Czumalova nástěnka

Duben 15, 2017

U3V FSv ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY – PŘEDNÁŠKA 18. DUBNA 2017

Filed under: U3V ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY — V. Cz. @ 9:40 pm

ČTENÍ NA CESTU: DÍVČÍ KOLEJ BUDEČ
KAPITOLA Z KNIHY V. M. HAVLA  MÉ VZPOMÍNKY

„Někdy během roku 1922 se na mne obrátila členka OHČS[1] MUDr. Anna (Anča) Schustlerová-Matoušková s návrhem, aby OHČS něco podniklo také pro ubytování vysokoškolských studentek, kterých po první světové válce již hodně přibylo. Měla spolu se svou sestrou Julií, která se právě vrátila ze studijního pobytu v USA, nejen nadšení, ale i konkrétní představu, jak by u nás měla vypadat vzorná, definitivní dívčí kolej. Poněvadž se aktivně účastnila stavby studentské kolonie na Letné, věděla, že předpokladem úspěšné realizace jejích představ je, aby do akce byla zainteresována řada osob jak z úřadů, tak těch, kdo budou ochotni buď finančně nebo pracovně k realizaci plánu přispět. A tak se obrátila na mne, abych jí k tomu pomohl. Věděla, že mne zájem o činnost ve studentstvu ještě neopustil a že jsem, jako spoluiniciátor kolonie na Letné, vlastně i povinen udělat též něco pro ubytování studentek.
Představa dívčí koleje, jak mi ji vylíčila paní Anča, se mi líbila, avšak uvědomoval jsem si, že je potřebí najít především osobu, která za věcí půjde a bude umět tuto představu také realizovat v praxi. Samozřejmě jsem tuto osobu viděl v dr. Schustlerové. Proto jsem položil paní Anče podmínku své spolupráce, že u této akce vytrvá a sama převezme i vedení koleje. Přislíbila, i když ona ani já jsme tehdy netušili, jaké břemeno na sebe bere.
Tehdy existoval spolek Kolej vysokoškolských posluchaček, který spravoval jen asi 15 lůžek ve Spálené ulici a několik v Kateřinkách, vedle blázince. Tento spolek dostal sic od presidenta Masaryka dar 200.000 Kč na stavbu koleje, ale nenalezl se v něm nikdo, kdo by se akce ujal.
Dr. Schustlerová měla chuť, energii i podporu OHČS a Křesťanského kroužku. Dala se do práce přesto, že musela omezit svou lékařskou praxi. Dohodli jsme se, že ustavíme Stavební družstvo OHČS pro stavbu koleje Budeč, které bude mít nárok na státní podporu. Moje matka i já jsme zakoupili značný počet podílů. Družstvo se nám podařilo dobře ustavit. Předsedou byl prof. dr. Felber[2], jednatelkou MUDr. Anna Schustlerová a já pokladníkem.
K pozemku nám dopomohl přičiněním dr. Schustlerové její profesor MUDr. Weigner[3], a to ve Wenzigově ulici. Projekt koleje ochotně vypracoval ing. arch. B. Kozák[4], bratr příznivce našeho obrodného hnutí, prof. dr. J. B. Kozáka[5]. Náklad na stavbu byl odhadnut na 4 milióny Kč. Pozemek stál 128 000 Kč.
Přirozeně teď tu byl nemalý úkol opatřit potřebné peníze a úvěry. Udělali jsme dohodu s Kolejí vysokoškolských posluchaček, že vloží do stavby zmíněný dar od presidenta Masaryka za podmínky, že sama bude obsazovat část pokojů. Dále jsme jednali s ministerstvem zahraničí, aby si zakoupilo pro své výpravy studentů ze zahraničí, které tehdy samo organizovalo, určitou část lůžek, a to vkladem 50.000 Kč za každé vyhrazené lůžko, resp. pokoj. Také nám jistou částkou přispělo ministerstvo zdravotnictví, které mělo zájem, aby studentky medicíny měly možnost bydlet nedaleko svých fakult a ústavů. Takto se nám podařilo získat celý potřebný kapitál k tomu, abychom dostali státem garantovaný úvěr a zajistili stavbu.
Při ofertním řízení byl nám poradcem můj profesor z techniky a příbuzný Schustlerové prof. ing. dr. Stanislav Bechyně[6]. Stavba byla zadána firmě Českomoravská stavební, za kterou vedl stavbu můj spolužák z reálky i techniky ing. Jaroslav Brázdil (s nímž jsem i později po řadu let spolupracoval při svém podnikání na Barrandově). Při stavbě koleje byli našimi obětavými poradci ing. Zelený a ing. Karel Boháč. Náklad na stavbu nebyl překročen.
Návrhy na nábytek vypracovala a jeho dodávku zajišťovala bezplatně arch. Milada Petříková-Pavlíková, první čsl. architektka[7].
Kolej Budeč byla úspěšně vybudována a od listopadu 1925 obsazena studentkami. První ředitelkou se stala MUDr. A. Schustlerová. Když se později své funkce vzdala, po neshodě osobního rázu s některými členkami výboru Koleje vysokoškolských posluchaček, stala se ředitelkou Budče ing. Bergauerová, která za okupace i se svým manželem ztratila život v plynové komoře.“[8]

V ÚTERÝ 18. DUBNA 2017 SE SEJDEME V 11.30 A VE 14.00 NA KRÁLOVSKÝCH VINOHRADECH V ANGLICKÉ ULICI, NA CHODNÍKU MEZI ŠKRÉTOVOU A RUBEŠOVOU (ORIENTAČNÍ BOD: PIZZERIA LA TORRETTA). TĚŠÍM SE NA VÁS.            

[1] Obrodné hnutí čsl. studentstva bylo ustaveno z iniciativy Václava Marii Havla a Otakara Janoty v roce 1920 (Václav Maria Havel byl pět prvních volebních období, v letech 1920–1924, jeho předsedou). Z programového prohlášení, přijatého na třetí konferenci OHČS v roce 1922: „My, řádní členové OHČS, sdružujeme se v rámci OHČS, abychom společně pracovali na podkladě náboženském k obrodě člověka v duchu Krista, jež se projevuje účinnou láskou, touhou po poznání pravdy a snahou po konání dobra.“

[2] Prof. Ing. Dr. Viktor Felber (1880–1942), absolvent české a německé techniky v Praze, první doktor technických věd u nás. Na Českém vysokém učení technickém se v roce 1908 habilitoval v oboru technická mechanika, roku 1911 jmenován mimořádným, 1919 řádným profesorem mechaniky a termomechaniky. V akademickém roce 1920-1921 děkan Vysoké školy strojního a elektrotechnického inženýrství, v akademickém roce 1930-1931 rektor Českého vysokého učení technického. Kromě základních děl v oborech hydrauliky, mechaniky a termomechaniky vydal také pozoruhodné spisy Řád mravní a hospodářský (Praha: Etokratické hnutí, 1935) a Národní a sociální stát. Studie o společenské a národní organisaci a o budování státu (Praha: Jan Svátek, 1939). Ty už spadají do doby, kdy byl na vlastní žádost předčasně penzionován. V roce 1942 byl jako aktivní člen Národně-revolučního výboru inteligence zatčen a popraven.

[3] Prof. MUDr. Karel Weigner (1874–1937), profesor anatomie na Universitě Karlově, po dvakrát děkanem lékařské fakulty, v roce 1936 rektorem university. Od roku 1926 až do své smrti vedl pražský Anatomický ústav. Autor fundamentální pětidílné učebnice Topografická anatomie se zřetelem k studiu anatomie a k potřebám klinickým (2. vyd. Praha: Springer, 1930) a učebnic dalších, významný funkcionář Sokola, propagátor zdravého způsobu života, tělocviku a sportů, zakladatel Ústavu pro výchovu učitelů tělocviku, oblíbený učitel plastické anatomie na uměleckých školách a popularizátor vědy.

[4] Ing. arch. Dr. Bohumír Kozák (1885–1978) studoval na Českém vysokém učení technickém. Po absolutoriu v roce 1909 pracoval v ateliéru Osvalda Polívky, pak se stal hlavním architektem firmy V. Nekvasil a počátkem 20. let se osamostatnil.

[5] Prof. PhDr. Jan Blahoslav Kozák (1888–1974) studoval teologii, filosofii a teologii na universitách v Bonnu, Edinburghu, Vídni, Halle a Praze. V roce 1921 se habilitoval pro obory logiky, metodologie a noetika a 1926 i dějiny filosofie, od 1927 byl mimořádným, 1933 řádným profesorem dějin filosofie na Filosofické fakultě University Karlovy.

[6] Prof. Ing. Dr. Stanislav Bechyně (1887–1973) studoval do roku 1910 na pražské technice. Získal zaměstnání u firmy Skorkovský, postupně se tu stal vedoucím inženýrem a nakonec společníkem. V roce 1920 byl jmenován profesorem statiky, dynamiky a staveb ze železobetonu na Českém vysokém učení technickém, v letech 1926-1958 tu přednášel stavitelství mostů kamenných a betonových, obor, který ustavil. Dvakrát byl děkanem Vysoké školy inženýrského stavitelství. Jeho bohatá bibliografie obsahuje převážně vědecké studie a vysokoškolské učebnice betonového a mostního stavitelství.

[7] Milada Petříková (1895-1985) se dostala na České vysoké učení technické jako soukromá hospitantka, až po vzniku republiky byla uznána řádnou posluchačkou. Absolvovala v roce 1921, téhož roku (čtyři dny po promoci) se provdala za svého profesora Theodora Petříka (1882–1941) a otevřela si vlastní ateliér.

[8] HAVEL, V. M. Mé vzpomínky. Praha: Lidové noviny, 1993, s.150-151.

Reklamy

Napsat komentář »

Zatím nemáte žádné komentáře.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URI

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Vytvořte si zdarma webové stránky nebo blog na WordPress.com.

%d bloggers like this: