Czumalova nástěnka

Březen 3, 2018

U3V FSv ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY – PŘEDNÁŠKA 6. BŘEZNA 2018

Filed under: U3V ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY — V. Cz. @ 12:34 pm

ŽIŽKOVSKÝ ŽIDOVSKÝ HŘBITOV PODRUHÉ

Olejomalba Řeč rabína nad zesnulým ze sbírek Židovského muzea v Praze vznikla v 19. století a jejího autora neznáme. Dataci obrazu můžeme zpřesnit podle budovy v jeho pravé polovině: Je to původní lazaret židovského morového hřbitova na Žižkově, přestavěný po odeznění moru na obřadní budovu. Malíř zachytil její novou neogotickou podobu, již získala při přestavbě v roce 1856. Dodnes existuje (čp. 13/XI), jen v podobě znovu změněné: V roce 1977 ji od židovské obce koupilo Štuko, družstvo umělecké výroby pro obnovu památek v Praze, přestavělo pro potřeby své administrativy a při zdi podél Fibichovy doplnilo novým přízemním křídlem s podkrovím.
Za velkého moru v roce 1680 koupila pražská židovská obce od pražského magistrátu bývalou vinici a zřídila na ní morový lazaret a pohřebiště. Během prvních 10 měsíců existence hřbitova tu pohřbili asi 3 000 mrtvých, více než čtvrtinu obyvatel pražského ghetta. Znovu se zde pohřbívalo za morové epidemie roku 1713, kdy přibylo dalších 3 388 mrtvých. Hřbitov pravděpodobně sloužil i v letech 1745-1748. Tehdy byli Židé vypovězeni z Prahy a nemohli používat starý hřbitov v Židovském městě. Dekret Josefa II. z roku 1784 ukončil pohřbívání ve městech. Vyplynul z něj i zákaz pohřbí­vání na Starém židovském hřbitově, vydaný roku 1787. Rozšířený žižkovský morový hřbitov se tak stal hlavním pohřebištěm pražské židovské obce a zůstal jím až do roku 1890, kdy byl zřízen Nový židovský hřbitov ve Strašnicích. Postupným přikupováním pozemků se hřbitov za tu dobu zvětšil pětinásobně (Starý židovský hřbitov má jen zhruba třetinu jeho plochy) a směrem na jih dosáhl až linie dnešní Ondříčkovy ulice. První zákaz pohřbívání vydala úřední místa už roku 1884, až do zmíněného otevření nového hřbitova pak bylo třeba žádat o odklad jeho platnosti.
Za dobu existence hřbitova tu bylo pohřbeno celkem asi 37 800 mrtvých (zhruba tolik obyvatel má dnes například Třebíč či Česká Lípa), mezi nimi řada významných osobnosti. Největší úctě se těší pražský vrchní rabín Jechezkel ben Juda Landau (1713-1793), zvaný Noda bi-Jehuda podle svého díla, jež je dodnes celosvětově uznávanou autoritou v rituálních otázkách. Touto největší osobností židovských Čech 18. století vyvrcholila slavná tradice pražského vysokého talmudického učení. Pochováni jsou tu i jeho syn a v jistém smyslu pokračovatel Samuel Landau (1752-1834) a významný žák Eleazar Flekeles (1754-1826), stoupenci ortodoxního judaismu. Naopak vnuk Moše ben Jisrael Landau (1788-1852), spisovatel a překladatel, byl velkou postavou židovského osvícenství. Vedl pražskou hebrejskou tiskárnu a jako první pražský Žid zasedal v obecním zastupitelstvu a městské radě. Spočinul tu i historik Šelomo Jehuda Lejb Rapoport (1790-1867), pražský vrchní rabín a zakladatel vědy o židovství. Nejsou tu ale jen hroby příslušníků intelektuální elity ghetta, zastoupena je také elita podnikatelská: Finančník a průmyslník Joachim von Popper (1721-1795) byl jedním z prvních Židů, povýšených v monarchii do šlechtického stavu. S podnikateli z rodin Jerusalemů, Pribramů, Porgesů z Portheimu či Dormitzerů jsou spjaty počátky pražského průmyslu, vesměs textilního.
Když nacisté zakázali Židům vstup do veřejných parků, zůstaly židovské hřbitovy vzácnými místy volného pohybu a her dětí. Nepodařilo se mi ověřit tradovanou informaci, že se v květnu 1945 opevnila na hřbitově německá jednotka, ostřelovala odtud okolí a pohřbila zde i několik svých padlých. Zato spolehlivě víme, že poslední pohřeb se tu konal 19. února 1948. Pohřbívalo se 180 poškozených svitků Tóry, které do Prahy svezli z Nizozemí nacisté. Po válce neudržovaný hřbitov zarůstal břečťanem a náletovými dřevinami. V letech 1956-1960 se postupně z části hřbitova stávaly Mahlerovy sady. Zbořena při tom byla také obvodová zeď. Způsob přeměny měl sice k citlivosti daleko, ale zemní práce alespoň nezasáhly do hrobů, náhrobky se povalily, nechaly na místě a vše zavezlo zeminou. Od podzimu 1985 do jara 1986 byla při zakládání stavby televizní věže na hřbitově vyhloubena velká hluboká jáma a odtěžená zemina promíšená s ostatky pohřbených a zlomky náhrobků, pro snazší manipulaci rozbíjených, odvážena na skládku v Malešicích. Úprava terénu Mahlerových sadů v letech 1986-1987 zahrnovala i torzo hřbitova a část dochovaných náhrobků při ní byla přemístěna bez vazby na hroby, které označovaly, a oddělena novou zdí.
Starý židovský hřbitov na Žižkově byl už 3. května 1958 zapsán do Ústředního seznamu kulturních památek pod č. 40248/1-1329. Není to zdaleka jen problém památkové péče. Judaismus věří ve vzkříšení mrtvých. Přijde čas Konce a, jak praví kniha Daniel, „velké množství těch, kdo spí v krajině prachu, se vzbudí, jedni k věčnému životu, druzí k hanbě, k věčné hrůze“ (Dan 12 2). S tímto vědomím je smrt lehká, ale logicky to ukládá i povinnosti péče o tělo mrtvého a úctu k němu. Stejně tak čekání na Konec dní činí hrob a hřbitov nedotknutelnými. Úcta k mrtvým patří k základům lidské kultury, platí bez výhrad pro jinověrce i bezvěrce, pro každého člověka hodného toho jména.

Olejomalbu reprodukuji z knihy Milady Vilímkové Židovské město pražské. Praha: Aventinum, 1993, s. 65.
Hřbitov ve stavu ještě nenarušeném fotografoval Jaroslav Bruner-Dvořák v roce 1929. Reprodukuji z: DVOŘÁK, Tomáš a kol. Žižkov: Svéráz pavlačí a strmých ulic. Praha: Muzeum hl. m. Prahy, 2012, obr. 163 na s. 56.
Vývoj hřbitova můžeme sledovat na kontextu dodnes stojící hrobky podnikatele Friedricha Ephraima von Kubinzky (1814-1888). První fotografie je z roku 1923 Reprodukuji z: SKALICKÁ, Eva (ed.). Pražská pohřebiště a hřbitovy. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, 2006, s. 73. Druhá ze 60. či 70. let už ukazuje hrobku před novou zdí, která oddělila zachovanou nejstarší část hřbitova od zasypaného zbytku. Reprodukuji z: HEŘMAN, Jan. Židovské hřbitovy v Čechách a na Moravě. Praha: Rada židovských náboženských obcí v ČR, s. a. [1980], obr. 134.

V ÚTERÝ 6. BŘEZNA 2018 SE SEJDEME PŘED KOSTELEM NEJSVĚTĚJŠÍHO SRDCE PÁNĚ NA NÁMĚSTÍ JIŘÍHO Z PODĚBRAD. POZOR, PROSÍM, V ČASE SETKÁNÍ JE MALÁ ZMĚNA: PRVNÍ SKUPINA AŽ VE 12.00, DRUHÁ V OBVYKLÝCH 14.00. TĚŠÍM SE NA VÁS.  

Uložit

Uložit

Reklamy

Napsat komentář »

Zatím nemáte žádné komentáře.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URI

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Blog na WordPress.com.

%d bloggers like this: