Czumalova nástěnka

Říjen 29, 2017

U3V FSv ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY – PŘEDNÁŠKA 31. ŘÍJNA 2017

Filed under: U3V ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY — V. Cz. @ 1:45 pm

V následujícím textu odskočím z Olšanských hřbitovů na již neexistující hřbitovy v Karlíně, aniž by to znamenalo změnu místa nejbližších přednášek. Budeme při nich na Olšanech potkávat náhrobky z Karlína přemístěné. Jedním z nich je figurální náhrobek neznámého důstojníka na sousední historické fotografii z karlínského vojenského hřbitova. Zredigoval jsem proto pro vás a aktualizoval starší příspěvek na tomto blogu již při jiné příležitosti publikovaný, ale zasutý v jeho nejstarších kulturních vrstvách.

KARLÍNSKÝ VOJENSKÝ HŘBITOV A KARLÍNSKÉ EVANGELICKÉ HŘBITOVY
Vznik karlínského vojenského hřbitova souvisí se stavbou Invalidovny (Kilián Ignác Dientzenhofer 1731-1737). Předpokládá se, že vznikl roku 1732, nejpozději 1735, kdy jej vysvětil velmistr rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou Julius František Waha a do rozestavěné Invalidovny se nastěhovalo prvních 200 invalidů. Ležel pod svahem Vítkova, mezi dnešní Pernerovou ulicí a tělesem železniční trati. Záhy byl rozšířen na hřbitov pro celou pražskou po­sádku a roku 1753 vysvěcen. Nejspíše tu byli pohřbeni i bavorští, saští a francouzští vojáci, zemřelí v pražských lazaretech za válek o rakouské dědictví v letech 1740–1745. Někdy kolem roku 1801 se hřbitov dočkal dalšího rozšíření. Počet pohřbů dramaticky narostl za napoleonských válek, po bitvách u Drážďan (26.-27. 8. 1813) a u Chlumce (Kulmu, 29.-30. 8. 1813). Invalidovna byla tehdy vyklizena (z 19 důstojníků, 881 vojáků, 285 manželek a 193 dětí směli zůstat jen 103 nej­hůře postižení) a zřízen tu lazaret. Víme, že jen mezi 27. zářím a 2. prosincem 1813 zemřelo v pražských nemocnicích a lazaretech 3 486 vojáků a na karlínském hřbitově nebyli pohřbíváni jen ti, jejichž život skončil v Invalidovně, ale i většina zemřelých z ostatních pražských lazaretů. Dochoval se hrob 45 ruských důstojníků (1 podplukovník, 2 majoři, 3 jízdní kapitáni, 4 štábní kapitáni, 8 nadporu­číků, 12 podporučíků, 2 korneti, 13 praporčíků), v roce 1906 přemístěný na I. obecní hřbitov na Olšanech a roku 1945 přesunutý na olšanské Čestné pohřebiště rudoarmějců.
Nejvýznamnějším pohřbeným z té doby tu byl pruský generál Gerhard Johann David von Scharnhorst (1755–1813). V Praze, jíž projížděl na jednání o rakouské intervenci ve Vídni, se zhoršilo jeho zranění z bitvy u Großgörschen a nakonec tady jeho následkům 28. června 1813 podlehl. Pochován byl v kapli Panny Marie na karlínském vojenském hřbitově. Architekt Karl Friedrich Schinkel a sochaři Friedrich Tieck a Christian Daniel Rauch vytvořili v letech 1820–1824 náhrobek, který představuje jeden z vrcholů klasicistního funerálního umění. Byl původně zamýšlen pro Prahu, v Schinkelově korespondenci je zmínka o umístění na Olšanech, ale generálovy ostatky byly roku 1826 (nebo 1821?) převezeny do Berlína a pohřbeny na tamní Invali­denfriedhof.
V roce 1821 byl už karlínský hřbitov přeplněn, ale pohřbívalo se tu dál. Poslední odpočinek tu nalezli například vojáci padlí v Praze za nepokojů v červnu 1848, jejich pomník je dnes na Ol­šanech (IX-10b-1). V roce 1866 zde bylo pohřbeno 285 pruských vojáků, zemřelých za okupace Prahy. Jen v kategorii důstojníků se odhaduje počet pohřbených v letech 1753–1813 na 1 200, v letech 1813–1894 přibylo 1 650 důstojnických pohřbů. Velká povodeň v roce 1890 hřbitov vážně poškodila a o čtyři roky později vyšlo nařízeno o jeho zrušení. Nejvýznamnější náhrobky byly přeneseny na IX. ol­šanský hřbitov (IX-10b) spolu s ostatky zhruba 5 000 vojáků. Ostatky pruských důstojníků a vojáků přenesli v roce 1905 na Pruský hřbitov ve Štěrboholích, zřízený téhož roku kolem pomníku polního maršála Kurta Christopha von Schwerin, padlého v bitvě u Štěrbohol roku 1757. Tento hřbitov zničili místní obyvatelé v květnu 1945 odplatou za nacistickou perzekuci.
Pozemek vojenského hřbitova byl předán karlínské obci, která na jeho ploše původně zamýšlela zřídit sad, pokusné a zásobní zahrady. Nakonec jej roku 1906 prodala Akciové společnosti strojírny, dříve Breitfeld, Daněk a spol. Dochovala se jen barokní hřbitovní kaple Panny Marie, postavená s největší pravděpodobností při zřízení hřbitova pro důstojníky pražské posádky v roce 1753. Stala se součástí továrního areálu a byla těsně obestavěna jeho budovami. Od roku 1964 je památkově chráněna, nicméně ČKD používalo kapli jako strojovnu dieselagregátu. V roce 2004 byla po povodni opravena a opatřena novým, barevně poněkud sporným nátěrem.
Evangelický hřbitov, vklíněný mezi od­dělení vojenského hřbitova pro důstojníky a pro mužstvo, byl založen v roce 1784 na ploše zhruba 180 × 50-70 m. Předstupněm se stala krypta k pohřbívání nekatolických důstojníků a hřbitůvek kolem ní, zřízený roku 1781. Sloužil primárně německým evangelíkům, později tu byli pohřbíváni i mrtví z českých sborů. S tím zřejmě souvisí rozšíření v letech 1833 a 1863. Na schématu z roku 1903 je rozdělen na část německou (lutheránskou), přiléhající k důstojnickému hřbitovu, a část českou (helvetskou). V roce 1906 většinu odkoupila karlínská obec, zbytek se jí podařilo vykoupit až v roce 1911 a roku 1917 část po­zemků prodala Akciové společnosti strojírny, dříve Breifeld, Daněk a spol. k rozšíření továrny a stavbě vlečky. Většina pohřbů byla před tím převezena na Olšany (IX-10b a I. obecní), proces zahájilo přemístění hrobů Augustina Smetany 11. 5. 1900 a Pavla Josefa Šafaříka 13. 5. 1900.
Na ploše hřbitova pro důstojníky je dnes parkoviště, na místě hřbitova pro mužstvo a invalidy a obou evangelických hřbitovů stojí kancelářská budova Butterfly Karlín (David Chisholm / CMC Architects 2016-2017, 6 nadzemních a 2 podzemní podlaží, 22 990 m² kancelářské plochy, 303 parkovacích míst, z toho 12 venkovních).
Na schematickém nákresu podle situačního plánu z roku 1903 označuje A hřbitov pro mužstvo a invalidy, B evangelický hřbitov český – helvetský, C evangelický hřbitov německý – lutheránský, D a E hřbitov pro důstojníky, F domek hrobníka (?), G barokní kapli, 7 hrob 45 ruských důstojníků, 11 hrob 285 pruských vojáků a 12 hrob vojáků padlých v červnových bouřích roku 1848.

[Pohled na karlínský vojenský a evangelický hřbitov od Vítkova (v pozadí Invalidovna) na anonymní litografii z doby kolem 1850 reprodukuji z knihy MÍKA, Zdeněk. Karlín – nejstarší předměstí Prahy. Praha: Muzeum hl. m. Prahy, 2011, s. 93, fotografie části hřbitova je ze stejného zdroje, s. 92. Schema hřbitova pochází z knihy MICHÁLKOVI, Irena a Ladislav. Zaniklé pražské vojenské hřbitovy. Praha: vlastním nákladem autorů, 2008, s. 137.  Z ní jsem také čerpal větší část zde uvedených údajů.]

V ÚTERÝ 31. ŘÍJNA 2017 SE SEJDEME V 11.30 A VE 14.00 U VCHODU NA X. OLŠANSKÝ A II. OBECNÍ HŘBITOV (ULICE JANA ŽELIVSKÉHO, TRAMVAJOVÁ ZASTÁVKA MEZI HŘBITOVY). TĚŠÍM SE NA VÁS.

DODATEČNÉ UPOZORNĚNÍ:
SPRÁVA PRAŽSKÝCH HŘBITOVŮ BYLA V NEDĚLI NUCENA UZAVŘÍT VŠECHNY HŘBITOVY. V TUTO CHVÍLI (NEDĚLNÍ PODVEČER) VICHŘICE SICE UTICHÁ, ALE NEZNÁME ROZSAH ŠKOD A TEDY NEVÍME, KDY SKONČÍ NUTNÉ PRÁCE K JEJICH ODSTRANĚNÍ A HŘBITOVY SE OPĚT OTEVŘOU. ZAČAL JSEM PRO JISTOTU CHYSTAT NA ÚTERÝ NÁHRADNÍ PŘEDNÁŠKU. PROSÍM, PODÍVEJTE SE SEM JEŠTĚ ZÍTRA VEČER, EVENT. V ÚTERÝ RÁNO, ZDA SE NEZMĚNILO MÍSTO NAŠEHO SETKÁNÍ.

AKTUÁLNÍ STAV (PONDĚLÍ 30. 10. 12:25):  N E Z M Ě N I L O

Uložit

Uložit

Uložit

Napsat komentář »

Zatím nemáte žádné komentáře.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URI

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Vytvořte si zdarma webové stránky nebo blog na WordPress.com.

%d bloggers like this: