamětech.
sv_vaclav05Časové údaje podstatné pro pochopení vršovické soutěže a výsledné stavby: 15. listopadu 1927 se uzavírala soutěž na kostel sv. Václava ve Vršovicích. 28. října 1928 byl položen základní kámen ke kostelu Nejsvětějšího srdce Páně na Královských Vinohradech. 20. května 1929 posvětil strahovský opat Metoděj Jan Zavoral OPraem základní kámen ke kostelu sv. Václava. 24. října 1929 provedl Msgre. ThDr. Antonín Podlaha, světící biskup pražský, slavnostní výkop, 29. října 1929 byla zahájena stavba a 21. září 1930 vysvětil ThDr. PhDr. František Xaver Kordač, arcibiskup pražský a primas český, hotový kostel sv. Václava. 8. května 1932 byl vysvěcen kostel Nejsvětějšího srdce Páně na Královských Vinohradech. Počátek stavby a vysvěcení Plečnikova kostela tak z obou stran rámcují dějiny kostela Gočárova. Josip Plečnik napsal v dopise Alexandru Titlovi 16. listopadu 1926: „Nikdež si člověk nepřeje tolik miti pocit dokonale jistoti než v kostele – Jsme v novy – úplně novy doby – ale kostel teto doby bohužel ještě vynalezen není –“[9]. S hlubokou vírou a pokorou o to usiloval od počátku své tvorby, Damjan Prelovšek[10] sleduje jeho hledání formy kostela pro novou dobu od prvních studentských projektů z roku 1897. Na řadu otázek odpovídala již jeho první realizace v oboru sakrální architektury, kostel sv. Ducha, postavený ve vídeňské dělnické čtvrtí Ottakring v letech 1910–1913 s použitím železobetonové konstrukce. sv_vaclav06Vlivné byly ale také nerealizované studie a projekty. „Průkopníkem po stránce prostorového disponování může býti jen ten, kdo osobně pronikl duchem dnešní liturgie, kdo niterně poznal, čemu kostel má sloužiti. Není proto divu, že impuls k novému utváření kostelního prostoru dal Plečnik. Nikoliv tím, že by chtěl udati nový typ a určiti platný kánon kostelů. Nová dispozice vyvěrala ze situačních podmínek a spočívala v tom, že v daném případě jako nejvhodnější řešení projektoval jako sálovou místnost šířkově položenou.[11] Josef Cibulka v citované studii ukazuje, že takové řešení lze najít i v historické architektuře. „Novinkou bylo to, že Plečnik před zraky věřících postavil liturgické jeviště, t. j. všechny oltáře a tím odstranil ono staré rozptýlení oltářů po kostele, které u nás, kde lavice jsou fixním mobiliářem, činí nemožným sledovati liturgické úkony u vedlejších oltářů. Šířková dispozice byla jen námětem a východiskem z dané situace, nikoliv nutným, ale přijatelným. Její náhodnost vysvítá z toho, že ani Plečnik ji potom neužíval.[12] Nové řešení se prosadilo v návrzích Plečnikových žáků v soutěži na druhý vinohradský kostel a podobně tomu bylo i v soutěži pro Vršovice. Uplatnilo se tu celé rozpětí dobově aktuálních typů, Wagnerova křížová centrála i Plečnikova šířková dispozice, opomenuty ale samozřejmě nebyly ani možnosti, které poskytuje tradiční dispozice hloubková. Šířková dispozice jednoznačně převažovala, další vývoj Gočárova vítězného návrhu dal ale za pravdu jednomu z dílčích Cibulkových shrnutí: „Hloubková i centrální disposice zůstaly, čím byly, a hlavně hloubková disposice zůstala principielně nejlepším vyřešením katolického kostela jakožto svatyně, liturgického shromaždiště věřících a auditoria.“[13]
sv_vaclav07Soutěž na kostel sv. Václava indikovala také další podstatný vývojový moment: „Historisující návrhy nedosáhly ani desetiny celkového počtu, a byly to ty nejslabší práce, které odpadly téměř automaticky v prvním kole. Nic na nich neupoutalo. Episoda historisujícího XIX. století zdá se býti už definitivně ukončena, aspoň mezi architekty. Kéž by jí byla také mezi stavebníky.[14] Může se to zdát v roce 1928 povzdechem už poněkud anachronickým, ale dlouhé devatenácté století bylo v sakrální architektuře opravdu dlouhé a vývoj vnímání modernity v církevním prostředí teprve čeká na podrobnější výzkum. (Už ho s několika spřízněnými badateli připravujeme.) Souhrnné Cibulkovo hodnocení soutěže ústí v naději: „Vršovická soutěž nebyla tedy pořádána nadarmo. Po stránce půdorysné byla bojem o realisaci šířkové disposice. Ukázalo se, že je tato za určitých předpokladů možnou a že získá protvářením oltářní stěny. Zároveň se však stalo znovu zjevným, že principielně nejlepším vyřešením kostelního prostoru je tradiční disposice hloubková, která však, zvláště tam, kde jsou fixní lavice, ještě získá, budou-li vedlejší oltáře místo po boku věřících umístěny jim v čele, eventuelně v kulisovitém odstupnění. Co se týká vlastního utváření prostorového, byla patrnou, třebaže nikoliv úspěšnou, snaha o odhmotnění kubického prostoru pomocí barvy a oken, protvářením stěn, členění hlavního prostoru a folií prostorů vedlejších, ale poměrně málo bylo využito tvárných možností, daných novými technikami. Vedle positivního zisku po stránce půdorysné vyřčeny byly nápovědi po stránce prostorové, že kostel je přece jen stavebním projevem vyššího, duchovního řádu. Doufejme, že jiná brzká soutěž přinese toho dokonalý projev mluvou dnešku.[15]

sv_vaclav08Reprodukce (většina pochází z citované Cibulkovy studie):
1 Josef Gočár: Soutěžní návrh kostela v Praze-Vršovicích, 1927 (II. cena)
2 Kostel sv. Václava v Praze-Vršovicích, Josef Gočár 1929-1930
3 Josef Gočár: Soutěžní návrh kostela v Praze-Vršovicích, 1927, půdorys
4 Kostel sv. Václava v Praze-Vršovicích, Josef Gočár 1929-1930, půdorys
5 Jaroslav Kabeš: Soutěžní návrh kostela v Praze-Vršovicích, 1927 (III. cena)
6 Jaroslav Kabeš: Soutěžní návrh kostela v Praze-Vršovicích, 1927, půdorys
7 Pavel Smetana – Alois Wachsmann: Soutěžní návrh kostela v Praze-Vršovicích, 1927
8 Pavel Smetana – Alois Wachsmann: Soutěžní návrh kostela v Praze-Vršovicích, 1927, řez

V ÚTERÝ 3. LEDNA 2017 SE SEJDEME V OBVYKLÝCH 14 HODIN VE VRŠOVICÍCH NA NÁMĚSTÍ SVATOPLUKA ČECHA PŘED KOSTELEM SV. VÁCLAVA (TRAMVAJE Č. 4, 22, AUTOBUSY Č. 124, 139, STANICE ČECHOVO NÁMĚSTÍ). TĚŠÍM SE NA VÁS A PŘEJI HEZKÉ PROBUZENÍ DO NOVÉHO ROKU.

[1] Styl VII (XII), 1926–1927, s. 161.
[2] CIBULKA, Josef. Kostelní prostor: Několik poznámek k jeho dějinnému vývoji u příležitosti vršovické soutěže. Časopis katolického duchovenstva LXIX (XCIV), 1928, s. 409-417, 515-516, 638-644, 697-702, 872-877, s. 409.
[3] Tamtéž.
[4] Styl VIII (XIII), 1927–1928, nepag. příloha za s. 80.
[5] Tamtéž, nepag. příloha za s. 80.
[6] Tamtéž.
[7] SOKOL, Jan. Dlouhá léta s architekturou. Praha: Vysoká škola uměleckoprůmyslová – Koniasch Latin Press, 1996, s. 57.
[8] SOKOL, Jan. Moje plány: Paměti architekta. Praha: Triáda, 2004, s. 107.
[9] Nejměnujte me nikdy: Dopisy Josipa Plečnika Alexandru Titlovi 1919–1947: kompletní edice. Praha: Přátelé Prahy 3, s. a., s. 22.
[10] PRELOVŠEK, Damjan. Josip Plečnik: Život a dílo. Šlapanice: ERA, 2002.
[11] CIBULKA, Josef. Kostelní prostor: Několik poznámek k jeho dějinnému vývoji u příležitosti vršovické soutěže. Časopis katolického duchovenstva LXIX (XCIV), 1928, s. 409-417, 515-516, 638-644, 697-702, 872-877, s. 422.
[12] Tamtéž.
[13] Tamtéž, s. 514.
[14] Tamtéž, s. 643.
[15] Tamtéž, s. 876-877.

Reklamy

Napsat komentář »

Zatím nemáte žádné komentáře.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URI

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Blog na WordPress.com.

%d bloggers like this: