Czumalova nástěnka

Duben 22, 2018

U3V FSv ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY – PŘEDNÁŠKA 24. DUBNA 2018

Filed under: U3V ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY — V. Cz. @ 10:50 pm

SKORO TÝDEN OPOŽDĚNÉ ODPOVĚDI

Z návštěvy Památníku osvobození na Vítkově nám zbylo několik dotazů, na něž jsem neuměl odpovědět vůbec nebo přesněji. Obávám se jen, že ne všechny jsem udržel.

První se týkal rozpočtu. Kniha Jana Galandauera Chrám bez boha nad Prahou. Památník na Vítkově (Praha: Havran, 2014), kterou jsem vám doporučoval,  samozřejmě neopomíjí (s. 48 a 52) ani tyto údaje. Hrubá stavba, tedy železobetonová konstrukce, vnější žulové a vnitřní mramorové obklady stály 37 400 000 Kč. Při zakládání stavby bylo vykopáno a odvezeno 6 000 m³ zeminy a kamene. Stavba spotřebovala 5 800 m³ betonu, k jeho výrobě bylo třeba 190 vagonů cementu, 35 vagonů betonářského železa, 7 000 m³ říčního písku a 73 vagonů stavebního dřeva. Na osazení 4 023 kamenných kvádrů a desek (240 vagonů) se spotřebovalo 800 q olova, 2 600 q cementu, 1 500 m³ říčního písku a 500 000 cihel.

Galandauerova kniha zprostředkuje (s. 63) také přehled o financích stavby, které podal Sbor pro zbudování Památníku národního osvobození a pomníku Jana Žižky v říjnu 1938 ministerskému předsedovi: Ze státního rozpočtu připadlo na stavbu prostřednictvím ministerstva národní obrany 24 849 127 Kč. Úhrn prostředků z nestátních zdrojů činil 15 030 793 Kč a měl následující strukturu:
Finanční správa ruských legií: 9 709 355 Kč
Spolek pro zbudování pomníku Jana Žižky vnesl vstupem do Sboru: 4 218 975 Kč
Příspěvek z jubilejního daru presidenta republiky: 677 812 Kč
Dar z jubilejního fondu: 250 000 Kč
Jiné dary: 174 674 Kč

Při určování původu užitého kamene selhala jinak spolehlivá kniha Praha kamenná (BŘEZINOVÁ, Drahomíra – BUKOVANSKÁ, Marcela – DUDKOVÁ, Irena – RYBAŘÍK, Václav. Praha kamenná: Přírodní kameny v pražských stavbách a uměleckých dílech. Praha: Národní muzeum, 1996.), ale ani tyto údaje nechybějí v knize Galandauerově:
Žuly: Olšany u Nepomuku, Požáry u Benešova, Mrákotín, Řásná, Panské Dubenky
Mramory: bílý z Kralického Sněžníku, šedý slivenecký, šedočervený ledický, černý diorit požárský, tmavý slezský, šedý krkonošský

Jako obrazový doprovod jsem z archivu vytáhl fotografii původní podoby Pamětní síně Rudé armády.

V ÚTERÝ 24. DUBNA 2018 SE SEJDEME VE 12.00 A VE 14.00 U KAŠNY NA KARLÍNSKÉM NÁMĚSTÍ. TĚŠÍM SE NA VÁS.   

Uložit

Reklamy

Duben 15, 2018

U3V FSv ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY – PŘEDNÁŠKA 17. DUBNA 2018

Filed under: MIMO RUBRIKY — V. Cz. @ 1:34 pm

Fotografií Ladislava Sitenského z roku 1967 připomínám, že v úterý vybočíme z pravidelného rytmu a navštívíme Národní památník na Vítkově. Návštěva je vázána na vstupné a platbu za výklad, celkem na osobu 100,- Kč. Proto jsem také úterní návštěvu vyhlásil jako zcela fakultativní. 17. DUBNA 2018 SE SEJDEME (ZÁJEMCI Z OBOU SKUPIN) VE 13.30 V PARČÍKU NA OHRADĚ (MEZI ULICEMI NA OHRADĚ, KONĚVOVA A POD KREJCÁRKEM, ZASTÁVKA TRAMVAJÍ I AUTOBUSŮ OHRADA). TĚŠÍM SE NA VÁS.
Následující úterý, tedy 24. dubna, pak budeme pokračovat ve zkoumání Karlína obvyklým způsobem, sejdeme se ve 12.00 a ve 14.00 u kašny na Karlínském náměstí. Ještě zde koncem týdne připomenu.

Duben 7, 2018

U3V FSv ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY – PŘEDNÁŠKA 10. DUBNA 2018

Filed under: U3V ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY — V. Cz. @ 3:47 pm

ČTENÍ NA CESTU KE KOSTELU SV. CYRILA A METODĚJE V KARLÍNĚ

Znovu vybírám z díla Františka Ekerta Posvátná místa král. hl. města Prahy: Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v hlavním městě království Českého z roku 1883 (II. s. 298-299):

„Po r. 1800 začala se tato osada rychle zvelebovati, a dostala roku 1817 ku cti čtvrté manželky císaře a krále Františka I., Karoliny Augusty, jméno Karlín. Již roku 1849 čítal Karlín 12.000 obyvatelů, postrádal však chrámu Páně, a byl stále přifařen do Volšan. Vyjednávání o příčině stavby velenutného chrámu, kteráž dála se s řádem Křižovníků s červenou hvězdou, jemuž Karlín ohledně světské právomoci podřízen byl, neměla příznivého výsledku, a přestala nadobro zrušením bývalých vrchnostenských úřadů.
Tu ujala se svaté této věci Jednota katolická, která vznikla pod ochranou sv. Vojtěcha v Praze r. 1849, majíc účelem hájiti práv Církve sv., pěstovati křesťanské mravy, a síliti vůbec náboženský život lidu. Dne 6. března 1851 učinil nynější Vyšehradský probošt Václav Štulc šťastný návrh, aby Jednota vystavěla v Karlíně chrám ku poctě svatých apoštolů slovanských Cyrilla i Methoděje, a aby k tomu účelu sbírala horlivě milodary po celé zemi České. Nadšená tato myšlénka byla Jednotou s plesáním přijata a prováděna. S láskou ujali se jí zvlášť starosta Otakar Černín, tehdejší sv.-Vítský kanovník Jan Val. Jirsík, a ovšem i zasloužilý Václav Štulc, a když návrh došel úředního schválení, začaly ihned sbírky, k nimž v první řadě přispěli císař Ferdinand Dobrotivý, císařovna Maria Anna Pia, ovdovělá císařovna Karolina Augusta, údové metropolitní kapitoly svato-Vítské za příkladem probošta svého Václava Vil. Václavíčka, Strahovský opat Jeroným Zeidler, a velmistr Křižovníků Jakub Beer. Nového vznešeného podpůrce nabyla Jednota v osobě kardinála arcibiskupa knížete Bedřicha Schwarzenberga, jenž sotva dne 15. srpna 1850 v Praze nastolen byv, hned 1. listopadu potom vyzval duchovenstvo i věřící lid arcidiecése Pražské ku sbírkám ve prospěch stavby chrámu Karlínského, a sám převelikými oběťmi k tomuto bohumilému dílu napomáhal. Aby však velenutné náboženské potřebě lidnatého Karlína aspoň prozatím vyhověno bylo, ustanovil týž arcipastýř hned v září 1850 v Karlíně zvláštního kněze expositu, a pečoval o zřízení prozatímné svatyně v tomto městě. Tu byla ihned v září 1850 upravena větší jedna síň domu na náměstí řečeného ‚u města Londýna‘ v kapli, kde služby Boží konány; zároveň sestoupil se však sbor měšťanů Karlínských, kteří sebrali přes 2000 zl., jimiž zřídili prostrannou dřevěnou kapli na náměstí, v zahradě nynějšího obecního starosta Josefa Götzla. Kaple tato byla založena na podzim roku 1850, a dne 2. března 1851 posvětil ji při náramném sběhu lidu ku cti ss. Cyrilla a Methoděje arcipastýř kardinál Schwarzenberg, kterýž spolu v Karlíně zřídil samostatnou duchovní správu, tak že Karlín z obvodu farnosti Volšanské téhož roku 1851 úplně vyloučen jest. Prvním duchovním správcem ustanoven tu osobní děkan Dr. Dominik Špachta, horlivý spisovatel český, jemuž přidání dva kooperátorové. Sbírkami po celých Čechách konanými, loterií, i obětmi mnohých dárců, sehnána dosti brzo stavební jistina. Obec Karlínská zakoupila nákladem 25.000 zl. staveniště i rozsáhlé okolní pozemky, aby chrám na volném prostranství stál.
Staveniště vysvětil kardinál arcibiskup Schwarzenberg na den sv. Cyrolla a Methoděje, 9. března 1854, an slouživ mši svatou v prozatímné kapli, a učiniv tu ku shromážděným českou řeč, odebral se na stavební místo, kde po modlitbě rýčem třikráte do země vryl, kterýžto obřad i jiní hodnostáři opakovali.
Způsobem přeslavným vykonal týž arcipastýř obřad položení základního kamene dne 10. června téhož roku 1854 a slavnosti té dodala zvláštního lesku přítomnosť císaře a krále Františka Josefa I. i vznešené choti jeho elišky.
Plány ku novému chrámu zhotovil professor stavitelství ve vídni Karel Rösner, mnohé podrobnosti v plánech těch změnil však Pražský architekt Ignác Ullmann, pod jehož řízením stavbu prováděli stavitel Jan Bělský a kamenický mistr Karel Svoboda. Již za šest let, dne 18. července 1860 položil kardinál arcibiskup Schwarzenberg závěrník do klenby chrámové.
Přiblížil se rok 1863, ve kterém národ náš slavil tisíciletou památku požehnaného příchodu svatých bratří ze Soluně Cyrilla a Methoděje na Moravu, a tu nadešel i kýžený svátek posvěcení nového chrámu Karlínského. Bylo to v neděli dne 18. října 1863. Karlín oblékl se v slavnostní roucho, a velicí zástupové katolíků z Prahy i z venkova připutovali do něho. Velebný chrám posvětil veliký jeho dobrodinec kardinál arcibiskup Schwarzenberg u přítomnosti biskupa Budějovického Jana V. Jirsíka a světícího biskupa Petra Krejčího, kteřížto oba posvětili oba oltáře v postranních loděch. Nové svatyni dostalo se od různých dobrodinců všeho příslušenství, a tak dovršeno jest bohumilé dílo toho, jež po věky zůstane stkvělým památníkem Jednoty katolické, kteráž vlastní podnět ku stavbě dala.“

Na prvním obrázku je interiér provizorní dřevěné kaple na olejomalbě J. Böhma z roku 1852, na druhém návrh stavitele Josefa Kudláčka z roku 1850, na třetím původní návrh Carla Rösnera, na čtvrtém realizovaná podoba, do níž Rösnerův návrh dopracoval Ignác Ullmann. Autor projektu, vídeňský architekt Carl Rösner (1804–1869) studoval v letech 1826-1830 na vídeňské Akademii (prof. Pietro Nobile) a další tři roky ve studiu pokračoval v Římě. V roce 1835 byl jmenován profesorem architektury na vídeňské Akademii a působil zde následujících třicet let. Nejen v oboru sakrální architektury po řadu let představoval nezpochybnitelnou autoritu. Jeho dílo připomínám alespoň katedrálou sv. Pavla, stavěnou podle jeho projektu od roku 1866 v chorvatském městě Đakovo. Po jeho smrti vedli stavbu Friedrich von Schmidt a Hermann Bollé. Stavebníkem byl bosensko-srijemský biskup Josip Juraj Strossmayer (1815-1905).

(Zdroj reprodukcí: MÍKA, Zdeněk. Karlín: nejstarší předměstí Prahy. Praha: Muzeum hl. m. Prahy, 2011, s. 39 a 40. – KarlínChrám sv. Cyrila a Metoděje v Praze-Karlíně. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2007, s. 25 a 32.)

V ÚTERÝ 10. DUBNA 2018 SE SEJDEME VE 12.00 A VE 14.00 NA KARLÍNSKÉM NÁMĚSTÍ PŘED KOSTELEM SV. CYRILA A METODĚJE. TĚŠÍM SE NA VÁS.

Duben 1, 2018

PŘEDNÁŠKA UK 3. 4. 2018 SE PRO NEMOC NEKONÁ

Filed under: POZVÁNÍ DO KAVÁRNY — V. Cz. @ 7:07 pm

Milé kolegyně, milí kolegové, členové akademické obce UK,

nerad to přiznávám, ale spáchal jsem, co u jiných odsuzuji: Systematickým přecházením a nedoléčováním obvyklých neduhů končící zimy a počínajícího jara jsem si přivodil zdravotní patálii, pro kterou se nejsem schopen dopravit do Prahy a už vůbec ne přednášet. Bolí to, vždy se na vás těším, ale nezbývá mi, než úterní přednášku zrušit. Abych nevnášel zmatek do vašich diářů, nenavrhuji náhradní termín, pokračovat budeme podle dohodnutého rozvrhu 15. května 2018.

Váš Vladimír Czumalo, t.č. pacient

U3V FSv ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY – PŘEDNÁŠKA 3. DUBNA 2018 SE PRO NEMOC NEKONÁ

Filed under: U3V ČVUT PAMÁTKY VELKÉ PRAHY — V. Cz. @ 7:00 pm

JEŠTĚ K NEGRELLIHO VIADUKTU
Renomovaný krajinář a vedutista Ferdinand Lepié (1824-1883), který se úspěšně věnoval i historické malbě, maloval Negrelliho viadukt (obraz je ve sbírkách Muzea hlavního města Prahy) jako čerstvou novostavbu a zachytil tak jeho podstatnou součást, která dnes chybí a nemůže být při současné opravě rekonstruována: Dokonalost proporcí a monumentalitu vpravdě římskou spoluvytvářelo mohutné kamenné zábradlí. Viadukt byl projektován jako dvojkolejný, mezi parapety zbývala šířka 7,60 m. Když si provoz vyžádal položení třetí posunovací slepé koleje, byla potřeba větší šířka, v obloucích na předmostí až 9 metrů. Průběžné široké kamenné parapetní zídky byla proto sneseny a nahrazeny ocelovým zábradlím, na pravém předmostí vysunutým na železobetonové konzolky.

Nerad připojuji následující sdělení:

PŘEDNÁŠKA SE V ÚTERÝ 3. DUBNA 2018 NEKONÁ, NEBOŤ SE MI NEDOLÉČENÁ CHOROBA VRÁTILA S NEPĚKNOU RAZANCÍ. Hledím do diáře a je mi ještě hůř: Tenhle semestr se nevyvíjí dobře. Další zdravotní výpadek, pokračovat budeme, jak pevně věřím, 10. dubna. 17. dubna jdeme do Národního památníku na Vítkově, další přednáška je 24. dubna. Pak ovšem následují dva státní svátky a 15. května bychom se podle harmonogramu akademického roku měli vidět naposled, neboť výuka končí 18. 5. Rád bych vám vše zameškané nahradil. Přemýšlejte, prosím, zda se nedohodneme na harmonogramu vlastním.

Uložit

Vytvořte si zdarma webové stránky nebo blog na WordPress.com.