Czumalova nástěnka

Únor 26, 2017

U3V FSv ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY – PŘEDNÁŠKA 28. ÚNORA 2017

Filed under: U3V ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY — V. Cz. @ 4:45 pm

ko005VLASTNÍ DŮM JANA KOTĚRY

Počátek české moderní architektury se tradičně spojuje s příchodem jejího věrozvěsta Jana Kotěry (1871–1923) do Prahy poté, co absolvoval speciální školu architektury Otto Wagnera na Akademie der bildenden Künste ve Vídni (1894–1897). Nebylo to ovšem bezprostředně poté, díky Římské ceně mohl pobývat téměř půl roku v Itálii, než v roce 1898 vystřídal Friedricha Ohmanna ve speciální škole dekorativní architektury na pražské Uměleckoprůmyslové škole. O rok později se oženil s Bertou Trázníkovou a nastěhoval se s ní do bytu v Jenštejnské ulici na Novém Městě pražském, upraveného podle jeho návrhu. V roce 1900 se jim narodila dcera Věra, za dva roky následovala dcera Johana a za další dva syn Miroslav. Do rodinného domu v Hradešínské ulici na Královských Vinohradech (čp. 1542/XII, Hradešínská 6), který si Jan Kotěra postavil v letech 1908–1909, se tak stěhovala rodina již pětičlenná (roku 1914 se tu rozšířila ještě o syna Jaroslava).
ko004Jan Kotěra se tehdy blížil vrcholu své tvorby i společenského postavení. Již stál Peterkův dům na Václavském náměstí (1899–1900), výstavní pavilon S. V. U. Mánes na Smíchově (1902), Herbenova vila v Hostišově (1902), Fröhlichova vila v Černošicích (1902-1903), Máchova vila v Bechyni (1902–1903), strašnická Trmalova vila (1902–1903), Okresní dům v Hradci Králové (1903–1904), vila Stanislava Suchardy s ateliérem v Bubenči (1904–1907), Národní dům v Prostějově (1905–1907), Tonderova vila v St. Gilgenu (1905–1906), michelská Vodárna města Vršovic (1906–1907), Götzova vila v Chrustenicích (1907–1908), úřednický dům v Nučicích (1908). Paralelně se stavěly Leichterův dům s nakladatelstvím na Královských Vinohradech (1908–1909) a Kratochvílova vila v Černošicích (1908–1910). Téhož roku, kdy byl dům v Hradešínské dokončen, započala stavba Městského muzea v Hradci Králové (1909–1913) a Jan Kotěra intenzivně pracoval na dalším projektu budovy rektorátu, právnické a teologické fakulty Karlo-Ferdinandovy university.
ko012Roky 1908 a 1909 jsou v dějinách české moderní architektury zlomové. Její vítězný nástup manifestovaly některé pavilony na Jubilejní výstavě Obchodní a živnostenské komory. Sám Kotěra navrhl ve spolupráci s Josefem Gočárem a Pavlem Janákem Pavilon obchodu a průmyslu a s Karlem Göttlichem Pavilon odborného školství, ale byla tu i pozoruhodná koncertní síň Josefa Zascheho či Pavilon poživatin Bohumila Hübschmanna. Podobnou demonstraci moderny přinesla v pořadí již třetí soutěž na přestavbu Staroměstské radnice v roce 1909. V ní sice zvítězil historizující návrh Antonína Wiehla, ale ovládly ji projekty wagnerovské a kotěrovské orientace, jejichž autory byli Antonín Engel, Josef Gočár, Bohumil Hübschmann, Pavel Janák, Otakar Novotný, Theodor Petřík a Jaroslav Vondrák. O rok dříve dostavěli v exponované poloze pražského korza radikálně wagnerovský palác Wiener Bankverein, dílo Josefa Zascheho a Alexandra Neumanna. Kotěrův vlastní dům do tohoto výčtu rozhodně patří a podobnou roli má v periodizaci jeho díla.
ko001ko002Komplikovaná dispozice prvních dvou podlaží je patrna z půdorysů, horní patro, žel, nemám. Tam byla samostatně přístupná Kotěrova pracovna a ateliér, sloužící od roku 1910 také studentům jeho speciální školy architektury Akademie výtvarného umění. Ta se časem přestěhovala do vlastní budovy v Bubenči, stavěné v letech 1919–1920 podle projektu Jana Kotěry a dokončené již po jeho smrti v letech 1923–1924 Josefem Gočárem, a Berthold Schwarz v roce 1928 rozdělil její vinohradský ateliér na tři pokoje. Objednavatelem byl už nový majitel, advokát JUDr. Josef Koeser, který dům koupil od Kotěrových dětí o rok dříve. Dalšími změnami prošel v roce 1936 a znovu po válce, kdy dispozici rodinného domu narušilo dělení na několik bytů.
ko010Fotografie domu z doby dokončování a půdorysy reprodukuji z monografického čísla revue Styl na počátku II. ročníku (1909–1910) Villa v Čechách, 1906–1909 (s. 12, 14, 15). Otištěna tu byla i krásná Kotěrova kresebná studie zahrady a zahradního průčelí, ovšem černobíle (s. 13). Raději ji tedy reprodukuji barevně z publikace k souborné výstavě díla Jana Kotěry v letech 2001–2003 postupně v Praze, Hradci Králové a Zlíně (Jan Kotěra 1871–1923: Zakladatel moderní české architektury. Praha: Obecní dům – KANT, 2001, s. 173.). Odtud (s. 171) pochází také fotografie interiéru obytné haly s působivým horním osvětlením, zařízené Kotěrovým nábytkem. Jeho dílem je rovněž obraz vpravo, vlevo jistě poznáváte dílo Jana Preislera.

V ÚTERÝ 28. ÚNORA 2017 SE SEJDEME O 5 MINUT DŘÍVE NEŽ OBVYKLE, TEDY VE 13.55 V SADECH BRATŘÍ ČAPKŮ POD VĚŽÍ VINOHRADSKÉ VODÁRNY (TRAMVAJ Č. 10 A 16, ZASTÁVKA VINOHRADSKÁ VODÁRNA). BUDETE-LI MÍT ZPOŽDĚNÍ, VYČKEJTE NÁS, PROSÍM, TRPĚLIVĚ O KOUSEK DÁL V KORUNNÍ ULICI PŘED Č. 60. TĚŠÍM SE NA VÁS.

Uložit

Advertisements

Napsat komentář »

Zatím nemáte žádné komentáře.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URI

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Vytvořte si zdarma webové stránky nebo blog na WordPress.com.

%d bloggers like this: