Czumalova nástěnka

Březen 30, 2018

U3V FSv ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY – PŘEDNÁŠKA 3. DUBNA 2018

Filed under: U3V ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY — V. Cz. @ 1:38 pm

NEGRELLIHO VIADUKT

První vlak vjel do Prahy 20. srpna 1845. Přijel Karlínem na Státní nádraží (dnešní Masarykovo), ležící už na území Nového Města pražského. Nákladové nádraží a celé provozní zázemí ale zůstalo za jeho hradbami. Negrelliho viadukt, postavený v letech 1846–1849 (Alois Negrelli – Jan Perner), spojil nádraží Severní státní dráhy (Severní státní dráha, NStB, k. k. Nördliche Staatsbahn) s její pražsko-podmokelskou větví. Dlouhý je 1 111 metrů, původně měl 87 ka­menných oblouků (77 půlkruho­vých, 8 segmentových přes řeku, 2 průchody pro pěší) o maximálním rozpětí 25,3 m, šířka polí se pohybuje mezi 6,3 a 10,7 m. V roce 1954 byly tři oblouky nad Křižíkovou ulicí nahrazeny trámovým překladem z prefabrikovaných předpjatých železobetonových nosníků, poprvé u nás použitých. Brantlova a Rybičkova veduta z roku 1857 má v dosti chudé nabídce ikonografických pramenů k Negrelliho viaduktu výsostné postavení: Ukazuje monumentalitu skvělého inženýrského díla ještě nepotlačenou těsným obestavěním. Orientaci nejvíce pomohou Ferdinandovy kasárny (Albert Klein 1845-1848). Vlevo za viaduktem je vidět koncentraci továren v dnes již nečitelné konfiguraci ostrovů a říčních ramen (dnešní Pobřežní ulice nemá klamavý název, klamavá je současná realita, bylo to skutečně nábřeží). Polygonální budovy blízko viaduktu jsou gazometry karlínské plynárny, kterou postavila a v letech 1847-1881 provozovala Vratislavská společnost pro výrobu plynu a osvětlování ulic plynem. (Zdroj reprodukce: MÍKA, Zdeněk. Karlín – nejstarší předměstí Prahy. Praha: Muzeum hl. m. Prahy, 2011, obr. 51 na s. 31.)
Mladší část, Karlínský spojovací viadukt, postavený v roce 1871 za pouhých šest měsíců, pomohla překlenout nevýhodu koncového Státního nádraží: Propojila horní nádraží v Libni s nádražím Bubny a nákladní vlaky tak nemusely zajíždět na Státní nádraží. Je dlouhý 351 metrů, má 10 kamenných a 16 cihelných oblouků. Ulice pod ním, Pernerovu a Prvního pluku, trať překračovala po železných příhradových mostech. O rok později byla dokončena Pražská spojovací dráha (Praha-Smíchov – Praha-Hlavní nádraží) a přes výhybnu Hrabovka propojena se Severní státní drahou. Autorem fotografie aktuálně sneseného svršku Karlínského spojovacího viaduktu s pohledem na průčelí karlínské sokolovny (Josef Blecha st. 1886-1887) je Václav Vašků (HN).
Rakouská severozápadní dráha (ÖNWB, Österreichische Nordwest­bahn) dorazila k Praze roku 1873. Výstavba koncového nádraží na Tišnově ale byla možná až po zboření Poříčské brány a přilehlého úseku hradeb, trať proto načas končila na provizorním nádraží na Rohanském ostrově. Musela překonat rameno karlínského přístavu, příhradový železný most přetrval i jeho zasypání a byl rozebrán až v roce 1988. Když bylo v květnu 1875 dokončeno nádraží Praha-Těšnov, nádraží na Rohanském ostrově dále sloužilo jako nákladové a to až do roku 1984, kdy trať zanikla. Její trasa, dotýkající se Sokolovské, sledovala částečně průběh původního vltavského břehu před přeložkou meandru ve 20. letech minulého století. Na připojeném dvoulistu z Orientační knihy Velké Prahy a Modřan (Praha: Masarykův četnický vzdělávací a podpůrný fond, 1948) je vidět bohatá struktura tratí a vleček a také umístění zastávky Karlín v Pobřežní ulici u ústí Šaldovy.
Předposledním obrázkem připomínám krásu těšnovského nádraží (Karl Schlimp 1872-1875), jehož zmrzačení v roce 1973 a odstřelení torza 16. března 1985 patří spolu s využitím/nevyužitím jeho místa k těžkým zločinům na městě spáchaným. Nádraží se od roku 1919 jmenovalo Denisovo, za okupace Moldaubahnhof, po osvobození znovu Denisovo a od roku 1948 Praha-Těšnov.
Poslední je fotografie Jindřicha Eckerta, vytvořená kolem roku 1900. Vedle čerstvé novostavby Musea královského hlavního města Prahy (Antonín Balšánek 1896-1898) ještě stojí kavárenský pavilon. Kavárnou byl vybaven Poříčský park, založený bezprostředně po zbourání bastionu č. 22 v roce 1875 na jeho místě. Roku 1883 se pavilon stal prvním sídlem nově zřízeného městského muzea a sloužil mu i po postavení nové budovy. Až roku 1974 podlehl následkům již uvedeného zločinu na městě. (Zdroj: BEČKOVÁ, Kateřina. Zmizelá Praha: Nové Město. Praha: Schola ludus-Pragensia, 1998, obr. 387 na s. 333.)
Vlastně není poslední. Zbývá ještě jedna úplně dole: Nedokážu se s vámi nerozdělit o fotografii Jana Novotného z roku 1947, na níž je místo později brutálně zavražděné ještě plné života. (Zdroj: BEČKOVÁ, Kateřina. Zmizelá Praha: Nádraží a železniční tratě. Praha – Litomyšl: Paseka – Schola ludus-Pragensia, 2009, obr. 118 na s. 110.)

V ÚTERÝ 3. DUBNA 2018 SE SEJDEME VE 12.00 A VE 14.00 NA KARLÍNSKÉM NÁMĚSTÍ PŘED KOSTELEM SV. CYRILA A METODĚJE. TĚŠÍM SE NA VÁS A PŘEJI POŽEHNANÉ VELIKONOČNÍ SVÁTKY.


Reklamy

Napsat komentář »

Zatím nemáte žádné komentáře.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URI

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Blog na WordPress.com.

%d bloggers like this: