Czumalova nástěnka

Březen 11, 2017

U3V FSv ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY – PŘEDNÁŠKA 14. BŘEZNA 2017

Filed under: U3V ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY — V. Cz. @ 7:51 pm

KE KOSTELU NEJSVĚTĚJŠÍHO SRDCE PÁNĚ I
Jako čtení na cestu dnes k pozvánce připojuji působivá slova, jimiž v roce 1930 vítal Plečnikův kostel Nejsvětějšího Srdce Páně Josef Cibulka na stránkách Časopisu katolického duchovenstva[1]:
„Význam novostavby vysvítá z několika hledisek. Autor působil řadu let jako učitel v Praze[2] a Slovinec rodem odchoval nemalý počet žáků-Čechů[3] a tím nepřímo, ale účinně zasáhl ve vývoj českého architektonického dění. Dosud jsme v Čechách neměli Plečnikovy stavby, nehledíme-li k pracím na Pražském hradě, které jsou spíše úpravami. Teprve vinohradským kostelem má mezi námi stanouti, a sice dílem, jemuž jakožto uměleckému problému hluboce věřící výtvarník věnoval valnou část svého uměleckého úsilí a nejvniternějšího zájmu ze snahy přiblížiti tradiční stavbu kostelní časovým výrazem dobovému chápání, aby se, podle slov autorových, »dnešní člověk v novém kostele cítil tak doma, jako se vidí doma v novém, vyhovujícím bytě spíše než ve staré neúčelné budově.«
Výtvarně je nový kostel projevem a ohlasem oné periody uměleckého vývoje, v níž na mezi dvou staletí mladá generace hledala nový výraz, nezatížený planým historismem, vyvěrající z dobového snažení uměleckého v duchu prosté účelnosti, vnitřní opravdovosti, přirozené výrazovosti, původní dekorativnosti a vážnosti k vzácnému materiálu. Několik kostelů vzniklo na nově odkryté cestě a sám Plečnik jich několik navrhl a provedl. Liší-li se Plečnikovy stavby, i vinohradský návrh, čím od plánů jeho vrstevníků, které někdy i více pozornosti upoutaly, pak je to jejich vnitřní hodnota. Jsou vroucí modlitbou ušlechtilého člověka a umělce. Tak bude vinohradský kostel pomníkem architekta, který po Kotěrovi nejvíce zapůsobil na novou naši generaci a tím bude i klíčem k jejímu porozumění, ale zároveň bude prvním umělecky závažným a vnitřně opravdovým kostelem po bezútěšné produkci posledních desetiletí v Praze.“
Rozpětí cesty, kterou návrh kostela urazil, ukazuje obrazový doprovod: Nahoře definitivní návrh hlavního průčelí z roku 1930 s razítky a podpisy zástupců firmy V. Nekvasil a Spolku pro zbudování II. katolického chrámu Páně na Královských Vinohradech, dole fotografie dřevěného modelu 1. varianty kostela z roku 1923. Na poslední reprodukci je vítěz soutěže na kostel v roce 1919, návrh Plečnikova žáka Jindřicha Mergance (1889-1974). (Zdroj: PRELOVŠEK, Damjan (ed.). Josip Plečnik – architekt Pražského hradu. Praha: Správa Pražského hradu, 1996, s. 551, 563 a 567.)
V ÚTERÝ 14. BŘEZNA 2017 SE SEJDEME V OBVYKLÝCH 14.00 OPĚT PŘED KOSTELEM NEJSVĚTĚJŠÍHO SRDCE PÁNĚ NA KRÁLOVSKÝCH VINOHRADECH. TĚŠÍM SE NA VÁS.  

[1] CIBULKA, Josef. Dvě nové věže a dva nové kostely. Časopis katolického duchovenstva LXXI (XCVI), 1930, s. 431-440, 533-541, s. 438-439.
[2] Josip Plečnik působil deset let na pražské Uměleckoprůmyslové škole, od ledna 1911, kdy zde převzal speciální školu pro dekorativní architekturu po Janu Kotěrovi, do ledna 1921, kdy, povolán na Technickou universitu do Lublaně, předal školu Pavlu Janákovi.
[3]Nemalý počet žáků-Čechů“ tu znamená padesát. Byli mezi nimi například Bedřich Feuerstein, Josef Fuchs, František Lydie Gahura, Ludvík Hilgert, Alois Metelák, Alois Mezera, Otto Rothmayer, Karel Řepa, Josef Štěpánek či Karel Štipl.

 

Uložit

Reklamy

Napsat komentář »

Zatím nemáte žádné komentáře.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URI

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Vytvořte si zdarma webové stránky nebo blog na WordPress.com.

%d bloggers like this: