Czumalova nástěnka

Listopad 26, 2017

U3V FSv ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY – PŘEDNÁŠKA 28. LISTOPADU 2017

Filed under: U3V ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY — V. Cz. @ 2:21 pm

ŽIŽKOVSKÁ KAPSLOVNA

Začalo to dvěma objevy. Francouzský chemik Claude Louis Bertholet (1748–1822) připravil roku 1786 chlorečnan draselný, KClO3, zvaný po něm také Bertholetova sůl, a objevil citlivost jeho směsi s práškovými hořlavinami na mechanické podněty. Na konci 18. století pak vzbudil pozornost fulminát rtuťnatý, Hg(CNO)2, triviálně třaskavá rtuť, který lze rovněž mechanicky přivést k výbuchu a iniciovat jím explozi jiné výbušniny, ať už byl tím, kdo fulminát rtuťnatý připravil jako první, anglický chemik Edward Charles Howard (1774–1816) v roce 1799 nebo o něco později Justus von Liebig (1803­–1873) či naopak dříve William Higgins (1766–1825), Pierre Bayer (1725–1798), Johann Kunckel von Löwenstern (1630-1703) či někdo ze středověkých alchymistů. Otevřela se možnost, jak překonat nevýhody křesadlových zámků ručních palných zbraní. Na přelomu 18. a 19. století bylo vyvinuto několik typů perkusních zámků a pro ně se hledaly optimální perkusní zápalky.
Do vývoje se pustil také mladý francouzský chemik Jean Marie Nicolas Bellot (1797–1880) a v návaznosti na Bertholeta experimentoval s chlorečnanem draselným ve směsi s černým střelným prachem. V roce 1823 získal povolení k zřízení dílny na výrobu zápalek v Paříži, byl také tichým společníkem jejich dalšího pařížského výrobce, firmy Tardy & Blancher. S Bellotovými zápalkami začala obchodovat i společnost Sellier & Comp., prodávající luxusní zboží a lovecké zbraně, kterou v roce 1813 vytvořil z firmy Rosenkranz  v Lipsku francouzský emigrant Pierre Daniel Louis Sellier (1790–1870). Rychle si uvědomil obchodní potenciál nového výrobku a rozhodl se, že bude perkusní zápalky vyrábět sám. Za sídlo budoucí továrny si vybral Prahu. Privilegium na výrobu perkusních zápalek mu císařské úřady udělily s podmínkou účasti odborníka, o její oprávněnosti jej přesvědčily také vlastní neúspěšné pokusy o výrobu ve zrušeném zbraslavském klášteře v roce 1825. Oním odborníkem se stal Bellot: Na podzim 1825 přijel na Sellierovu žádost do Prahy a pod jeho vedením se v žižkovské usedlosti Parukářka, kterou Sellier mezitím koupil, začala budovat dílna. Ke konci téhož roku pak společníci podali žádost o přiznání práva k výkonu uděleného privilegia. Jako cizincům jim přiznáno nebylo, v roce 1826 pak získali nové privilegium, ale opět nikoliv právo k jeho výkonu. Důvodem byla tentokrát technologická změna, Bellot nahradil chlorečnan draselný fulminátem rtuťnatým. Do Paříže se už nevrátil, roku 1827 se v Praze oženil s Alžbětou Vackovou. Snáze se pak stal občanem monarchie, Sellier získal na občanství dispens a úřední překážky se jim díky tomu nakonec podařilo překonat. Množství třaskavé rtuti, které bylo firmě povoleno najednou vyrobit, bylo ale tak malé, že nezbývalo, než se na Žižkově vrátit k chlorečnanu draselnému a pro práci s fulminátem rtuťnatým zřídit závod v Schönebecku v Prusku, kde výroba třaskavé rtuti limitována nebyla. Bellot výrobu zdokonaloval od původního ručního plnění kapslí k efektivitě strojní výroby, která razantně snižovala ceny zápalek. Pokračoval v tom i po nešťastném zranění při výbuchu v továrně v roce 1832, které ho prakticky připravilo o zrak. V té době už byla firma Sellier & Bellot největším evropským a zřejmě i světovým výrobcem perkusních zápalek, v roce 1835 jich v obou svých závodech vyrobila zhruba 150 milionů. V roce 1841 se Bellotovi konečně podařilo dosáhnout zrušení limitu na výrobu třaskavé rtuti. Výroba se pak postupně rozšiřovala o náboje Flobert a Lefaucheux a měděné kroužky pro šněrovačky a vojenskou výstroj; díky ní byly lépe využívány stroje na měděná pouzdra zápalek.
Sellier, který se po většinu času více věnoval řízení své lipské firmy, předal v roce 1865 svůj poloviční podíl v závodech v Praze a Schönebecku svým dětem a odešel na odpočinek, Bellot jej následoval o dva roky později. Vzniklo konsorcium pro vytvoření akciové společnosti a v roce 1873 byla ustavena Actiengesellschaft zur Fabrication Zündhütchen, Patronen und Ösen, vormals Sellier & Bellot (Akciová společnost pro výrobu zápalek, nábojů a kroužků, dříve Sellier & Bellot). V jejím názvu ještě nefigurují rozbušky pro dynamitové nálože, které firma vyráběla od roku 1871 a ještě pro ně neexistoval obecně sdílený termín. Statistické údaje za rok 1880: Zpracováno 100 000 kg mědi, 200 000 kg mosazi, 50 000 kg papíru, 5 000 kg rtuti, 60 000 kg kyseliny dusičné, 70 000 l lihu na výrobu 400 000 000 zápalek, 20 000 000 rozbušek, 15 000 000 nábojnic pro brokovnicové náboje, 10 000 000 revolverových a vojenských nábojů, 100 000 000 kroužků. Akciová společnost koupila roku 1883 další závod, tentokrát v Rize, v dalších letech modernizovala závod pražský a tím zvýšila efektivitu a zároveň bezpečnost výroby. Od 90. let výrobní program zahrnoval i dělostřelecké a ženijní rozbušky. Roku 1915 se majoritním akcionářem stala rakouská zbrojovka Steyr a v dalším roce rozběhla v nové hale výrobu 8 mm munice pro pušky Mannlicher, jimiž byly vybaveny pěší jednotky rakousko-uherské armády.
Po vzniku Československé republiky se oddělil závod v Schönebecku a akcie Sellier & Bellot roku 1922 nakoupila Československá průmyslová banka, aby se v Praze mohlo vyrábět pro československou armádu v domácím podniku, jak ukládal zákon. Žižkovská továrna se pak významně podílela na jejím přezbrojování, exportně se prosadila především 7,92 mm municí Mauser. Další rozvoj závodu už ale nebyl na Žižkově možný: Továrnu, postavenou původně na místě prakticky pustém, dostihl vývoj města a obklopil obytnou zástavbou. V roce 1929 proto společnost zakoupila pozemky ve Vlašimi a v letech 1934-1936 tu postavila novou továrnu a čtvrť rodinných a nájemních domů pro zaměstnance. Žižkovský závod ale firma neopustila, zůstala tu menší část výroby a vše, co bylo výhodné ponechat v hlavním městě, tedy hlavně obchodní a administrativní činnosti. Zbrojní výroba se tu znovu rozběhla pod německou správou za okupace, po osvobození byla zastavena. V roce 1949 se továrna stala součástí národního podniku Moto-Jawa a postupně zmenšovala svůj rozsah likvidací budov a zařízení na svahu vrchu sv. Kříže, kde bývaly nejrizikovější provozy. Co z ní zbylo, zlikvidovala výstavba obytného komplexu v 90. letech minulého století, využito (či spíše zneužito) bylo jen torzo největší žižkovské továrny.

K obrázkům: Fotografie z ateliéru Jindřicha Eckerta z roku 1906 ukazuje továrnu na svahu vrchu sv. Kříže z dosud volného prostoru na sever od něj. Z téže doby je následující kresba. Zatloukalův snímek kapslovny z Jeseniovy ulice vznikl v prvních letech okupace. Detail plánu Prahy ukazuje prostorovou strukturu továrny a rozsah jejího ohrazeného pozemku, zabírající celou šířku vrchu sv. Kříže, s nejrizikovějšími provozy na jeho temeni za ochrannými valy. (Zdroje: BEČKOVÁ, Kateřina. Zmizelá Praha: Továrny a tovární haly: 3. díl. Praha – Litomyšl: Paseka – Schola ludus-Pragensia, 2014. – DVOŘÁK, Tomáš a kol. Žižkov: Svéráz pavlačí a strmých ulic. Praha: Muzeum hlavního města Prahy, 2012. – Orientační kniha Velké Prahy a Modřan. Praha: Masarykův četnický vzdělávací a podpůrný fond, 1948. Rád konstatuji, že řadu cenných informací mi poskytly webové stránky akciové společnosti Sellier & Bellot. Rád proto, že úcta k vlastní historii je u dnešních firem spíše výjimečná. Kromě tohoto zdroje mohu zájemcům o další poznání doporučit následující knihu: HÝKEL, Jindřich – KARLICKÝ, Vladimír. Dějiny firmy Sellier & Bellot. Praha: Naše vojsko, 2006.)

V ÚTERÝ 28. LISTOPADU 2017 SE SEJDEME VÝJIMEČNĚ POUZE VE 14.00 (OBĚ SKUPINY) NA STEJNÉM MÍSTĚ JAKO MINULE, TEDY V PARČÍKU NA ROHU ULIC JANA ŽELIVSKÉHO A JESENIOVA (NEJBLIŽŠÍ TRAMVAJOVÁ ZASTÁVKA BISKUPCOVA). NA ZÁVĚR PŘEDNÁŠKY NAVŠTÍVÍME KOSTEL SV. ANNY. TĚŠÍM SE NA VÁS.

 

Uložit

Reklamy

Napsat komentář »

Zatím nemáte žádné komentáře.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URI

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

w

Připojování k %s

Vytvořte si zdarma webové stránky nebo blog na WordPress.com.

%d bloggers like this: